Krize v manželství

Manželství je zatěžováno vnějšími vlivy celospolečenské povahy (celková bytová, finanční, politická situace) a některými rodinnými vlivy v širším slova smyslu jako jsou rodiče muže a ženy, sourozenci, případně další příbuzní, kteří buď do manželství zasahují anebo jejich životní osudy nesou manželé s určitou obtíží.

Kurzy pro páry prožívající krizi v Rodinkově pokračují. Letos to bude 4.–8. dubna + jeden víkend na podzim 2018. Kontaktní osobou pro Českou republiku je psycholožka Františka Diblíková z Chocně, matka čtyř dětí, spolu se svým manželem Karlem. V kratičký rozhovor zachycuje podrobnosti tohoto projektu.

Přinášíme rozhovor s italskou sexuoložkou Ritou Ventrigliovou, která spolu se svým manželem pořádá kurzy pro záchranu manželství v krizi. Začátkem dubna 2016 přijela Rita i na Slovensko, kde v rámci aktivit Domu přijetí rodin v Rodinkově vedla kurz pro manžele v těžkostech.

Mnoho manželských párů má přesmutnou zkušenost, jak jejich láska chladne anebo jak jim mezi prsty mizí. Mnohdy je příčina v tom, že oba partneři polykají urážky, k nimž v úzkém soužití běžně dochází. Nemluví o tom ze strachu, že by mohli být poraněni ještě víc anebo že by tím partnera zatížili. Dost často to v dobré víře nechají být, aby se všechno ještě nezhoršilo. Ale náhle cítí, že mnohé malé urážky narostly v zeď, která je navzájem dělí. Cítí k sobě vzájemnou nechuť. Láska se zvrátí v nenávist.

Často opomíjeným tématem výchovy dětí je fakt, že rodiče jsou také pár a že jejich láska musí růst spolu s jejich dětmi. Známý autor Bruno Ferrero nazval svou knížku o výchově příhodně: Šťastní rodiče. Jako kněz a salesián má bohaté zkušenosti s doprovázením rodin a nenechává si je pro sebe.

Zdá se, že mladí potřebují, aby tu byl někdo, kdo hájí staromódní či starosvětské, dnes nepopulární hodnoty a názory a kdo od nich neodstupuje. Mezi úkoly generace prarodičů patří udržování opravdových hodnot jako je věrnost danému slovu a manželská smlouva. Dokládá to i příběh, který zachytila Jiřina Šiklová ve své knize Deník staré paní.

Týdenní letní kurzy pro manželské páry i pro nesezdané partnery, kteří žijí v trvalém vztahu, probíhají v ČR od roku 1989. Snahou je motivace partnerů přemýšlet a komunikovat o tom, co by v jejich vztahu bylo možné zlepšit.

Svoje dlouholeté zkušenosti s doprovázením manželských párů a rodin zachytil psycholog a terapeut Josef Zeman v přednášce o dilematech v partnerském vztahu. Odpovědi dokresloval mnoha příklady z praxe, které zápis neobsahuje, přesto jeho sdělení může být pomocí na cestě k dobrému partnerskému vztahu.

Ve chvíli, kdy se nám začne zdát, že někdo jiný by byl jako manžel, či manželka mnohem lepší, než ten, komu jsme slíbili svoji lásku, přijde vhod zkušenost psychologa a rodinného terapeuta Roba Parsonse. Malé zastavení nás může uchránit chyb, které se velmi těžko napravují.

Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Je tomu tak nejen se vzpomínkami na školní léta, ale i když vzpomínáme na dětská léta našich potomků. Je tu ale záhada. Jestliže paměť umí vymazat malé horory minulosti, jak je možné, že je nám tak zatěžko zapomenout na chvíle, kdy nás naši nejbližší zranili či urazili?

Žijeme ve společnosti, která je neustále v poklusu. Kdosi nám namluvil, že co je rychlé, je dobré. "Zatímco naši předkové se času podřizovali, my s ním neustále závodíme. Oni malovali portréty, my se cítíme ukřivděni, když nemáme fotky z dovolené do hodiny. Ale vztahy není možné budovat bez toho, aby se do nich investoval čas," píše Rob Parsons ve své knížce Jak žít a přežít v manželství.

Svatbou potvrzené společenství života mezi manželi, kteří se vzájemně darují a přijímají, je významově velmi bohaté! Zahrnuje jistě sexualitu, ale také především společný život, to znamená jistou stabilitu a exkluzivitu života, která je manželství vlastní: beru si jedinou osobu a ne nikoho jiného. V tom se utváří opravdové společenství dvou, kde se všechno sdílí: je tady skutečný závazek a vzájemné darování jednoho druhému.