Zamilovanost, nebo láska?

13.6.2024

Zamilovanost, nebo láska? Naše druhé setkání probíhalo zpočátku poklidně. Ale atmosféra se změnila po Šárčině větě: „Já si nejsem jistá, že moje volba vzít si Honzu byla správná! Když jsme spolu chodili, bylo všechno jiné. Honza mi dokázal číst myšlenky i nejskrytější přání. Byl to ten nejúžasnější člověk na světě!“ Honza, nerozhodně kroutil hlavou a myslím si, že byl sám překvapen tím, co o něm Šárka řekla. Bylo to pár nejistých okamžiků, po kterých jsem se zeptal: „Jaký je rozdíl mezi zamilovaností a láskou?“

Zamilovanost přichází sama

Jako první odpověděl Honza: „Já si myslím, že zamilovanost je něco, co přichází samo, tak nějak samovolně. A láska, to je když se ti dva lidé prostě mají rádi, těší se na sebe, chtějí být spolu.“

Po chvíli se Šárka přidala a řekla: „Já sama za sebe v tom asi nějaký zásadní rozdíl nevidím, pro mne je důležité, že někoho miluji a nehloubám nad tím, jak se to nazve.“

Navázal jsem na to, co řekl Honza: „Vy jste hovořil o tom, že zamilovanost přichází sama. A jak konkrétně jste to na sobě poznal, že jste zamilovaný?“

„No, myslel jsem na Šárku a bylo mi u toho tak nějak příjemně.  Všechno najednou bylo jednodušší a hezčí. Prostě tak nějak samo od sebe, ani jsem se nemusel moc snažit.“

„A ještě pořád i po těch letech to takto prožíváte?“ zeptal jsem se Honzy.

„Ne,“ odpověděl mi po chvíli zaváhání stručně.

„A přesto je pro vás, jestli se nemýlím, Šárka nedůležitějším člověkem na světě, je někým, na koho se těšíte, s kým máte potřebu být, je někým, pro koho jste ochoten udělat i věci, které byste pro jiné udělat odmítl. Je to tak?“

„Je,“ o poznání živěji odpověděl Honza.

Nyní jsem se zeptal Šárky: „Vnímáte v tom nějaký rozdíl?“

„No moc ne, ale možná trošku ano. Já to hlavně žiju a není pro mne důležité to nějak rozebírat,“ odpověděla mi.

Pokračoval jsem: „Dalo by se tomu tedy rozumět tak, že zamilovanost je z velké míry o emocích, které přijdou a tak nějak nás nesou samy o sobě? Naproti tomu láska je rozhodnutí vůle? Je to tedy něco, co máme ve svých rukách a je to tak, že proto chceme nebo nechceme něco konkrétního udělat? A tedy se v důsledku vždy jedná o naše skutky, které lásku vyjadřují?“ ptal jsem se obou dvou současně.

„Na začátku našeho setkání jste, Šárko, řekla, že si nejste jistá, že vaše volba vzít si Honzu byla správná. A jestli tomu dobře rozumím, rozhodovala jste se v období vaší známosti na základě svých emocí. Emocí, které musí dříve nebo později odeznít. Váš vztah však potřebuje dále růst a potřebuje mít bezpečnější základy než vrtkavé emoce. Proto musíme opustit růžové brýle zamilovanosti, abychom mohli prožívat mnohem krásnější a plnější realitu svého vztahu.“

Pro lásku se musíme rozhodnout

„To je docela hezká teorie, ale co s ní? Vždyť lásku vyjadřujeme svými skutky každý den. Já chodím do práce, Šárka se stará o děti a domácnost a nemám pocit, že by nás to nějak zvlášť k sobě přibližovalo. Spíše máme oba dva potřebu si odpočinout a mít chvilku pro sebe a ne zase dělat další a další věci,“ řekl Honza.

„A když jste spolu chodili, jistě jste také byli unavení, a přesto jste šli na schůzku rádi, bylo to tak?“ odpověděl jsem Honzovi otázkou.

„Ano bylo to tak,“ odpověděl mi, „tak v čem je tedy rozdíl…?“

„Pokud byste souhlasili, měl bych pro vás malý domácí úkol, při kterém můžete něco vyzkoušet,“ řekl jsem. „Vycházejme z předpokladu, že po skončení období zamilovanosti dochází k velké změně v našem myšlení. Zatímco nejprve nejsme schopni se téměř soustředit na nic jiného než na našeho milého, po čase již na něj nemyslíme skoro vůbec. A když už ano, tak jenom na to, co má nakoupit a zařídit. Pokud budete chtít, můžete udělat jednoduchou, ale zásadní změnu ve vašem myšlení. Rozhodněte se v průběhu dne, že se několikrát zastavíte a zavzpomínáte si na krásné chvíle, které jste společně prožili. Nebojte se, ano, i na ty chvíle nejintimnější. Na chvíli se zastavte a vzpomínejte. Je to šance, jak zlepšit váš vztah. Po příchodu domů budete mít pocit, že jste se vůbec nerozloučili a že jste celý den prožili spolu. A pokud k tomu přidáte i malý ranní rituál, při kterém se obejmete a řeknete si, že se na sebe budete těšit, bude to ještě účinnější.“

„A to si mám jako hrát na to, že Honzu vášnivě miluji? To mám předstírat divadlo, dělat něco, co prostě vnitřně tak necítím?“ řekla na to docela ostře Šárka.

„Ne, není to žádné divadlo a už vůbec ne nějaká chytristika, jak oblafnout sebe sama, “ odpověděl jsem, „jak již tušíme, láska je rozhodnutí vůle a toto je konkrétní skutek, kterým ji můžete projevit. Dále vzpomínáte na to, co jste skutečně prožili, tedy to jsou vaše konkrétní a pravdivé zážitky, žádné fiktivní románky. A emoce? O ty se nemusíte starat. Ty přijdou samy a překvapí vás jejich síla i hloubka, jenom budete muset být trošku trpěliví, nepřijdou ihned. A vše bude mnohem krásnější, když váš vztah budete zpestřovat dalšími drobnými skutky lásky jako je sdílení emocí, poslání SMS zprávy, zavolání si během dne, či společné posezení u kávy… nepochybuji o tom, že si vhodné téma již dokážete najít sami.“

Můžete se naučit:
  • Nebojte se změny zamilovanosti v lásku, váš vztah bude mnohem krásnější a pevnější.
  • Pro tuto změnu se však musíte rozhodnout a dělat konkrétní kroky, jen tak sama od sebe nepřijde.
  • Naplánujte si společnou dovolenou bez dětí a bez vaření.
  • Myslete na hezké zážitky, které jste prožili se svým partnerem několikrát v průběhu dne a těšte se na setkání s ním.
  • Společně vzpomínejte a řekněte si, jak to, co jste prožili ve vašem vztahu, je pro vás osobně důležité a na co vzpomínáte nejraději.
  • Všechna důležitá rozhodnutí i skutky jsou plodem vašeho myšlení, je důležité si všímat, jak a o čem přemýšlíte.

Rostislav Macošek, vedoucí střediska Výzva, Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava, 2017

Autor: Macošek, Rostislav  |  Štítky: láska, obtíže v manželství, pocity, zkušenosti  
Sekce: Čas známosti | Láska | Život v manželství   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články