Rodina s dětmi

Přestože máme dvě uši, někdy neslyšíme nic. Jindy zase slyšíme víc, než bylo řečeno a nebo něco úplně jiného, než se nám ten druhý pokoušel sdělit. Záleží totiž na tom, v jaké rovině, či jakým "uchem" jsme zvyklí naslouchat.

Připustit, že k sexuálnímu zneužívání dochází nejčastěji v rodinách, není snadné, ale je to první krok k prevenci. Dál je zapotřebí o něm mluvit, protože není jisté, že bychom signály sami poznali. A pokud už nejsme schopni zneužívání zabránit, můžeme alespoň zareagovat včas a správným způsobem.

Před třemi lety nám s mojí ženou vyprávěli svůj nádherný příběh naši přátelé Soňa a Petr. „Byly teplé letní dny a já jsem pracoval v jedné soukromé firmě,“ řekl Petr, „kde mne nejvyšší šéf zrovna nemusel. A když se k tomu přidaly moje přirozená lidská pochybení a omyly, bylo jasné, že po roce a půl končím. V té době jsme se Soňou čekali třetí dítě, které jsme si moc přáli.

Domácí násilí se stává součástí života v nemálo rodinách. Proto je dobré upozornit na mýtus, který je velmi rozšířený: Jakmile vyhledám pomoc, znamená to automaticky také rozvod. Dobrou zprávou je, že násilí je možné zastavit a čím dřív začneme situaci řešit, je větší naděje na zachování vztahu.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková se ve své profesi setkává s těmi nejhoršími podobami manželství, přesto neztrácí víru v tuto instituci. Považuje manželství za výbornou věc.

Jako rodiče jsme hněvivými projevy dětí často zaskočení a zmatení. Přáli bychom si, aby se „to odnaučily“. Přitom za projevy hněvu se nejčastěji skrývá vyjádření nějaké potřeby, očekávání a přání. Naším úkolem je naučit děti, ale především sebe, vyjadřovat hněv způsobem přiměřeným situaci, srozumitelně a přijatelně pro druhého člověka.

Čeká vás role tchyně? Nebo vás do ní syn už před časem obsadil? Známý psycholog Petr Šmolka má pro maminky a babičky malou nápovědu.

Papež František se často zmiňuje o negativních důsledcích indoktrinace genderovou teorií, která je nepřítelem manželství. Zdůrazňuje, že je třeba chránit děti a ukazovat jim, že muž a žena nejsou dva ozbrojení nepřátelé, ačkoliv se od sebe liší.

Léto je již v plném proudu. Děti odjíždějí na tábory do lůna přírody a vy marně čekáte, že najdete ve schránce dopis psaný při noční hlídce. Možná vás potěší, že v tom čekání zdaleka nejste sami. Vhod přijde i povzbuzení, abychom dětem přesto psali co nejčastěji.

Nemám čas, to se nedá stihnout, jak ušetřím čas ... Kdo by neznal takové nebo podobné povzdechy? Kolikrát za den nás napadnou… a kolikrát jim podlehneme. Bohužel nemáme pro vás žádný recept na to, jak se jich zbavit. Ale máme nabídku: Připojte se jako rodina nebo organizace a prožijte čas spolu.

Hodně se dnes uvažuje o tom, zda klasická rodina, založená na manželství, tj. na trvalém vztahu mezi mužem a ženou, není „výběhovým“ modelem. Přibývá rodin založených na faktickém soužití, začíná se hovořit o adopci registrovanými páry a dokonce i o umělém oplodnění lesbických párů. V centru pozornosti jsou práva dospělých, ale málokdo se zamýšlí nad osudem nejslabšího článku rodinného společenství, kterým je dítě.

Vtipy o tchyních známe určitě všichni. Ale napadlo někdy někoho, že se i tchyně může modlit za svou snachu, za svého zetě? A dokonce i za to, aby byla dobrou tchyní? Napadlo! Povzbuzující slova pro modlitbu můžeme čerpat z Bible, anebo můžeme najít slova vlastní.