Rodina s dětmi

Láska je jako gumička. Krásné přirovnání. Gumička drží pohromadě, ale neškrtí. Držíme pohromadě, ale jemně. Není to řetěz ani pevné lano. Ale když se příliš vzdálíš, vrátí tě zpět.

Nehodláte říkat maminko a tatínku nikomu jinému než svým vlastním rodičům? Jaká část vašeho platu by měla padnout na telefonické hovory s rodinou? Mnoho dalších situací, týkajících se soužití s příbuznými, je potřeba řešit nejen na začátku manželského života.

Prázdninový režim v rodinách opět vystřídá řád školního roku. Na jednu stranu se ho už nemůžeme dočkat, ale zároveň nás možná čeká každodenní dohadování s dětmi, které jakoby se bez naší pomoci nedokázaly obejít. Postřehy známého psychologa a psychoterapeuta Osvalda Poliho z knížky Srdce táty, nás upozorňují na úskalí přílišné mateřské péče i na důležitost otcovského způsobu výchovy.

To nejdůležitější v lidském vývoji se děje dřív, než dítě vstoupí do systému školního vzdělávání, zdůraznil Bohumil Kartous v přednášce na mezinárodní konferenci s tématem Evropské trendy v mezigeneračním dialogu.

Odmlouvání, vzdorovitost a neustálé hádky s dětmi rodiče velmi unavují. Kdo by si nepřál změnu. Mezinárodně uznávaný odborník na rodinné vztahy dr. Kevin Leman nabízí plán výchovy s provokativním názvem: Do pátku bude vaše dítě jiné. Podrobně rozebírá sto nejrůznějších výchovných problémů, u kterých rozlišuje, zda se jedná o závažnou věc – horu – anebo jen o krtinec.

Život manželství můžeme rozčlenit do několika etap. Zde vyjdeme z celkem jednoduchého dělení:

Týden pro rodinu je výrazem potřeby ocenit rodinu a poukázat na to, co je v ní dobré. Vyjadřuje to i jeho letošní moto: Rodina má cenu. Jedná se o týden, který zahrnuje 15. květen – den, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním dnem rodiny. Týden plný událostí, barev a příležitostí k setkávání a společně trávenému času proběhne již po dvanácté mezi 13.–19. květnem.

Přestože máme dvě uši, někdy neslyšíme nic. Jindy zase slyšíme víc, než bylo řečeno a nebo něco úplně jiného, než se nám ten druhý pokoušel sdělit. Záleží totiž na tom, v jaké rovině, či jakým "uchem" jsme zvyklí naslouchat.

Připustit, že k sexuálnímu zneužívání dochází nejčastěji v rodinách, není snadné, ale je to první krok k prevenci. Dál je zapotřebí o něm mluvit, protože není jisté, že bychom signály sami poznali. A pokud už nejsme schopni zneužívání zabránit, můžeme alespoň zareagovat včas a správným způsobem.

Před třemi lety nám s mojí ženou vyprávěli svůj nádherný příběh naši přátelé Soňa a Petr. „Byly teplé letní dny a já jsem pracoval v jedné soukromé firmě,“ řekl Petr, „kde mne nejvyšší šéf zrovna nemusel. A když se k tomu přidaly moje přirozená lidská pochybení a omyly, bylo jasné, že po roce a půl končím. V té době jsme se Soňou čekali třetí dítě, které jsme si moc přáli.

Domácí násilí se stává součástí života v nemálo rodinách. Proto je dobré upozornit na mýtus, který je velmi rozšířený: Jakmile vyhledám pomoc, znamená to automaticky také rozvod. Dobrou zprávou je, že násilí je možné zastavit a čím dřív začneme situaci řešit, je větší naděje na zachování vztahu.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková se ve své profesi setkává s těmi nejhoršími podobami manželství, přesto neztrácí víru v tuto instituci. Považuje manželství za výbornou věc.