Povzbuzení

Šíření genderových teorií, které by nejraději vymazaly všechny rozdíly mezi pohlavími, převrací přirozený a univerzální princip jedinečnosti rodiny, tvořené mužem a ženou, kteří dávají život dětem. Maria Tereasa Zattoniová a Gilberto Gillino ve své knize Křehké vztahy hovoří o teoriích smývání rozdílů a vysvětlují jejich podstatu.

Když Bůh přemýšlel o stvoření člověka, rozhodl se, že stvoří muže a ženu. Každého jinak, ale tak, aby spolu mohli být jedním člověkem. Tak nám to říká první kapitola Bible. Tato rozdílnost nás všechny provází dějinami. V každé kultuře můžeme sledovat, jak se s ní lidé snaží vyrovnat nebo z ní vytěžit co nejvíce. Hovoří se o ženském a mužském principu, mužských či ženských vlastnostech, povoláních nebo rolích.

Podzim je krásné roční období. Listí obléká stromy do tisíců odstínů od měděné červeně po zlatavou žlutou. Dá se ale říci, že čas kdy manželé dosáhnou podzimu života, tedy padesáti až šedesáti let, je pro ně krásným obdobím? Co udělat pro to, aby se jím stal?

Sbírka svatebních oznámení je milou vzpomínkou na všechny páry, které jsme doprovázeli při jejich přípravě na manželství. Zároveň je to úctyhodná sbírka citátů, které mohou posloužit jako inspirace pro páry budoucí. Kromě citací známých autorů, citací ze Starého i z Nového zákona, jsme na svatebních oznámeních našli také texty, u kterých nebyl uveden autor.

Po jednadvaceti společných letech začala soukolí našeho vztahu skřípat nějak častěji. Přátelé nám doporučovali letní týdenní kurz Manželských setkání, ale to pro nás bylo časově moc náročné. Naštěstí jsme se dozvěděli o podobném kurzu – Manželské večery, který nám přinesl mnoho dobrého.

„Mám se syna nebo dcery, kteří žijí s partnerem, zeptat, kdy bude svatba?" Tuto otázku si dnes klade stále více rodičů. Tak to prostě je: většina mladých párů dnes začíná společný život tím, že spolu žijí bez svatby. Těch, kdo plují odvážně proti proudu, chtějí své manželství vybudovat na pevných základech a nenechají se svým okolím ovlivnit, opravdu není mnoho.

Naše žízeň je nekonečná. Vždy bude existovat utrpení, které vychází z nepřítomnosti úplnější intimity s druhým člověkem a ze zřeknutí se fyzického otcovství nebo mateřství. To platí i tehdy, pokud má člověk s někým druhým privilegované přátelství a dokonce ani manželství naši touhu po jednotě nemůže naplnit.

Na první pohled to vypadá, že dovolená skýtá idylku pro manželskou komunikaci. Ustal stres, máme před sebou hodně času, objevujeme společně krásné krajiny, cítíme se volnější, netíží nás každodenní zaměstnání. Zdá se, že všechno nahrává tomu, abychom zase našli jeden druhého, vychutnali lásku. Na možná úskalí upozorňuje rodinný terapeut Denis Sonet.

Nejznámější výročí svatby jsou pětadvacet a padesát let – stříbrná a zlatá svatba. Každé výročí svatby je ale důvodem k zastavení, k prohlédnutí svatebních fotografií, k návštěvě míst, kde jsme společnou cestu zahájili a k vděčnosti, za všechno, co jsme spolu překonali. Návrat ke kořenům bývá také povzbuzením na další cestě.

„Odpuštění musí být centrem partnerského vztahu. Když milujeme, odpouštíme, dáváme sami sebe a vydáváme se všanc milované osobě,“ říká ve své knížce věnované tématu pokory Guy Gilbert, francouzský vychovatel delikventní mládeže a kněz.

Důležité podněty pro rozvoj partnerského vztahu najdeme v knížce známého italského psychologa a psychoterapeuta Osvalda Poli Můj život beze mne. Hovoří o identitě, o tom, že milovat můžeme jen tehdy, když jsme sami sebou. Když jsme zakořeněni ve svém nitru a darujeme sami sebe.

Známý francouzský kněz Guy Gilbert po desetiletí doprovází páry ke svatbě. Ve své knížce o rodině mimo jiné posílá do světa svoje malé i velké rady. Jeho osobní zkušenost z vlastní rodiny je pokladem, ze kterého čerpá.