Povzbuzení

Děti mají vrozený cit pro hluboký význam svátků. Právě ony jsou hlavními aktéry rodinných oslav a je dobré, aby děti co nejčastěji a naplno slavily. Ne samy, ale se svými rodiči a s rodinou. Pokud patříte k těm, kdo nemají svátky a velké rodinné sešlosti příliš v oblibě, nabízíme zamyšlení nad tím, proč je slavení tak důležité.

To, co Jean Vanier říká obecně o životě ve společenství, můžeme vztáhnout i na manželství: „Když člověk vstupuje do nějakého společenství a neví, že tam vstupuje proto, aby se učil odpouštět a aby i jemu bylo sedmasedmdesátkrát odpuštěno – bude zklamán."

Čokoládové adventní kalendáře dnes nejsou žádnou vzácností a většinou v rodinách dostává každé dítě svůj vlastní. Lákavější je vlastnoručně vyrobený adventní kalendář s dobrůtkami anebo s adventní cestičkou, s příběhy na každý den apod. Proč by ale měly mít adventní kalendář pouze děti? Zkusme potěšit svého muže nebo ženu. Inspirovat se můžeme u manželů Petra a Ireny Smékalových, pravděpodobně vymyslíme mnoho dalších způsobů, jak druhého potěšit.

Při jedné návštěvě mi kamarádka povídala o tom, jak se v určitou chvíli zastavila a říkala si: „Máme tři děti, jsou velké, jedno je na vysoké škole, dvě na střední. Co teď s naším manželstvím? Najednou dostalo jiný ráz. Nemusím se s dětmi učit, nemusím řešit jejich další budoucnost, nemusím se o ně tak moc starat, nemusím s nimi trávit tolik času. Jak teď naložím se svým časem, co udělat pro to, aby náš partnerský vztah nezešedl?“

K pobavení i k zamyšlení doporučujeme druhou část staršího českého filmu Hry a sny, nazvanou Milenci z bedny. Vznikl na základě spolupráce Ludvíka Aškenazyho s režisérem dětských filmů Milanem Vošmikem. Literární předlohou filmu byly dvě povídky Malá vánoční a Milenci z bedny.

Pro děti je bezpečný domov hned po rodičích prvním pevným bodem jejich života. Je to ochranná skořápka, odborníci na rodinnou terapii používají termín sociální děloha, ve které dítě potřebuje dozrát k dospělosti. Ale i pro nás, dospělé zůstává domov základní potřebou.

Veronika Hurdová byla ve čtvrtém měsíci těhotenství s třetím dítětem, když jí náhle zemřel manžel. Rok sbírala odvahu, aby svoje prožitky a myšlenky zachytila. A tak vznikla její kniha Moje milá smrti. Skrze svůj osobní příběh by chtěla zprostředkovat, že smrt se dá vnímat i jinak než ztráta. Že vedle hlubokého zármutku lze zažívat i hluboké, dechberoucí štěstí.

Slovo povzbuzení od partnera může posílit manželství a dokonce ho i zachránit. Slovo povzbuzení od učitele může změnit svět dítěte, povzbuzení od vedoucího může inspirovat k růstu potenciálu. Umění povzbuzovat ale nespočívá jen ve slovech.

Čeká vás role tchyně? Nebo vás do ní syn už před časem obsadil? Známý psycholog Petr Šmolka má pro maminky a babičky malou nápovědu.

K životu v rodině neodmyslitelně patří nejen začátek života, ale i jeho konec. Právě v péči o své nejbližší, býváme často nejistí. Nezanedbáme něco podstatného? Budeme to umět? Vydržíme se silami? Poznáme, až nastane konec? Nabízíme odpovědi odborníků na nejčastější otázky a jejich zkušenost, že nejde jen o smutek, bolest a ztrátu: Umírání, stejně jako zrození, je pro celou rodinu velkou příležitostí k pozitivním prožitkům.

Při ústním přijímacím pohovoru na osmileté gymnázium dostaly děti mimo jiné otázku: „Jak trávíte neděli?“ Možná to byla cesta, jak snadno zjistit, jestli se rodina účastní bohoslužeb. Vypovídací hodnota této otázky je ale mnohem vyšší. Vyjde totiž najevo, jestli rodina žije společně anebo každý tráví svůj volný čas sám, případně jakým způsobem.

Zajímavé výzkumy a analýzy týkající se manželství a rodiny v Americe najdeme na webových stránkách National Marriage Project. Deset nejdůležitějších skutečností o manželství a výběru manželského partnera tam objevil a přeložil P. Jan Mach. Fakta stojí za zamyšlení.