Svatba

Dnešní mladí lidé vyhledávají svatební obřad v kostele nejen z důvodu víry a krásy chrámového prostoru, ale také proto, že katolická církev považuje manželství a rodinu za odvážný projekt na celý život. Možná podvědomě hledají podporu, kterou jim stát nemůže dát.

Ještě si dobře pamatujeme časy, kdy snoubenci museli nejprve uzavřít civilní sňatek před zástupcem státu a pak teprve mohli slavit svatbu v katolickém kostele. V současnosti je v naší zemi církevní obřad platný i před státem. A tak stojí za zamyšlení, jaké důvody přivádějí mladé lidi k tomu, aby si svůj svatební slib dali v kostele?

Nejčastějším argumentem těch, kteří spolu jen tak žijí, bývá – nepotřebujeme papír na naši lásku. Přesto i v dnešní době mnozí zakoušejí, že manželství posouvá vztah dál. Pokusili jsme se shromáždit důvody ke svatbě, některé zazněly v rámci kurzu společné přípravy na manželství.

Sbírka svatebních oznámení je milou vzpomínkou na všechny páry, které jsme doprovázeli při jejich přípravě na manželství. Zároveň je to úctyhodná sbírka citátů, které mohou posloužit jako inspirace pro páry budoucí. Kromě citací známých autorů, citací ze Starého i z Nového zákona, jsme na svatebních oznámeních našli také texty, u kterých nebyl uveden autor.

Je manželství přežitek, něco co člověka zotročuje a svazuje? Když je v mnoha případech kolem nás všechno tak těžké a vyhlídky nejsou právě nejlepší, může vyvstat otázka, proč se vůbec obtěžovat? Proč riskovat, když tolik manželství skončí rozvodem? A nebo je manželství hlubokou lidskou potřebou, kterou stojí zato hledat a naplnit?

Svatba u nás už není společenskou nutností. Manželství se nejen neuzavírá, ale je mnohými považováno za překonané, zbytečné a nespolehlivé. Je to přece naše věc ! – řeknou ti dva.

Název facebookové stránky Manželství krok za krokem poukazuje na to, že snoubenci, kteří slaví svatbu, se vydali na cestu, která vede od JÁ ke společnému My. Je to cesta postupných krůčků, na které je důležité mít před očima společný cíl.

P. Jakub Berka začíná svoji reflexi o svátosti manželství: "Nedávno jsem se díval do záznamů, koho jsem kdy oddal. Nedělám si statistiku, jenom si poznamenávám jména, abych na ně nezapomněl. Za každým jménem vidím životní příběh. Tu a tam na ně vzpomenu."

1. Křesťanská láska znamená nezištné, trvalé a svobodné sebedarování.

Při jedné návštěvě u přátel se otevřelo hodně hluboké téma. Petra řekla: „Jdeme od sebe, již jsme si tak cizí, že to nemá smysl, trápíme jeden druhého. Asi bude každý z nás šťastnější s někým jiným. Prostě to nevyšlo,“ a odmlčela se. „Máme dvě malé děti, kterým to budeme muset vysvětlit a pro které to bude veliká a bolestná změna. A tebe jsem chtěla poprosit, jestli bys nám neporadil, jak to udělat co nejlépe,“ řekla Petra a povzdechla si.

Psychologové Thomas Holmes a Richard Rahe, následně i Kenneth de Meus sledovali korelaci mezi prožitím určitých životních událostí a následným vznikem či rozvojem onemocnění. Vytvořili seznam životních událostí, které představují velkou zátěž. Mezi silně stresujícími událostmi najdeme překvapivě i pozitivní prožitky jako je svatba, těhotenství nebo narození dítěte.

Pokud nám jde opravdově o to, abychom skrze manželství duchovně rostli, musíme se přesvědčit, že nemá smysl klást si nebezpečnou otázku, zda jsem si vzal/a toho pravého člověka. Když jsme si jednou vyměnili manželský slib, taková otázka nepřinese nic užitečného a může naopak velmi uškodit.