Krize v manželství

Podle Doc. Plaňavy se ve vzájemné komunikaci partnerů projevuje jejich vztah. Není divu, že 95 % párů, které přicházejí do manželské poradny, má s komunikací problém. Dobrou zprávou je, že vztahy mezi sebou můžeme zlepšit, změníme-li způsob komunikace.

V dlouhodobém vztahu se nedá zabránit tomu, abychom se čas od času nedotkli partnerova bolavého místa. Partneři by si proto měli stanovit základní pravidlo: zranění se nezastírají a ke skutečnému smíření by mělo dojít pokud možno ještě týž den. Čím déle v sobě poneseme hněv ze „zapomenutých“ zranění, tím obtížnější bude smíření.

Tipy na filmy o manželství, které stojí za shlédnutí, doporučují také na komunitním webu signaly.cz. V rámci diskusních společenství je tam založeno i společenství – Manželství – pro podporu manželských společenství.

Dobře fungující vztah si můžeme představit jako dva lidi na houpačce. Houpání je může bavit, když je nahoře tu jeden a příště druhý. Krátkodobá tahanice o to, kdo bude nahoře, jak rychle se budeme houpat nebo jak je rozdělena naše váha, vůbec neuškodí – alespoň je větší zábava. Houpačka se však nesmí na dlouho zastavit v nerovnovážné poloze, protože pak nás legrace brzy přejde.

Je možné zachránit manželství, ve kterém ti dva žijí vedle sebe, jen se obviňují a napadají a ani jeden z nich už nemá sílu začít znovu? Film dává odpověď plnou naděje.

Předkládaná publikace je překladem 2. vydání knihy z roku 1996 (první vydání pochází z roku 1982), jejímž autorem je morální teolog a někdejší katolický farář v Liverpoolu Kevin T. Kelly. Jak sám autor v předmluvě uvádí, jeho kniha představuje výsledek teologického bádání a nechce reprodukovat oficiální učení církve o nerozlučitelnosti manželství.

Mladí manželé se vydali za rabínem pro svolení k rozvodu. (Křesťané chodí za knězem jedině kvůli sňatku, ale v judaismu se chodí za rabínem i kvůli rozvodu.) Ohromený rabín odpověděl: „Vždyť jsem vás oddával teprve před rokem a tehdy jste se mi zdáli velice zamilovaní. Proč se chcete rozvést?“

V pastorační praxi se nejčastěji mluví o přípravě na manželství nebo o obtížných a krizových situacích, které v manželství nastávají. Církevní texty o manželství často mluví buď jen o ideálním stavu, jakého má manželství nabývat, nebo naopak o krizi manželství v současné společnosti a o všem, co správné chápání manželství ohrožuje. Málokdy najdeme v pastorační literatuře pojednání o různých etapách, které život v manželství charakterizují, o jejich projevech a o požadavcích, které na manželství kladou.

Běžně bývá největší pozornost věnována změnám, kterými prochází člověk od narození do dospívání. Menší pozornost se věnuje změnám člověka od dospělosti do výslovného stáří. Je pravda, že základní povahové rysy se zpravidla nemění a že určité vlastnosti, kladné i záporné, má většina lidí po celý svůj dospělý život. To ale neznamená, že by se člověk neměnil vůbec.

V euroamerické civilizaci bývá běžné, že se muž do velké míry (a někdy především) identifikuje se svým zaměstnáním. Proto proměny úspěchů, postavení, dosažených výsledků a dalších okolností v zaměstnání mívají na jeho sebevědomí a na jeho chování v rodině velký vliv.

Ačkoli lze všechny běžné duchovní rady považovat za užitečné a v zásadě v manželství za použitelné, je třeba také upozornit na některá typická nebezpečí, která mohou u křesťanů nastat.

1. Křesťanská láska znamená nezištné, trvalé a svobodné sebedarování.