Rodina s dětmi

Druhou květnovou neděli se tradičně slaví Den matek. Je to pěkná příležitost k zamyšlení a k děkování. Proto posíláme dál zamyšlení jednoho syna jako hold všem maminkám.

Líbezné madony s děťátkem v náručí budí zdání, jakoby mateřství bylo jen snadnou a slastnou záležitostí. Rachel Bartonová již názvem své knihy Madony ve tři ráno naznačuje, že se krizovým aspektům nevyhýbá. Nabízí inspiraci a podporu všem, jejichž život získal mateřstvím nový rozměr.

Rozvod je pro dítě náročná změna. Jak je můžeme podpořit, čím jim pomoci, aby se s realitou snáze vyrovnaly? Rodinná psychoterapeutka Mgr. Hana Imlaufová doporučuje budovat u dětí jistotu:

Smutek a pocit ztráty, hněv či pocit nespravedlnosti. To vše a ještě mnoho dalších pocitů může prožívat dítě, jehož rodiče se rozešli. Mozaika pocitů a pohled očima dítěte v různých věkových etapách vzešly z rozhovorů rodinné psychoterapeutky Hany Imlaufové s dětmi, jejichž rodiče se rozešli.

Známý psycholog Jeroným Klimeš ve své knížce věnované partnerským vztahům uvádí příklad ze života, který může jako lakmusový papírek ukázat na hloubku partnerského vztahu.

Velká většina nás rodičů přemýšlí hlavně v hranicích vzdělání. Požadujeme vyšší výkon, řídíme a kontrolujeme své děti, aby řádně vykonávaly školní povinnosti. Možná je to proto, že sami od sebe očekáváme neustálý výkon. Žijeme hlavně povinnostmi, nemáme čas na odpočinek a na radost. Zapomněli jsme si hrát.

Žijeme v kultuře, která přivádění dětí na svět odedávna spojuje se strachem. Současné ženy se s tím vypořádávají různě. Většina potřebuje slyšet, že mají jedinečnou šanci dojít k prameni života a projít tajemnou proměnou v ženu – matku.

Také vás zaskočila dětská touha po zvířátku, nejlépe po kočičce, a hned vás napadá: Na procházky s ní chodit nejde, člověk si s ní pořádně nemůže hrát a navíc – kočky jsou záludné, těžko se odhaduje, co si myslí... Zkusme se na dětské přání podívat z pohledu dětské psychologie.

Důležité postřehy týkající se rozvodu najdeme v knížce známé socioložky a publicistky Jiřiny Šiklové: Deník staré paní. Připomíná, že když už se dětem rozpadá ta nejužší rodina, je dobré, aby jim zůstala alespoň rodina širší a její vazby, láska prarodičů. Jenže i tyhle vztahy první vlna bolesti a nenávisti za zradu často smete.

My dospělí označujeme nepřijatelné a nevhodné projevy dětí nejčastěji jako „zlobení“. Nevhodné chování dětí ale může mít nejrůznější příčiny. Z vývojového hlediska příčiny zlobení výstižně definoval přemýšlivý synek jedné z autorek knížky Dost dobří rodiče.

Rodina je prvním místem, kde se člověku dostává bezpodmínečného přijetí, kde je milován bez ohledu na to, co dokázal nebo kým je. Novorozené dítě zažívá láskyplnou náruč rodičů, kteří se o ně starají, je ale také svědectvím rodičovského vztahu a rozhodnutí – „založíme rodinu, budeme mít děti, ty děti dobře vychováme“. Rodičovství ale není zadarmo.

Nedávno jsem sledoval jednoho svého kamaráda, jak krásně a přirozeně komunikoval se svými dětmi a nehledanými slovy jim ukazoval hodnotu přátelství. Zároveň bylo takřka hmatatelné, jak děti jeho věty nasávají. Když jsem se ho ptal na to, jak to dělá, řekl mi: „Ani nevím, přichází to nějak samo.“