Svatební obřady

Manželský slib patří mezi nejzávažnější životní závazky. Text slibu, ke kterému se zavazují snoubenci v kostele, má velmi hluboký obsah. Proto má smysl zamyslet se nad každým slovem, abychom za ním mohli skutečně stát. Slavnostní chvíli a intimitě vztahu může prospět, dokážeme-li ho říci zpaměti.

Součástí svatebního obřadu v kostele je také žehnání snubních prstenů. Novomanželé si je vzájemně předávají se slovy: „… tento prsten je znamením věrnosti.“ Prsten je hlubokým symbolem, kterým vyjadřujeme spojení s milovanou osobou.

„Uzavřít manželství má smysl, nejde o papír, nejde o razítko, jde o to, co chceme spolu tvořit a co si chceme vzájemně dát,“ říká P. Michal Němeček v závěrečné přednášce kurzu Společné přípravy na život v manželství.

V internetových diskusích můžeme číst: "Chystáme svatbu a při tom narážíme na tradice, které už nám nedávají smysl, např. kde se sejít před obřadem, zda chtít rodičovské požehnání před svatbou a jak to udělat, když jedni rodiče by si to hodně přáli a pro druhé je to jen starobylý zvyk, který se do dnešní doby moc nehodí." Otázky mají jak děti, tak rodiče, kteří by dětem rádi požehnali.

O důležitosti prvních roků manželství vypovídá novinář Cyril Lepeigneux, který se svou rodinou žije v Paříži. Pro inspiraci vybíráme z jeho knížky zamyšlení na tím, že když člověk vstoupí do manželství, je třeba přetvořit i vztahy se širší rodinou.

V knize Josefa Prokeše, vyhledávaného kněze, duchovního doprovázejícího, skauta a horolezce, najdeme také jeho svatební kázání: Milá Lucie, milý Matěji. Máme velmi zajímavého papeže, který dokáže teologické myšlenky uvádět skvěle do každodenní reality. Chtěl bych vám představit čtyři jeho základní zásady, kterými se ve svém životě a službě řídí.

Jedním z dopadů usnesení vlády č. 215 ze dne 15. 3. 2020, o přijetí krizového opatření spočívajícího v zákazu volného pohybu osob na území České republiky je také výslovný zákaz konání svatebních obřadů. Je pravděpodobné, že krizová opatření potrvají delší čas a dotknou se mnoha párů, které se tolik těšily a připravovaly na svůj svatební den.

Při přípravách na manželství se probírá manželský slib. Je to jistě na místě, protože jeho slova jsou stručným a zřetelným souhrnem toho, k čemu se snoubenci rozhodli a co při svatebním obřadu veřejně deklarují. V průběhu manželství by bylo dobré se k těmto slovům vracet, ale ne tak, že by se manželé jen obraceli do minulosti. Ta slova jsou a mají být i nadále programem, který svým životem v průběhu let a proměňovaných životních okolností ve svém manželství naplňují.

Součástí rituálu svatební hostiny je dodnes dodržovaná tradice krájení svatebního dortu. Symbolizuje společné dělení a vzájemnou pomoc, stejně jako společný úklid střepů z talíře, který "náhodou" upadl při odkládání sklenky na uvítanou...

Při svatbě v Bosně a Hercegovině říká kněz snoubencům: „Našel jsi svůj kříž. Je to kříž, který máš milovat a rád nést. Nesmíš ho zahodit, ale máš ho hladit...“

Házení rýže při východu z kostela nebo obřadní síně bývá pro nevěstu s ženichem velmi nepříjemnou záležitostí. Svatebčané házejí rýži přímo na novomanžele a když je rýže opravdu hodně, tak to skutečně bolí. Zrníčka pak nacházejí všude možně ještě další tři dny. Musí podstupovat takový nepříjemný rituál?

Dnešní mladí lidé vyhledávají svatební obřad v kostele nejen z důvodu víry a krásy chrámového prostoru, ale také proto, že katolická církev považuje manželství a rodinu za odvážný projekt na celý život. Možná podvědomě hledají podporu, kterou jim stát nemůže dát.