Povzbuzení

„Mám se syna nebo dcery, kteří žijí s partnerem, zeptat, kdy bude svatba?" Tuto otázku si dnes klade stále více rodičů. Tak to prostě je: většina mladých párů dnes začíná společný život tím, že spolu žijí bez svatby. Těch, kdo plují odvážně proti proudu, chtějí své manželství vybudovat na pevných základech a nenechají se svým okolím ovlivnit, opravdu není mnoho.

Jazyk má potenciál přinášet dobré věci – inspirovat, povzbuzovat a podpírat. „Z dobrého komplimentu dokážu žít dva měsíce,“ řekl jednou Mark Twain. Nejspíš dobře rozuměl řeči slov ujištění. Pro člověka, který přijímá lásku především prostřednictvím slov ujištění, nejsou pochvaly a povzbuzení jen milými gesty či zdvořilostními frázemi: představují výživu duše.

„Lidi toho naslibují, sliby jsou chyby, kdybys nesliboval a raději udělal.“ Naše nedůvěra ke slibům všeho druhu je zřejmá a někdy je opodstatněná. Ve vztazích s druhými lidmi, zvlášť s těmi nejbližšími, se ale potřebujeme o něco opřít, potřebujeme jistotu slibu.

Dobrou inspirací pro manžele, kteří by rádi obnovili nebo posílili důvěru a blízkost ve svém vztahu, je dotazník tvořený 36 otázkami. V médiích a populární literatuře je běžně označovaný jako „otázky pro zamilování se“ nebo „otázky lásky“, i když v sobě nenese ani slovo o lásce, zamilovanosti nebo jiných něžnostech.

Knihy o pěti jazycích lásky jsou světovým bestsellerem. Nabízejí praktické a účinné principy jak se učit mluvit jazykem lásky svého partnera. Odhalit primární jazyk lásky – vlastní nebo partnerův – bývá pro řadu lidí obtížné. Gary Chapman nabízí několik přístupů k sebepoznání.

Plamínek první svíčky na adventním věnci oznamuje začátek nového liturgického roku a také jeho prvního období, čekání na Vánoce. Těžko dát nějaký jednotný návod, jak prožít Advent v rodině, ale rozhodně stojí za to se na jeho počátku na chvíli zastavit a uvědomit si, že je před námi vzácný čas a bylo by škoda jím jen tak proletět, aniž bychom na jeho konci „uslyšeli zvony“.

Známá americká novinářka strávila nějaký čas ve škole pro trenéry zvířat. Přineslo jí to nečekaně i nový pohled na sebe, na život a prospělo to i jejímu manželství. Svoje poznatky nabízí s nadsázkou a s humorem.

Zamilovat se a uzavřít manželství dává člověku křídla... Ale společný život není něco automatického – vyžaduje učení, námahu, oběť. Jako když se učíme tančit. Jakmile jeden udělá krok dopředu, druhý musí dozadu a pak zase opačně. A to lze jen tehdy, když se držíme v objetí.

I když si to nechceme připustit, nosíme v sobě touhu po ideálním muži či ideální ženě. Svoje očekávání od partnera si uvědomujeme až ve chvíli, kdy nám něco chybí a náš protějšek se moc ideálně nechová.

Tak trochu pohled do svědomí, povzbuzení k oživení vztahu a osvěžení pohledu na svého životního partnera. Některé otázky se dají položit i opačně, takže může přemítat i manželka o manželovi. Nejspíš přijdete na otázky další.

Malým podnětem k novému začátku anebo k oživení vztahu je „den opečovávání“, který může spustit celý řetěz příjemných pocitů. V čem spočívá?

Malé příběhy známého italského salesiána Bruna Ferrera zahřívají srdce, dávají radu, posilují dobré rozhodnutí, vyvolávají úsměv a také podněcují k zamyšlení.