Život v manželství

Kolikrát nás asi napadne myšlenka: „Jak jiný je můj partner, a jak moc se od sebe lišíme?“ Někdy nás to jen třeba zarazí, jindy ale úplně vykolejí. S kým že to vlastně žiji a jak to má on jinak a proč? Je to tak v pořádku a co vlastně s tím?

Stává se vám, že doma nikdy nenajdete své místo? Ptáte se sami sebe, jaké místo doma zaujímám, vždyť: „Ať mluvím, nebo mlčím, je to stejné...“ Pocit „zůstávání stranou“, může mít hluboké kořeny v minulosti. Kdo už jako dítě nenašel pravé místo mezi sourozenci a žil s pocitem, že ho přehlížejí, může být později roztrpčen pocitem opuštěnosti, který se u něj bude objevovat při sebemenší příležitosti.

Marek Vácha ve své knížce Láska tvoří krásu zve k tomu, abychom se na druhé pokoušeli dívat tak, jak je vidí Bůh. Láska vidí ještě neotevřené dary, vidí něco, co ještě není, co ale může být, co je v rejstříku jejích možností, láska tyto možnosti tvoří.

V rámci konference Rozvodem to nekončí… právní expertka Renáta Šínová hovořila o manželství a nesezdaném soužití v současném právním řádu. Přehled toho, na co všechno má smlouva manželů před státem vliv a jaké právní důsledky přináší život v neformálním vztahu, je překvapivě dlouhý. Ukazuje, co všechno rozhodnutí pro uzavření manželství ovlivňuje.

Během přípravy na manželství se stále častěji setkáváme s tím, že pro snoubence není snadné hovořit o svých kořenech, o rodině, ze které pocházejí. Někteří uvádějí, že nemají ani v rodině, ani ve svém blízkém okolí pozitivní vzor manželského a rodinného života. Jaká je naděje, že se jim podaří vytvořit pěkný vztah a rodinu?

V rámci křesťanské tradice a jiných náboženství bylo poděkování vždy důležitým prvkem běžného chodu dne. Zaměření na vděčnost se v posledních letech znovu objevilo, tentokrát spíše v oblasti pozitivní psychologie. Má se za to, že lze najít důkazy toho, že člověk je zcela jednoduše šťastnější, pokud bude prokazovat vděk obecně i vůči druhým.

Svědectví mnoha párů, které zkusily uvést do života poznatky Dr. Emersona Eggerichse o lásce a úctě, hovoří o tom, že stačilo málo a jejich manželství znovu rozkvetla. Principy nejsou složité, vycházejí ze dvou základních potřeb mužů a žen.

Víme, že prvotní láska, která svede muže a ženu k sobě, je zamilovanost. Tedy ne ona pravá láska, i když v ní je obsažen náboj, který má postupem času vyrůst v pravou lásku. Odpověď zní: „Líbánky trvají tak dlouho, dokud nedojde k prvnímu konfliktu.“

Známý psychoterapeut Irvin D. Yalom se svou manželkou Marylin napsali knihu o smrti a životě. Střídali se v psaní kapitol a v podobě deníku zachytili obtížné dny a měsíce závěru společného života. Když Marilyn odešla, Irvin i jejich děti společně oslavili její život a v závěrečné části knihy Irvin píše o tom, co přišlo s čerstvým vdovstvím.

Můj manžel dohlíží sám na rodinný rozpočet, já k účtům nemám přístup. Vůbec nevím, jak na tom jsme...“ podobné stesky nejsou zdaleka ojedinělé. Proto stojí za zamyšlení, jak u nás doma hospodaříme. Manželský poradce Denis Sonet konstatuje, že vedení rodinného rozpočtu vypovídá mnohé o kvalitě vztahu.

Pro úspěšný manželský vztah jsou důležité tři oblasti: city, důvěra a závazek. A to stejným dílem. Někdy mezi manželi vypukne krize v rovině emocí, občas nastane krize důvěry. Závazek – věrnost manželskému slibu – posiluje city i důvěru.

Provokativní příměr manželství k vzájemnému otroctví použil známý psycholog Jeroným Klimeš v knize věnované křesťanství a partnerským vztahům. Využil revolučního převrácení konotace slova otrok. Běžně je to přirovnání hanlivé, avšak v křesťanství hrdé: Kdo z vás chce být největší, ať je otrokem všech.