Svatba

Při jedné návštěvě u přátel se otevřelo hodně hluboké téma. Petra řekla: „Jdeme od sebe, již jsme si tak cizí, že to nemá smysl, trápíme jeden druhého. Asi bude každý z nás šťastnější s někým jiným. Prostě to nevyšlo,“ a odmlčela se. „Máme dvě malé děti, kterým to budeme muset vysvětlit a pro které to bude veliká a bolestná změna. A tebe jsem chtěla poprosit, jestli bys nám neporadil, jak to udělat co nejlépe,“ řekla Petra a povzdechla si.

Psychologové Thomas Holmes a Richard Rahe, následně i Kenneth de Meus sledovali korelaci mezi prožitím určitých životních událostí a následným vznikem či rozvojem onemocnění. Vytvořili seznam životních událostí, které představují velkou zátěž. Mezi silně stresujícími událostmi najdeme překvapivě i pozitivní prožitky jako je svatba, těhotenství nebo narození dítěte.

Pokud nám jde opravdově o to, abychom skrze manželství duchovně rostli, musíme se přesvědčit, že nemá smysl klást si nebezpečnou otázku, zda jsem si vzal/a toho pravého člověka. Když jsme si jednou vyměnili manželský slib, taková otázka nepřinese nic užitečného a může naopak velmi uškodit.

Nejznámější výročí svatby jsou stříbrná a zlatá svatba – pětadvacet a padesát let. Každé výročí svatby je ale důvodem k zastavení. K prohlédnutí svatebních fotografií, k návštěvě místa, kde jsme společnou cestu zahájili a k vděčnosti, za všechno, co jsme spolu překonali. Návrat ke kořenům bývá také povzbuzením na další cestě.

Marek Vácha ve své knížce Láska tvoří krásu zve k tomu, abychom se na druhé pokoušeli dívat tak, jak je vidí Bůh. Láska vidí ještě neotevřené dary, vidí něco, co ještě není, co ale může být, co je v rejstříku jejích možností, láska tyto možnosti tvoří.

Nejčastějším argumentem těch, kteří spolu jen tak žijí, bývá – nepotřebujeme papír na naši lásku. Přesto i v dnešní době mnozí zakoušejí, že manželství posouvá vztah dál. Pokusili jsme se shromáždit důvody ke svatbě, některé zazněly v rámci kurzu společné přípravy na manželství, jiné z úst snoubenců před svatbou.

„Nejlepším svatebním darem od Boha je nástěnné zrcadlo jménem „můj partner“. Kdyby u něj byla kartička s věnováním, stálo by na ní: „Kéž mi pomůže poznat, jaký/á opravdu jsem. Někdy nebývá na prvních letech manželství nejtěžší přijmout to, co zjistíme o svém partnerovi, ale to, co zjistíme o sobě,“ píše Gary Thomas a dokresluje příklady ze života.

Léto je podle statistik dlouhodobě nejčastějším svatebním časem. Díky tomu si mnozí manželé mohou připomenout a oslavit výročí svatby. Stojí za to se přitom ohlédnout a udělat si malou revizi svého manželství.

Uzavření sňatku v kostele, před církví a před Bohem, není jen krásným obřadem, ale i křesťanskou svátostí. Zároveň jde o úkon, který má právní dopady a je vázán právními přepisy, proto je nutné splnit několik podmínek.

Symboly a znamení v nás probouzejí zájem a nespokojí se s málem, chtějí zasáhnout celý náš život. To, na co se díváme, nás také proměňuje. Nejde jen o rozum a přemýšlení. Znamení zasahují také naši fantazii, city, paměť, proměňují vztahy. Pomáhají nám vyjádřit to, o čem se těžko mluví.

V rámci rozhovoru snoubenců nad tématem svobodné vůle, jedné z podmínek platnosti manželství v katolické církvi, padla i otázka, zda lze považovat domluvené sňatky za platné? Jsou myšlena manželství, kdy sňatek dohodnou rodiče a např. nevěsta vidí ženicha poprvé až na svatbě.

Jedním z dopadů usnesení vlády č. 215 ze dne 15. 3. 2020, o přijetí krizového opatření spočívajícího v zákazu volného pohybu osob na území České republiky je také výslovný zákaz konání svatebních obřadů. Je pravděpodobné, že krizová opatření potrvají delší čas a dotknou se mnoha párů, které se tolik těšily a připravovaly na svůj svatební den.