Plodnost

Třídílný seminář na téma manželství a důstojné předávání života povedou MUDr. Lucie Šmehilová a MUDr. Martin Šmehil. Je určený všem, kdo plánují rodinu a chtěli by se lépe orientovat v menstruačním cyklu, naučit se vnímat tělo ženy a prohloubit tak úctu a respekt ke společné plodnosti páru v různých životních obdobích.

Jedinečný kurz směřující k pochopení základů lidské plodnosti ukazuje cestu jak správně vymezit plodné a neplodné dny a nenechat si ničit zdraví či vztah ani antikoncepcí, ani umělým oplodněním. Kurz pomáhá nepodlehnout tlaku reprodukčního a antikoncepčního průmyslu.

Kurz symptotermální metody přirozeného plánování rodičovství nabízí manželům, snoubencům a dalším zájemcům mimo jiné moderní vědecké poznatky o lidské plodnosti, praktickou dovednost spolehlivě rozpoznávat vlastní plodná a neplodná období, ale i způsob, jak prohloubit svůj vztah.

Proč se mladé ženy rozhodují pro odložení mateřství, co je ovlivňuje, nastínila Mgr. Jana Veselá ve svém příspěvku na mezinárodní konferenci o rodině. Ze své personalistické i osobní praxe vnímá jako hlavní problém to, že aktuální situace na trhu, ani státní politika, mateřství a rodičovství nepodporují.

Mladí lidé dnes často prohlašují, že ještě nejsou dost zralí na to, aby měli děti. Filozofie ukazuje, že jde o omyl. Podle profesora Jana Sokola člověk může dozrát jedině tím, že se začne o někoho starat a to, co dostal, předává dál.

Možná trochu nezvyklý příběh přinášíme v čase předvánočním. Jde o autentický vánoční dopis otce, který uveřejnil Stefano Guarinelli, doktor psychologie a kněz milánské diecéze, ve své knize Mezi mužem a ženou. Konkrétní zkušenost druhých nás ve chvíli, kdy jsme se svým trápením sami, může povzbudit.

Toužíte po miminku a ono stále nepřichází? Nebo jste na začátku těhotenství o miminko přišli? Kladete si otázku: "Proč zrovna my?" Zkuste metodu NAPROHELP. Centrum naděje a pomoci (CENAP) jako jediné zařízení v České republice poskytuje poradenství v oblasti přirozeného plánování rodičovství pod vedením gynekoložky MUDr. Ludmily Lázničkové.

Ve chvíli, kdy jsme přijali první dítě, osmiletou Helenku, do pěstounské péče, stala se naše běžná česká rodina se dvěma dětmi rodinou pěstounskou. S přijetím holčičky se mnoho změnilo, mimo jiné jsme se díky tomu stali i rodinou hostitelskou. Helenka totiž měla v dětském domově kamarádku a my jsme nechtěli přátelství přerušit. Markéta byla jedinou Helenčinou spojkou do minulosti.

Líbezné madony s děťátkem v náručí budí zdání, jakoby mateřství bylo jen snadnou a slastnou záležitostí. Rachel Bartonová již názvem své knihy Madony ve tři ráno naznačuje, že se krizovým aspektům nevyhýbá. Nabízí inspiraci a podporu všem, jejichž život získal mateřstvím nový rozměr.

Žijeme v kultuře, která přivádění dětí na svět odedávna spojuje se strachem. Současné ženy se s tím vypořádávají různě. Většina potřebuje slyšet, že mají jedinečnou šanci dojít k prameni života a projít tajemnou proměnou v ženu – matku.

Rodina je prvním místem, kde se člověku dostává bezpodmínečného přijetí, kde je milován bez ohledu na to, co dokázal nebo kým je. Novorozené dítě zažívá láskyplnou náruč rodičů, kteří se o ně starají, je ale také svědectvím rodičovského vztahu a rozhodnutí – „založíme rodinu, budeme mít děti, ty děti dobře vychováme“. Rodičovství ale není zadarmo.

Hodně se dnes uvažuje o tom, zda klasická rodina, založená na manželství, tj. na trvalém vztahu mezi mužem a ženou, není „výběhovým“ modelem. Přibývá rodin založených na faktickém soužití, začíná se hovořit o adopci registrovanými páry a dokonce i o umělém oplodnění lesbických párů. V centru pozornosti jsou práva dospělých, ale málokdo se zamýšlí nad osudem nejslabšího článku rodinného společenství, kterým je dítě.