Povzbuzení

Vnější pozorovatel vnímá ve způsobu manželského soužití určitou pravidelnost. Řád se může projevit v rozdělení pravomocí a povinností mezi muže a ženu. Projevuje se i v tom, jak se navzájem vítáme či loučíme, jak spolu mluvíme, jak se k sobě chováme beze slov – pohledy, doteky, přiblížením, oddálením. Nejde o to, zda je lepší příliš velké či malé množství pravidel manželského života, ale co se ukazuje jako dobré.

Pocházím z Českého středohoří, ze zahrady Čech. Mnohé, čeho jsem si v životě všiml, má něco společného se zahradou. Stejně jako zahradu ohrožují škůdci nebo plevel, také soužití lidí v rodině a manželství není bez ohrožení.

Intimní rozhovor mámy se čtrnáctiletým chlapcem obsahuje hlubokou pravdu. Může se stát povzbuzením pro ty, kdo také hledají odpověď na otázku, jestli se vdát nebo oženit. Jak poznat toho pravého, tu pravou.

V naší mluvě se často objevují rány pod pás, které ale žádný rozhodčí neodpíská. Vedou k hádkám a zůstávají po nich poranění, která nahlodávají naše vztahy. Prvním krokem ke změně je, uvědomit si, že jde o faul.

Za svobodna si každý myslí, že manželský život je jako letní den: nebe bez mráčků, slunce svítí nerušeně od rána do večera. Skutečnost však vypadá jinak. Ať chceme nebo nechceme, zjišťujeme – a často brzy po svatbě, že naše představy se zcela neshodují, že na různé věci máme různé názory a že máme odlišné snahy a záměry. Má-li se v manželství vytvořit společný postoj, názor či snaha, je třeba tyto odlišnosti řešit. V odborné terminologii jde o řešení rodinných konfliktů.

Známý francouzský kněz Guy Gilbert po desetiletí doprovází páry ke svatbě. Ve své knížce o rodině mimo jiné posílá do světa svoje malé i velké rady. Jeho osobní zkušenost z vlastní rodiny je pokladem, ze kterého čerpá.

Jeden dřevorubec právě skončil práci. Poněvadž byl pátek, pozval svého kamaráda, ať k němu zajde domů na pivo. Když přišli domů, zůstal dřevorubec předtím, než vešel, chvíli tiše stát před jedním stromem v zahradě. Pohladil kmen a pak se oběma rukama dotýkal větví. Výraz v obličeji se mu úplně změnil.

Známá americká novinářka strávila nějaký čas ve škole pro trenéry zvířat. Přineslo jí to nečekaně i nový pohled na sebe, na život a prospělo to i jejímu manželství. Svoje poznatky nabízí s nadsázkou a s humorem.

V jedné moravské rodině jsem viděl obraz. Byl na něm manželský pár. Byli krásní a líbali se! Když jsem se na obraz manželského štěstí díval, přemýšlel jsem o tom, jak bych já sám vyjádřil manželské štěstí. Ano, líbání je mimořádně krásné. Připadá mi však v manželství spíš jako vzácné koření. Vlastní „jídlo“ je jiného druhu. Kde je tedy „chleba“? – ve vzájemné spolupráci. Kooperace – jak se cizím slovem spolupráci říká – tvoří základní kameny manželského soužití. Poněkud vyšší rovině této spolupráce odpovídá tzv. pozitivní komunikace – sdělování kladných věcí v rozhovoru.

V čase prázdnin a dovolených si dopřáváme posezení u táborového ohně a opékáme si voňavé buřtíky. Nádherná hra ohnivých plamínků nás může přivést k zamyšlení nad našimi partnerskými vztahy: jak to udělat, aby i u nás doma bylo světlo a teplo.

„Tak jako strom vyrůstá z kořenů, první lidská zkušenost se formuje v rodině. V rodině zapouštíme kořeny, vyrůstáme, jsme součástí košaté koruny lidských vztahů a učíme se být součástí společenství...“ píše se ve zprávě, která avizovala Týden pro rodinu s motem Hledáme své kořeny.

V roce 2025 se slaví Světový den prarodičů a seniorů 27. července a jeho téma zvolil ještě papež František: „Blaze tomu, kdo neztratil naději". Moto má podtrhnout důležitost naděje ve stáří a připomenout význam starší generace. Papež František ustanovil tento den v roce 2021 a slaví se v blízkosti liturgické památky svatých Jáchyma a Anny, Ježíšových prarodičů.