Rodina s dětmi

Hra je vážná věc a hračky jsou tak důležité, že stojí za chvíli zamyšlení. Na našem trhu je jich záplava – a jsou pěkně drahé. V západních zemích jsou na tom po této stránce ještě hůř. Přitom donedávna si děti hrávaly s věcmi, které našly ve svém okolí, s předměty denní potřeby v domácnosti a s tím, co jim příležitostně a vzácně vyrobil dovedný tatínek, dědeček, nebo maminka či babička.

Michaela Slussareff ve své knížce Hry, sítě, porno. Nabízí rodičům průvodce džunglí digitálního dětství a puberty. Hovoří obecně o obrazovkách, kam spadají televize, telefony, tablety a počítače. Ani jedno ze zařízení nelze považovat za horší nebo lepší. Potřebujeme se naučit jak nad technologiemi v rukou malých dětí přemýšlet a hodnotit jejich rizika.

Když Bůh přemýšlel o stvoření člověka, rozhodl se, že stvoří muže a ženu. Každého jinak, ale tak, aby spolu mohli být jedním člověkem. Tak nám to říká první kapitola Bible. Tato rozdílnost nás všechny provází dějinami. V každé kultuře můžeme sledovat, jak se s ní lidé snaží vyrovnat nebo z ní vytěžit co nejvíce. Hovoří se o ženském a mužském principu, mužských či ženských vlastnostech, povoláních nebo rolích.

Abychom dokázali usměrnit vliv médií na vývoj našich dětí, potřebujeme vědět, jak na to. Cenné podněty a povzbuzení pro rodiče přináší známý psycholog Jeroným Klimeš, který prezentuje závěry diplomové práce své manželky Michaely Klimešové.

Michaela Slussareff ve své knize Hry, sítě, porno seznamuje s aktuálními vědeckými poznatky o vlivu digitálního světa na děti i dospívající. Ukazuje, jak zásadní je role průvodce. Digitální odolnost dětí můžeme vybudovat pouze ve vztahu založeném na otevřenosti a důvěře. Jen tak se o ně v digitální džungli nebudeme muset bát.

Láskyplné doteky jsou důležitou součástí rodinné komunikace, nejenom mezi mužem a ženou. Dotek je přímo nepostradatelný pro zdravý vývoj dítěte a na konci života mnohdy zůstává tím jediným, co si ještě můžeme dát.

Ze všech jazyků lásky je vůči dětem nejjednodušší používat fyzický kontakt. Zároveň je to jeden z nejsilnějších jazyků lásky. Křičí: Miluji tě! Právě tak, jako děti mívají rozdílné povahy, mohou lásku slyšet v různých jazycích. Dvě děti obvykle potřebují být milovány dvěma odlišnými způsoby.

Tvé dítě spí. Budeš ho v noci pozorovat. Je to tak krásné, ta nevinnost, která se vám narodila. Jsou to jesličky, které máš doma celý rok.

Jeden z příběhů pro duši známého salesiána Bruna Ferrera přináší povzbuzení do vánočního času, kdy se obvykle přihodí něco, co nás snadno vyvede z míry.

Když hovoříte jazykem lásky vašeho dítěte, dodává mu to pocit, že je milované. Jeho citová nádrž je plná a je ve všech oblastech života přístupnější rodičovskému vedení. A zároveň, když dítěti všemi pěti jazyky vyjadřujeme lásku a zároveň se soustředíme na jeho jazyk lásky, ukazujeme mu, jak milovat ostatní, a také to, že se samo potřebuje naučit hovořit jazyky lásky druhých.

„Tak jako strom vyrůstá z kořenů, první lidská zkušenost se formuje v rodině. V rodině zapouštíme kořeny, vyrůstáme, jsme součástí košaté koruny lidských vztahů a učíme se být součástí společenství...“ píše se ve zprávě, která avizovala Týden pro rodinu s motem Hledáme své kořeny.

K Vánocům dnešní doby neodmyslitelně patří dárky "od Ježíška". Jak ale dětem odpovědět na otázku: „Nosí dárky opravdu Ježíšek?“ když nechceme, aby víru v Ježíše odložily s poznáním, že dárky kupují rodiče. Inspirovat se můžeme v rodinách několika manželských párů.