Krize v manželství

Přinášíme rozhovor s italskou sexuoložkou Ritou Ventrigliovou, která spolu se svým manželem pořádá kurzy pro záchranu manželství v krizi. Začátkem dubna 2016 přijela Rita i na Slovensko, kde v rámci aktivit Domu přijetí rodin v Rodinkově vedla kurz pro manžele v těžkostech.

Zkušenosti křesťanských psychologů a manželských poradců dlouhodobě ukazují, že manželé nechávají svoje neshody a konflikty dlouho narůstat, až je na záchranu jejich manželství pozdě. S nadsázkou řečeno: přicházejí a „chtějí křísit mrtvolu“.

Po vstupu do manželství se životní styl manželů dramaticky změní: omezí schůzky s přáteli, setkávání u piva, koníčky, záliby, je zapotřebí dobře plánovat čas i finance. Samé změny. Je pravda, že narození dítěte s sebou přináší radost a něhu. Zároveň se v rodině objevují nové modely chování. Kvůli dítěti se rodič musí zříct způsobu života, jakým žil předtím a jaký považoval za normální. Péče o vztah zůstává stále na prvním místě.

Nejprve nás vzájemné odlišnosti přitahují a imponují nám. Časem nám začínají vadit, dráždí nás a jsou zdrojem konfliktů. Abychom se odlišnostem mužů a žen mohli usmát, potřebujeme si je pojmenovat a přijmout je jako vlastnosti, které k našemu partnerovi zkrátka patří.

Můj manžel dohlíží sám na rodinný rozpočet, já k účtům nemám přístup. Vůbec nevím, jak na tom jsme...“ podobné stesky nejsou zdaleka ojedinělé. Proto stojí za zamyšlení, jak u nás doma hospodaříme. Manželský poradce Denis Sonet konstatuje, že vedení rodinného rozpočtu vypovídá mnohé o kvalitě vztahu.

Když se do někoho zamiluji a chci s ním začít vztah, tak to, co je ve hře téměř od prvního dne, je důvěra, že to ten druhý se mnou myslí dobře. Že když odkryji kousek svého já, tak mě v tom nějak nezraní. Netýká se to jen lásky mezi mužem a ženou, ale jakéhokoliv přátelství. Podobně je to ve vztahu mezi rodiči a dětmi.

Pro úspěšný manželský vztah jsou důležité tři oblasti: city, důvěra a závazek. A to stejným dílem. Někdy mezi manželi vypukne krize v rovině emocí, občas nastane krize důvěry. Závazek – věrnost manželskému slibu – posiluje city i důvěru.

Rozvod je pro dítě náročná změna. Jak je můžeme podpořit, čím mu pomoci, aby se s realitou snáze vyrovnalo? Rodinná psychoterapeutka Mgr. Hana Imlaufová doporučuje budovat u dětí jistotu:

Když děti vyrostou, spadneme z piedestalu jako matka a otec. Odstěhování dětí by však mohlo přispět k tomu, aby na důležitosti znovu získal pár jako takový. Abychom znovu objevili „svého“ člověka, v jehož životě bychom měli rozhodně hrát hlavní roli. Přechod k životu ve dvou přináší nové výzvy.

Smutek a pocit ztráty, hněv či pocit nespravedlnosti. To vše a ještě mnoho dalších pocitů může prožívat dítě, jehož rodiče se rozešli. Mozaika pocitů a pohled očima dítěte v různých věkových etapách vzešly z rozhovorů rodinné psychoterapeutky Hany Imlaufové s dětmi, jejichž rodiče se rozešli.

V dnešní době, aby manželé svou lásku zachovali, jsou doslova nuceni bojovat jako o život. Přirovnání útoků na partnerskou dvojici k virům, není jen alibistickou metaforou. Mariateresa Zattoniová a Gilberto Gillino pomáhají identifikovat šest virů, které jsou produktem společenského prostředí, a ukazují, jaké postoje neboli antiviry je potřeba vyvíjet. Pramáti všech ostatních virů je sebestřednost.

Podle psychoterapeuta Roberta Neuburgera se s nevěrou vyrovnáváme v dnešní době tak obtížně a prožíváme ji jako velmi bolestnou zkušenost proto, že „citlivost k nevěře je dnes velmi vysoká, neboť dnešní páry jsou spolu na základě představy výlučné lásky, ne jako dřív za účelem zajištění rodiny, sdílení obecně přijímaných hodnot a zájmů.