Vztah je jako naše první dítě, taky potřebuje hýčkat
20.6.2022
Po vstupu do manželství se životní styl manželů dramaticky změní: omezí schůzky s přáteli, setkávání u piva, koníčky, záliby, je zapotřebí dobře plánovat čas i finance. Samé změny. Je pravda, že narození dítěte s sebou přináší radost a něhu. Zároveň se v rodině objevují nové modely chování. Kvůli dítěti se rodič musí zříct způsobu života, jakým žil předtím a jaký považoval za normální. Péče o vztah zůstává stále na prvním místě.
Narození dítěte může vyvolat žárlivost otce
Rodinné vztahy silně naruší, když otec začne považovat dítě za svého soka. Když přibude do rodiny druhé a třetí dítě, jejich narození často vyvolá u staršího dítěte žárlivost. To je normální a přirozené. Skutečný problém nastává, když začne na dítě žárlit otec. Vidí, že dítě si bere to, co bylo dříve jeho. Uvědomuje si, že manželčina láska se víc soustřeďuje na dítě než na něj. Nastává souboj. Pokud je manželka navíc unavená a nemá energii na milování, utlumuje se rovněž jejich sexuální život. Tato situace se samozřejmě neobjevuje v každé rodině, ani po narození každého dítěte.
Muž je spolupracovníkem, ne pomocníkem
S příchodem novorozence nastává změna zodpovědnosti. Co je úlohou otce a co úlohou matky? Je manžel připraven podělit se s manželkou o zodpovědnost při péči o dítě? Dotýkáme se zde opět principu vzájemnosti. Podle tradičního modelu myšlení, který stále ještě přežívá, je péče o dítě spíše úlohou matky. Manžel stále očekává od ženy, že pro něj bude dělat všechno, co pro něj dělala před těhotenstvím a příchodem dítěte. Pokud vůbec nějakým způsobem pomáhá, očekává vděčnost a ocenění, jako kdyby jí pomáhal s něčím, co se ho netýká a co by měla dělat jen ona! To je ale velká chyba! Zodpovědnost má nejen žena, ale i muž. Když on pomáhá manželce, manželka pomáhá jemu. Muž má být manželčiným spolupracovníkem, ne pomocníkem. Pro muže je velmi důležité pochopit po narození dítěte svou roli a přijmout za ni odpovědnost.
Dítě se má stát prostředkem hlubší jednoty
Navzdory příchodu nového člena rodiny nesmějí manželé zapomenout na svůj vzájemný vztah. Manželka si musí dát pozor, aby nevěnovala veškerou pozornost pouze dítěti a nezapomínala komunikovat a pěstovat hluboký vztah s manželem. Dítě se má stát prostředkem hlubší jednoty mezi nimi.
Přesto je situace v mnoha rodinách opačná, i když ji manželé vytvářejí takřka neúmyslně a nevědomky. Pozornost se soustřeďuje jen na dítě a partnerský vztah se začíná rozpadat. Je nesmírně důležité, aby si v této situaci manželé našli pro sebe čas a trávili ho spolu. Dokonce i to je zapotřebí naplánovat! Dítě může obsadit všechen čas a energii manželů, zejména manželky. Pak manželům nezůstane žádný prostor pro to, aby byli sami sebou. Je přirozené a samozřejmé postarat se o potřeby dítěte, vždyť je zcela závislé na matce a otci. Je to přece miminko! Ale nesmí své rodiče obrat o čas, který mají vyhrazený jen pro sebe. Náš vztah je jako naše první dítě. Musíme ho hýčkat stejně jako děti ostatní!
Příchod dítěte do rodiny nepřináší s sebou jen změny v uspořádání a způsobu života, ale také v chování manželů a v jejich vztahu k Bohu. Musí si dávat větší pozor i na způsob svého vyjadřování. Hrubá slova, rouhání se, křik, vzájemná neúcta dítě zraňují. Nejednou dítě pomůže rodičům najít cestu zpět do kostela. Během prvních let života je pro svou křehkost náchylné k různým onemocněním. Rodiče pak pociťují takovou míru úzkosti a napětí, že se častokrát vrátí do kostela a úpěnlivě prosí Boha o zdraví dítěte. Život s dítětem mění představy rodičů o Bohu, začínají vnímat Boha jako mnohem něžnějšího, milujícího a laskavého.
Elias Vella: Výstup na horu manželství. Karmelitánské nakladatelství, edice Familia.
Autor: Vella, Elias | Štítky: děti, jednota, partnerský vztah, vděčnost
Sekce: Rodina s dětmi | Krize v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
