Povzbuzení

Děti mají vrozený cit pro hluboký význam svátků. Právě ony jsou hlavními aktéry rodinných oslav a je dobré, aby děti co nejčastěji a naplno slavily. Ne samy, ale se svými rodiči a s rodinou. Pokud patříte k těm, kdo nemají svátky a velké rodinné sešlosti příliš v oblibě, nabízíme zamyšlení nad tím, proč je slavení tak důležité.

Přirozená roční období – zima, jaro, léto, podzim – poskytují vhodnou analogii ke změnám, jež se odehrávají v našich manželských vztazích. Gary Chapman na základě zkušenosti s vlastním manželstvím a poradenské práce s manželskými páry ukazuje, jaké emoce, postoje a způsoby jednání formují dané období a ukazuje, jak přejít z jednoho období do jiného.

Skála, na které můžeme stavět dům našeho manželství, je střízlivé zhodnocení reality. Neměli bychom druhého vidět optikou svých soudů ani svých snů, které jsme si do něj promítli. Často nepřijímáme toho druhého takového, jaký je, ale jakého bychom ho chtěli mít. A nerealisticky vidíme i sami sebe. Ani my sami neodpovídáme vlastním ideálům. Základem vztahu nejsou jen naše silné stránky, nýbrž i naše slabosti.

Manžel Carol zahynul loni při autonehodě, Jimovi bylo jen padesát dva. Vracel se z práce domů. Řidič druhého auta byl nedospělý mladík a později se potvrdilo, že měl v krvi vysokou hladinu alkoholu. Jim zemřel na místě. Mladík nezůstal na pohotovosti ani dvě hodiny. Další ironií osudu bylo, že Jim měl v kapse dvě letenky na Havaj. Carol měla padesáté narozeniny a on ji chtěl překvapit. Místo toho ho zabil opilý mladík.

Veronika Hurdová byla ve čtvrtém měsíci těhotenství s třetím dítětem, když jí náhle zemřel manžel. Rok sbírala odvahu, aby svoje prožitky a myšlenky zachytila. A tak vznikla její kniha Moje milá smrti. Skrze svůj osobní příběh by chtěla zprostředkovat, že smrt se dá vnímat i jinak než jako ztráta. Že vedle hlubokého zármutku lze zažívat i hluboké, dech beroucí štěstí.

Sbírka svatebních oznámení je milou vzpomínkou na všechny páry, které jsme doprovázeli při jejich přípravě na manželství. Zároveň je to úctyhodná sbírka citátů, které mohou posloužit jako inspirace pro páry budoucí. Kromě citací známých autorů, citací ze Starého i z Nového zákona, jsme na svatebních oznámeních našli také texty, u kterých nebyl uveden autor.

V každém z nás žije dítě, které určitě bylo zahrnuto láskou, ale zároveň nemohlo dostat všechnu lásku, všechno uznání, všechnu pozornost, všechnu ochranu a všechnu volnost, které v dětství potřebovalo. Ne že by ho rodiče týrali, ačkoliv i to se bohužel mohlo někomu z vás přihodit, ale prostě proto, že žádný člověk tohle všechno jinému člověku poskytnout nedokáže.

Aby člověk uměl dobře žít s druhým, musí nejprve umět dobře žít sám se sebou. Abychom dokázali opravdu prožívat upřímný vztah, je třeba být v dobrém postavení vůči druhému. Vyrovnaný vztah se skládá ze dvou osob, které spolu tvoří společný prostor – ono "my".

Zaujal mě článek o tom, že dnešní třicátníci jsou brzkými potenciálními milionáři, pokud jimi už nejsou. Zaujalo mě to nejen proto, že článek mezi jinými vyzníval pozitivně, ale i proto, že oba s manželem spadáme do této věkové kategorie.

Většinou se dobře orientujeme v alergiích na určité potraviny či pyly. Emoční alergie už ovšem tolik neznáme. Přitom emoční alergie je silná reakce na něco v přítomnosti, co v nás vyvolává (vědomě či nevědomě) vzpomínku na událost či vztah z naší minulosti.

Vidět své děti tak pronikavě, jak je to jen možné, znamená vědět, kolik jim je a tak k nim i v daném okamžiku přistupovat; vidět, kým doopravdy jsou – individuálními bytostmi s nedozírnou hodnotou a tajemstvím kdesi uvnitř. To je pravé vnímání dětí.

„Začněte na svém vztahu pracovat právě teď!“ zve známý psycholog a terapeut Barton Goldsmith v knížce 10 minut pro váš vztah. Připomíná, že se nám někdy může stát, že trávíme tolik času řešením problémů, až úplně zapomeneme, jak si spolu hrát.