Čas známosti

„Když jsem vyrůstal, byl náš záchod vždy naprosto čistý. Nikdy mi nedošlo, že se o to musí někdo starat. Dodnes nevím, jestli u nás doma záchod umýval otec nebo matka. Nikdy jsem nikoho neviděl, že by ho umýval,“ píše Gary Chapman v knížce Kéž bych byl býval věděl…

Nikdo nezpochybňuje tvrzení, že každý z nás je jedinečný. Otázka zní, do jaké míry jsme jedineční? „Lituji, že jsem nevěděl, že osobnost (tedy ty rysy, které nás činí jedinečnými) hluboce ovlivňuje naše manželství,“ píše Gary Chapman v knížce Kéž bych byl býval věděl…

Svoje dlouholeté zkušenosti s doprovázením manželských párů a rodin zachytil psycholog a terapeut Josef Zeman v přednášce o dilematech v partnerském vztahu. Zápis přednášky sice neobsahuje příklady z praxe, které uváděl, přesto jeho sdělení může být pomocí na cestě k dobrému partnerskému vztahu.

Možná to znáte: doma je dusno, domluva se nedaří a oba partneři by si nejraději zalezli někam do svého kouta. A pak jeden z vás přijde s nápadem se jít projít. Přes počáteční neochotu se nakonec vykopete a vyměníte uzavřený prostor uvnitř stěn za otevřený svět větru, stromů a oblohy. A může se stát, že změna prostředí pomůže změně vnitřního nastavení, jinému úhlu pohledu, porozumění sobě navzájem.

Život v manželství se vždycky nevyvíjí podle toho, jak o něm sníme. Poradce v oblasti partnerských vztahů a otec pěti dětí Hugues Dollié spolu se svou ženou vede už patnáct let přípravy na manželství a často přednáší mladým lidem na téma partnerské lásky. V knížce s provokativním názvem: Ženy, milujte své muže! ukazuje cestu k vybudování stabilní a svorné rodiny i v dnešním světě.

Zkušenost milostného vztahu a vzájemné objevování nás vede k následujícímu konstatování: vztah dává znovu vyvstávat starým zraněním. Protože do vztahu přicházíme se svou přítomností, ale také se „zavazadly minulosti“, která obsahují jak požehnání, tak i prokletí. Každý z nás přináší do vztahu chtě nechtě celý svůj příběh, své více či méně šťastné zkušenosti, ale i své bolesti, své úspěchy a neúspěchy, události nebo vztahy, které někdy hluboce poznamenaly naše tělo, emocionalitu, paměť, představivost a také inteligenci a vůli.

Původně chtěla Brené Brownová zkoumat spojení mezi lidmi, ale účastníci výzkumu neustále vyprávěli o strachu, že nejsou opravdového spojení hodni. Její výzkum ukázal, že tyto obavy řešíme pochopením svých slabých stránek a pěstováním empatie, odvahy a soucitu.

Už vám partner někdy vyčetl, že je nešťastný kvůli vám? A vyčetli jste totéž vy jemu? Těžko se tomu věří, ale v milujícím vztahu nejste za štěstí svého partnera zodpovědní. Někdy se na nás naši blízcí snaží svalit zodpovědnost za nedostatek radosti ve svém životě, ale takové uvažování je pomýlené. Když něco takového dělají, zbavují se možnosti najít skutečné naplnění.

Když jste v láskyplném vztahu a zatoužíte být chvíli o samotě, což je normální lidská potřeba, je obvyklé mít špatné svědomí. Je zřejmé, že lidé se obávají mluvit o této potřebě se svým partnerem, protože by to mohl špatně pochopit a mrzelo by ho to.

Svoje dlouholeté zkušenosti s doprovázením manželských párů a rodin zachytil psycholog a terapeut Josef Zeman v přednášce o dilematech v partnerském vztahu. Odpovědi dokresloval mnoha příklady z praxe, které zápis neobsahuje, přesto jeho sdělení může být pomocí na cestě k dobrému partnerskému vztahu.

Svoje dlouholeté zkušenosti s doprovázením manželských párů a rodin zachytil psycholog a terapeut Josef Zeman v přednášce o dilematech v partnerském vztahu. Odpovědi dokresloval mnoha příklady z praxe, které zápis neobsahuje, přesto jeho sdělení může být pomocí na cestě k dobrému partnerskému vztahu.

Loď, která nemá cíl, se nechává bezvládně unášet převládajícími proudy. Jednou je dole, jednou nahoře, sténá a praská v rozbouřeném moři, na utišeném moři je roztomilá a klidná. Takové může být manželství, které zůstává na hladině, ale nemá směr ani vlastní systém hodnot.