Povzbuzení

Byli svoji už dvacet čtyři let. Pokaždé, když se loučili, byť třeba na jediný den, si vyměnili tři polibky. Jejich děti a přátelé se tomu zvyku smáli. „Jste jako ruská šlechta!“ říkali. „Tam se také líbají vždycky třikrát. Ale proč to děláte vy?“

„Odpuštění musí být centrem partnerského vztahu. Když milujeme, odpouštíme, dáváme sami sebe a vydáváme se všanc milované osobě,“ říká ve své knížce věnované tématu pokory Guy Gilbert, francouzský vychovatel delikventní mládeže a kněz.

Láska má mnoho stránek. Podobá se drahokamu, jehož povrch se skládá z mnoha jednotlivých plošek; ale jako celek je krásný. Podobně sedm vlastností lásky, o kterých píše Gary Chapman, tvoří dohromady milujícího člověka. Každá z těchto vlastností je nesmírně důležitá. Pokud ve vztazích jedna chybí, přicházíte o něco podstatného.

K životu v rodině neodmyslitelně patří nejen začátek života, ale i jeho konec. Právě v péči o své nejbližší, býváme často nejistí. Nezanedbáme něco podstatného? Budeme to umět? Vydržíme se silami? Poznáme, až nastane konec? Nabízíme odpovědi odborníků na nejčastější otázky a jejich zkušenost, že nejde jen o smutek, bolest a ztrátu: Umírání, stejně jako zrození, je pro celou rodinu velkou příležitostí k pozitivním prožitkům.

Když se láska stane životním stylem, pak se ve vzájemném chování obou partnerů hojně projevuje sedm podob lásky. Podle Garyho Chapmana je to – laskavost, trpělivost, odpuštění, zdvořilost, pokora, dávání a upřímnost. Tyto projevy lásky stimulují vřelé city v druhém člověku. Jedná-li náš partner podobným způsobem, probudí se vřelé city i v nás.

Dobře formulovaná omluva může ukončit napětí, konflikty a pocity křivdy, které byly celé měsíce nebo i roky bolavým místem. Může změnit smýšlení druhého o vás – to, jak se na vás dívá. Dokáže zbořit hradby rychleji než jakákoli jiná slova nebo činy. Většina lidí hledá v omluvě upřímnost, chtějí, aby byla opravdová. Potíž je v tom, že máme rozdílné představy o tom, co znamená upřímnost.

„Nejsme nepřátelé. Nehádáme se. Prostě žijeme ve stejném domě jako spolubydlící.“ Máte podobnou zkušenost? Příběh manželů, kteří dali svému manželství ještě šanci, přináší povzbuzení.

Známý psycholog Harry Benson na semináři pro stávající i nové vedoucí kurzů o vztazích, z nichž nejznámější jsou Manželské večery, sdílel svoji zkušenost, jak v dnešní společnosti obhajovat manželství v médiích a v politice.

V zahradnickém příběhu si partneři uvědomují, že vztah je potřeba neustále vyživovat a pečovat o něj podobně jako o květiny na zahradě. Proto neberou nic jako samozřejmost a dělají, co je v jejich silách, aby vztah vzkvétal a přežil nejrůznější protivenství, která život nevyhnutelně přináší.

Důležité podněty pro rozvoj partnerského vztahu najdeme v knížce známého italského psychologa a psychoterapeuta Osvalda Poli Můj život beze mne. Hovoří o identitě, o tom, že milovat můžeme jen tehdy, když jsme sami sebou. Když jsme zakořeněni ve svém nitru a darujeme sami sebe.

Na vylepšení lásky neexistuje kouzelné zaříkávadlo. Knihy, které radí jak v sedmi krocích dosáhnout lepšího partnerství, mohou fungovat jen pro lidi, kteří věří v lásku podle kuchařky. Touží skutečně jednat podle nějakého receptu, ale žádný zázračný recept pro každého neexistuje, protože lidé nosí v hlavě velice rozmanité podoby lásky.

V nedokonalém světě nás nedokonalost vždy vyhledá, a pokud ji budeme tolerovat, jednoho dne nám přeroste přes hlavu. Nepříjemné věci si hledají míru, do jaké jim dovolíme, aby v našem manželství existovaly. A co dobré věci v manželství? Odkud pocházejí? Z téhož místa, odkud pochází tolerance – z našich hodnot.