Rodina s dětmi

Prostřený stůl je místem, které důvěrně známe. Je to stůl, u kterého se scházíme, jíme a mluvíme spolu, třeba se i hádáme a boucháme do něj pěstí nebo rozléváme polévku. Nemělo by to být hlavně místo, kde se musím určitým způsobem chovat, ale místo, kam patřím, kde mám svou židli, svůj talíř, své prostírání a jistotu, že to místo je moje a vedle mě jsou lidé, kteří mě mají rádi takového, jaký jsem.

Naučit děti úctě a respektu je zajímavá a trochu obtížná výzva. Linda a Richard Eyrovi jsou přesvědčeni, že „respekt je základem pro ostatní hodnoty – a zájem o ně často vychází právě z respektu a úcty, které k druhým lidem cítíme. Nejprve se musíme sami k sobě a k druhým tak chovat, než začneme respekt a úctu vyžadovat."

Dvě maminky Marie Doležalová a Michaela Záleská si vysnily knížku, ve které oslovily různé celebrity, aby napsaly dopis Ježíškovi. Chtěly knížku, která vydělá peníze pro nadaci Pomozte dětem. Nakonec se ukázalo, že jim nejen pomohla věřit ve vlastní přání, ale taky je hodně naučila, např. že zázraky se dějí.

Důležité postřehy týkající se rozvodu najdeme v knížce známé socioložky a publicistky Jiřiny Šiklové: Deník staré paní. Připomíná, že když už se dětem rozpadá ta nejužší rodina, je dobré, aby jim zůstala alespoň rodina širší a její vazby, láska prarodičů. Jenže i tyhle vztahy první vlna bolesti a nenávisti za zradu často smete.

Většina rodičů dělá pro děti první poslední, dopřává jim teplo domova, stará se o jejich školní a profesní vzdělávání, o jejich zdraví. Musí za to děti být rodičům nadosmrti vděčné? Je to jejich morální povinnost, kterou musí plnit? V čem přesně tato povinnost spočívá, když už děti opustily rodný dům?

Když se jedná o peníze, rodiče se většinou starají o jejich množství: „Je dobře dávat dětem kapesné? Pokud ano, pak kolik? Máme dětem dávat peníze za dobře vykonanou práci? Je dobré je pobízet, aby šetřily, a učit je hospodařit?“

Další tip pro mladé manžele: „Když byly naše děti ještě malé a bylo těžké získat někoho na hlídání, dostali jsme nápad. Vyrazíme si spolu – a to do své vlastní domácí restaurace...“

Videoklip písně Tak už zas... zachycuje pocity a sny dívky, která prožívá nelehké období v rodinném životě. Je poselstvím o tom, že úsilí o dobrý partnerský vztah má smysl, i když už jsou děti větší. Potřebují oba rodiče v každém věku.

Rodina je prvním místem, kde se člověku dostává bezpodmínečného přijetí, kde je milován bez ohledu na to, co dokázal nebo kým je. Novorozené dítě zažívá láskyplnou náruč rodičů, kteří se o ně starají, je ale také svědectvím rodičovského vztahu a rozhodnutí – „založíme rodinu, budeme mít děti, ty děti dobře vychováme“. Rodičovství ale není zadarmo.

Zkušenosti s poznáváním sebe sama skrze druhé zachytil Kay Pollak, švédský filmový producent. Jeho poznatky můžeme využít při výchově svých dětí, ale i ve svém partnerství.

David Finch se ve svém deníku manžela s aspergerem věnuje také svému rodičovství. Když převzal odpovědnost za ranní vypravování dětí, uvědomil si rozsah svých nedostatků. Emily a Parker sice byli zdraví, materiálně jim nic nechybělo, milovali ho a rádi s ním trávili čas – ale nebyl takovým otcem, jakým by chtěl být.

Známý psycholog Jeroným Klimeš ve své knížce věnované partnerským vztahům uvádí příklad ze života, který může jako lakmusový papírek ukázat na hloubku partnerského vztahu.