Rodina s dětmi

Známá česká psycholožka Jiřina Prekopová, autorka slavné knihy Malý tyran a tvůrkyně Terapie pevného objetí a Školy lásky v rodinách, na základě svých celoživotních zkušeností prohlašuje, že ze všeho nejdůležitější je, aby láska v rodinách proudila. Tam, kde schází bezpečí, nedaří se podle ní ani lásce.

Mikuláš je známý jako štědrý dárce. Je to světec, jehož úcta se rozšířila po celém světě a k oslavám jeho svátku se připojuje celá společnost. I když mnozí slaví spíš jen folklorně pojatý předvečer církevního svátku. Mikulášská návštěva v rodině přináší řadu výchovných možností, ale i psychologických nebezpečí.

Psycholog a vysokoškolský učitel Marek Herman v rozhovoru pro Dobré noviny, jednoduše a srozumitelně odpovídá na otázky: co nejvíce potřebují malé děti, jak muž může pomoci ženě, aby na děti mohla být něžná a odpouštějící.

Pro děti je bezpečný domov hned po rodičích prvním pevným bodem jejich života. Je to ochranná skořápka, odborníci na rodinnou terapii používají termín sociální děloha, ve které dítě potřebuje dozrát k dospělosti. Ale i pro nás, dospělé zůstává domov základní potřebou.

Čeká vás role tchyně? Nebo vás do ní syn už před časem obsadil? Známý psycholog Petr Šmolka má pro maminky a babičky malou nápovědu.

Při ústním přijímacím pohovoru na osmileté gymnázium dostaly děti mimo jiné otázku: „Jak trávíte neděli?“ Možná to byla cesta, jak snadno zjistit, jestli se rodina účastní bohoslužeb. Vypovídací hodnota této otázky je ale mnohem vyšší. Vyjde totiž najevo, jestli rodina žije společně anebo každý tráví svůj volný čas sám, případně jakým způsobem.

Příčiny některých typických problémů s dětmi vysvětlují ve své knížce Rodiče v akci Monika a Martin Gajdovi. Jako manželé, rodiče a rodinní terapeuti rovněž nabízejí určitý návod, co dělat a čeho se vyvarovat. Tak například před nás staví otázku: Jaké nosíte brýle?

Vršky ledovce nad hladinou připomínají neslučitelné pozice lidí, kteří se dostali do konfliktu. Jejich skutečné motivy jsou skryté, tak jako mohutné tělo ledovce, pod hladinou. Vzájemným rozhovorem můžeme společné motivy odkrýt a dohodnout se na spolupráci.

Když Bůh přemýšlel o stvoření člověka, rozhodl se, že stvoří muže a ženu. Každého jinak, ale tak, aby spolu mohli být jedním člověkem. Tak nám to říká první kapitola Bible. Tato rozdílnost nás všechny provází dějinami. V každé kultuře můžeme sledovat, jak se s ní lidé snaží vyrovnat nebo z ní vytěžit co nejvíce. Hovoří se o ženském a mužském principu, mužských či ženských vlastnostech, povoláních nebo rolích.

Papež František se často zmiňuje o negativních důsledcích indoktrinace genderovou teorií, která je nepřítelem manželství. Zdůrazňuje, že je třeba chránit děti a ukazovat jim, že muž a žena nejsou dva ozbrojení nepřátelé, ačkoliv se od sebe liší.

Rodina je při všech nedostatcích, které v našem lidském konání jsou, nejlepším prostředím pro vývoj dítěte. Prostředím, které lze sice nahrazovat, ale které nelze jinou formací, než životem stabilního manželského páru, plně nahradit. Ochutnávka čtení z kurzu Devatero pro rodiče, nám připomene, že chování, které mají děti na očích, má dalekosáhlé důsledky.

Vyjadřovat svoje pocity a přání není úplně jednoduché. Užitečnou pomůckou, která může dobře posloužit nejen rodičům, ale i dětem, jsou rodinné šachy lásky. Hru při které nikdo neprohrává vymysleli manželé Irena a Petr Smékalovi, kteří již víc než deset let pracují s manželskými páry a při tom vychovávají svých pět dětí.