Rodina s dětmi

Co se děje, když se dva lidé rozhodnou stát rodiči, promýšleli z nejrůznějších úhlů pohledu účastníci konference na téma Partnerství a rodičovství aneb Spočívá stabilita rodiny v kvalitním partnerství? Některé myšlenky stojí za pozornost.

Prázdninový režim v rodinách opět vystřídá řád školního roku. Na jednu stranu se ho už nemůžeme dočkat, ale zároveň nás možná čeká každodenní dohadování s dětmi, které jakoby se bez naší pomoci nedokázaly obejít. Postřehy známého psychologa a psychoterapeuta Osvalda Poliho z knížky Srdce táty, nás upozorňují na úskalí přílišné mateřské péče i na důležitost otcovského způsobu výchovy.

Na začátku školního roku se často stáváme svědky rozhovoru maminek, které si sdělují kolik a jaké kroužky jejich dítko má. Některé maminky stíhají s jedním dítětem i tři kroužky za odpoledne! Přiznám se, že na mě podobné rozhovory působily trochu depresivně. Až mě přivedly k zamyšlení nad tím, co děti potřebují.

To nejdůležitější v lidském vývoji se děje dřív, než dítě vstoupí do systému školního vzdělávání, zdůraznil Bohumil Kartous v přednášce na mezinárodní konferenci s tématem Evropské trendy v mezigeneračním dialogu.

Odmlouvání, vzdorovitost a neustálé hádky s dětmi rodiče velmi unavují. Kdo by si nepřál změnu. Mezinárodně uznávaný odborník na rodinné vztahy dr. Kevin Leman nabízí plán výchovy s provokativním názvem: Do pátku bude vaše dítě jiné. Podrobně rozebírá sto nejrůznějších výchovných problémů, u kterých rozlišuje, zda se jedná o závažnou věc – horu – anebo jen o krtinec.

„Tak jako strom vyrůstá z kořenů, první lidská zkušenost se formuje v rodině. V rodině zapouštíme kořeny, vyrůstáme, jsme součástí košaté koruny lidských vztahů a učíme se být součástí společenství...“ píše se ve zprávě, která avizovala Týden pro rodinu s motem Hledáme své kořeny.

Proč se mladé ženy rozhodují pro odložení mateřství, co je ovlivňuje, nastínila Mgr. Jana Veselá ve svém příspěvku na mezinárodní konferenci o rodině. Ze své personalistické i osobní praxe vnímá jako hlavní problém to, že aktuální situace na trhu, ani státní politika, mateřství a rodičovství nepodporují.

Jedna věc je naučit dítě číst – druhá věc je přivést ho k objevu vzrušení a dobrodružství při četbě knih. Obecný nářek nad úpadkem čtenářství a nad převahou laciné televizní či internetové podívané převládá. Co udělat pro to, abychom se nestali národem povrchních konzumentů zábavy, bez knížek a bez vlastního myšlení?

Kdo je cizí a kdo ne, jak se chovat v cizím prostředí, jak chránit své soukromí i soukromí druhých, co je to tajemství a jak s ním zacházet, to jsou úkoly, které stojí před rodiči, kteří chtějí aktivně vychovávat své děti také v oblasti sexu.

Intenzivní komunikace s našimi dětmi je bezpochyby jednou z důležitých podmínek jejich bezproblémového vývoje. Existují ale určité způsoby komunikace, kterým by bylo lépe se vyhnout.

V každém z nás žije dítě, které určitě bylo zahrnuto láskou, ale zároveň nemohlo dostat všechnu lásku, všechno uznání, všechnu pozornost, všechnu ochranu a všechnu volnost, které v dětství potřebovalo. Ne že by ho rodiče týrali, ačkoliv i to se bohužel mohlo někomu z vás přihodit, ale prostě proto, že žádný člověk tohle všechno jinému člověku poskytnout nedokáže.

Mladí lidé dnes často prohlašují, že ještě nejsou dost zralí na to, aby měli děti. Filozofie ukazuje, že jde o omyl. Podle profesora Jana Sokola člověk může dozrát jedině tím, že se začne o někoho starat a to, co dostal, předává dál.