Život v manželství

Pro úspěšný manželský vztah jsou důležité tři oblasti: city, důvěra a závazek. A to stejným dílem. Někdy mezi manželi vypukne krize v rovině emocí, občas nastane krize důvěry. Závazek – věrnost manželskému slibu – posiluje city i důvěru.

Provokativní příměr manželství k vzájemnému otroctví použil známý psycholog Jeroným Klimeš v knize věnované křesťanství a partnerským vztahům. Využil revolučního převrácení konotace slova otrok. Běžně je to přirovnání hanlivé, avšak v křesťanství hrdé: Kdo z vás chce být největší, ať je otrokem všech.

Na trojrozměrnost partnerského vztahu upozorňují Josef Zeman a Jitka Chmelová ve své knize o manželské lásce v čase rovnoprávnosti. Připomínají, že každý vztah má vedle své kvality a časové historie ještě třetí dimenzi, a tou je těsnost.

Kvality manželské lásky v době rovnoprávnosti ukazuje kniha manželských poradců a párových rodinných terapeutů. Upozorňují, že manželská láska musí být oproti minulosti něčím jiným, a musí také jinak vznikat. Manželská láska nemůže být jen to, co dává on mně a co já dávám jemu. Musí to být něco originálního, nikoli okopírovaného – sebenaplňující se společné dílo.

Prostřený stůl je místem, které důvěrně známe. Je to stůl, u kterého se scházíme, jíme a mluvíme spolu, třeba se i hádáme a boucháme do něj pěstí nebo rozléváme polévku. Nemělo by to být hlavně místo, kde se musím určitým způsobem chovat, ale místo, kam patřím, kde mám svou židli, svůj talíř, své prostírání a jistotu, že to místo je moje a vedle mě jsou lidé, kteří mě mají rádi takového, jaký jsem.

Svoje dlouholeté zkušenosti s doprovázením manželských párů a rodin zachytil psycholog a terapeut Josef Zeman v přednášce o dilematech v partnerském vztahu. Odpovědi dokresloval mnoha příklady z praxe, které zápis neobsahuje, přesto jeho sdělení může být pomocí na cestě k dobrému partnerskému vztahu.

Život manželství můžeme rozčlenit do několika etap. Zde vyjdeme z celkem jednoduchého dělení:

Před lety mi kolega z manželské poradny vyprávěl příběh, který mu řekl jeho klient, jehož jméno bylo dejme tomu Karel. Karel vyprávěl: „ Se svojí ženou jsem žil již více než deset let a přestože chodím svědomitě do práce, pomáhám s dětmi, opravuji dům a částečně se starám i o domácnost, vnímal jsem, že se od sebe neustále vzdalujeme. Čím víc jsem se snažil, tím bylo vše horší. Hádali jsme se stále častěji, až jsme se dostali do začarovaného kruhu, ze kterého jsme neuměli vystoupit.“

Před třemi lety nám s mojí ženou vyprávěli svůj nádherný příběh naši přátelé Soňa a Petr. „Byly teplé letní dny a já jsem pracoval v jedné soukromé firmě,“ řekl Petr, „kde mne nejvyšší šéf zrovna nemusel. A když se k tomu přidaly moje přirozená lidská pochybení a omyly, bylo jasné, že po roce a půl končím. V té době jsme se Soňou čekali třetí dítě, které jsme si moc přáli.

Naše první mediační setkání s Helgou a Vaškem začalo dost neobvykle. Sotva stihl Vašek vyslovit: „S mojí ženou je to těžké…“ vpadla mu Helga do řeči a řekla: „S mým mužem je to těžké, pořád dělá, co nemá a naopak nedělá, co má.“ Rychle jsem tuto počínající hádku utnul. Řekl jsem: „Vidím, že tento váš příběh znáte oba dva dobře, ale já ho potřebuji poznat také. Abych mu porozuměl, musíte hovořit jeden po druhém.“

Lze se naučit milovat? Není to samo o sobě nesmysl? Jestli chcete, můžete se o tom přesvědčit. Šest příběhů, ze kterých můžete čerpat životní moudrost, nabízí různé pohledy na to, co lze konkrétně udělat. Skutečná láska se projevuje skutkem,

Šťastná jsou ta manželství, kde si vezmeme toho (tu), kterého (kterou) milujeme, a potom milujeme toho (tu), kterého (kterou) jsme si vzali. – Tom Mullen