Povzbuzení

Léto je podle statistik dlouhodobě nejčastějším svatebním časem. Díky tomu si mnozí manželé mohou připomenout a oslavit výročí svatby. Stojí za to se přitom ohlédnout a udělat si malou revizi svého manželství.

V zahradnickém příběhu si partneři uvědomují, že vztah je potřeba neustále vyživovat a pečovat o něj podobně jako o květiny na zahradě. Proto neberou nic jako samozřejmost a dělají, co je v jejich silách, aby vztah vzkvétal a přežil nejrůznější protivenství, která život nevyhnutelně přináší.

Na první pohled to vypadá, že dovolená skýtá idylku pro manželskou komunikaci. Ustal stres, máme před sebou hodně času, objevujeme společně krásné krajiny, cítíme se volnější, netíží nás každodenní zaměstnání. Zdá se, že všechno nahrává tomu, abychom zase našli jeden druhého, vychutnali lásku. Na možná úskalí upozorňuje rodinný terapeut Denis Sonet.

Jedna siouxská pověst vypráví, že Silný Býk a Svěží Rosa přišli ruku v ruce za kmenovým šamanem a požádali ho: „Milujeme se a chceme se vzít. Ale milujeme se tolik, že od tebe chceme radu, která nám zaručí, že budeme navždy spolu, že vytrváme jeden druhému bok po boku až do smrti. Co máme dělat?“

Manželství je pro většinu lidí to nejhodnotnější, co v životě existuje. Jsme vděčni za krásný manželský vztah svých rodičů. Také my bychom chtěli mít pěkné manželství. Podle zkušeností psychologa Jara Křivohlavého cesta k dobrému soužití vyžaduje kázeň a některých věcí je nutné se vyvarovat.

Jedna žena, ještě mladá, propadla hluboké depresi. Přestala vycházet z domova; vstávat z postele jí začalo působit utrpení a vyčerpávalo ji, jídlo bylo pro ni trestem.

Jen třetina českých rodin, jak ukazují průzkumy Nadace Kooperativa, večeří společně. Přitom společné stolování má mnoho pozitivních dopadů na lidské zdraví, psychické i fyzické. Proto Rodinný svaz ČR, který ve dnech kolem mezinárodního dne rodiny 15. května vyhlašuje již 17. ročník Týdne pro rodinu, zvolil výzvu Buďme spolu u rodinného stolu.

Nejčastějším argumentem těch, kteří spolu jen tak žijí, bývá – nepotřebujeme papír na naši lásku. Přesto i v dnešní době mnozí zakoušejí, že manželství posouvá vztah dál. Pokusili jsme se shromáždit důvody ke svatbě, některé zazněly v rámci kurzu společné přípravy na manželství.

Společná práce přivedla rodinné terapeuty Ludmilu Trapkovou a Vladislava Chválu ke svatbě. Propojují zkušenosti psycholožky a lékaře, manželky a manžela, matky a otce, babičky a dědečka. Z jejich rozhovoru s Pavlou Louckou, který vyšel knižně pod názvem Muž a žena v rodině, vybíráme odpovědi týkající se svatby.

V knize umění rozhovoru na konci života jsou uvedené inspirativní otázky k zamyšlení nad životem. Je velká škoda, že si je neklademe mnohem dřív. Proto na ně upozorňujeme a doporučujeme je k zamyšlení individuálnímu i v partnerském vztahu.

V přírodě je jaro časem nových počátků. "V manželství období nepřicházejí chronologicky, jako v přírodě," konstatuje ve své knize Čtyři období manželství Gary Chapman. Jaro proto nemusí být vyhrazeno pouze pro novomanžele. Během trvání vztahu se období častokrát střídají a opakují. Jako lidé jsme bytosti s možností volby, proto můžeme začít znova, kdykoli se proto rozhodneme.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky pater Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme třinácté zastavení – uložení do hrobu.