Čas známosti

Tradice žádání o ruku nevěsty se postupně proměňuje. Obvykle žádal mládenec rodiče o ruku jejich dcery, a pak se slavily zásnuby. V současnosti většinou nejprve požádá o ruku svoje děvče, zasnoubí se, a pak teprve řeší, kdy a jak to mají oznámit rodičům. Univerzální recept neexistuje, aspektů, které ovlivňují rozhodnutí jak doma svatbu oznámit, je celá řada, a je jen na vás dvou, jak se rozhodnete.

„Já …, odevzdávám se Tobě …, slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost…“ Slova, která se manželům vrývají hluboko do paměti a zásadně mění naše životy. Dávají jistotu a stabilitu. Proč tedy není víc lidí, kteří seberou odvahu a vysloví je?

Zasnoubení je „přátelství, které se rozhodlo“, píše Karel D. Skočovský ve své knížce Zasnoubení čas milosti. Mimo jiné zde uvádí sedm věcí, které je dobré stihnout před svatbou.

Než se oženíš / vdáš, ptej se, zda svého partnera skutečně miluješ a zda máš dostatečně reálnou představu o manželství. Nezapomínej na příbuzné svého partnera, ale neber je také příliš vážně. Patří na druhé místo. Uvědom si, že svatba je pouze úvod k "dobrodružství", které začíná teprve potom. Zvykni si říkat: "Je mi líto. Odpusť, prosím."

Při jedné návštěvě u přátel se otevřelo hodně hluboké téma. Petra řekla: „Jdeme od sebe, již jsme si tak cizí, že to nemá smysl, trápíme jeden druhého. Asi bude každý z nás šťastnější s někým jiným. Prostě to nevyšlo,“ a odmlčela se. „Máme dvě malé děti, kterým to budeme muset vysvětlit a pro které to bude veliká a bolestná změna. A tebe jsem chtěla poprosit, jestli bys nám neporadil, jak to udělat co nejlépe,“ řekla Petra a povzdechla si.

Přestože máme dvě uši, někdy neslyšíme nic. Jindy zase slyšíme víc, než bylo řečeno a nebo něco úplně jiného, než se nám ten druhý pokoušel sdělit. Záleží totiž na tom, v jaké rovině, či jakým "uchem" jsme zvyklí naslouchat.

Nejčastějším argumentem těch, kteří spolu žijí nesezdaní, bývá – nepotřebujeme papír na naši lásku. Přesto i v dnešní době mnozí zakoušejí, že manželství posouvá vztah dál. Pokusili jsme se shromáždit důvody ke svatbě, některé zazněly v rámci kurzu společné přípravy na manželství, jiné z úst snoubenců před svatbou.

Aby člověk uměl dobře žít s druhým, musí nejprve umět dobře žít sám se sebou. Abychom dokázali opravdu prožívat upřímný vztah, je třeba být v dobrém postavení vůči druhému. Vyrovnaný vztah se skládá ze dvou osob, které spolu tvoří společný prostor – ono "my".

Naše druhé setkání probíhalo zpočátku poklidně. Ale atmosféra se změnila po Šárčině větě: „Já si nejsem jistá, že moje volba vzít si Honzu byla správná! Když jsme spolu chodili, bylo všechno jiné. Honza mi dokázal číst myšlenky i nejskrytější přání. Byl to ten nejúžasnější člověk na světě!“ Honza, nerozhodně kroutil hlavou a myslím si, že byl sám překvapen tím, co o něm Šárka řekla. Bylo to pár nejistých okamžiků, po kterých jsem se zeptal: „Jaký je rozdíl mezi zamilovaností a láskou?“

Lze se naučit milovat? Není to samo o sobě nesmysl? Jestli chcete, můžete se o tom přesvědčit. Šest příběhů, ze kterých můžete čerpat životní moudrost, nabízí různé pohledy na to, co lze konkrétně udělat. Skutečná láska se projevuje skutkem,

Moto Národního týdne manželství 2019: Zabijáci manželství je trochu drsné, ale pravdivé. Lidé uzavírají manželství s nadějí, že jim přinese něco radostného, pěkného a hodnotného. Často však nevědí jak si lásku udržet.

Společná práce přivedla rodinné terapeuty Ludmilu Trapkovou a Vladislava Chválu ke svatbě. Propojují zkušenosti psycholožky a lékaře, manželky a manžela, matky a otce, babičky a dědečka. Z jejich rozhovoru s Pavlou Louckou, který vyšel knižně pod názvem Muž a žena v rodině, vybíráme odpovědi týkající se svatby.