Láska

Víme, že prvotní láska, která svede muže a ženu k sobě, je zamilovanost. Tedy ne ona pravá láska, i když v ní je obsažen náboj, který má postupem času vyrůst v pravou lásku. Odpověď zní: „Líbánky trvají tak dlouho, dokud nedojde k prvnímu konfliktu.“

Život v manželství se vždycky nevyvíjí podle toho, jak o něm sníme. Poradce v oblasti partnerských vztahů a otec pěti dětí Hugues Dollié spolu se svou ženou vede už patnáct let přípravy na manželství a často přednáší mladým lidem na téma partnerské lásky. V knížce s provokativním názvem: Ženy, milujte své muže! ukazuje cestu k vybudování stabilní a svorné rodiny i v dnešním světě.

Myšlenka uspořádat v týdnu kolem svátku sv. Valentina velkou kampaň, která by nejen manželským párům, ale i celé společnosti připomněla, že manželství je vzácnou hodnotou a je třeba o něj pečovat, se zrodila v roce 1996 ve Velké Británii. Zakladatel a zároveň ředitel Národního týdne manželství – Richard Kane – prý byl ohlasem velmi překvapen. V současné době kampaň probíhá v dalších osmnácti zemích světa.

Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Je tomu tak nejen se vzpomínkami na školní léta, ale i když vzpomínáme na dětská léta našich potomků. Je tu ale záhada. Jestliže paměť umí vymazat malé horory minulosti, jak je možné, že je nám tak zatěžko zapomenout na chvíle, kdy nás naši nejbližší zranili či urazili?

Manželské páry, které si navzájem slíbily věrnost v dobrém i zlém až do smrti, potkávají také pracovníci služeb Domácí péče. Jejich příběhy najdeme mezi mnoha dalšími, které zachytila ředitelka Charity-Chodov Eva Černá v milé knížce Sestřičky na cestách.

Na začátku nového vztahu a prvních schůzek, kdy prožíváte zamilovanost nejsilněji, máte touhu po co nejrychlejším sblížení a prohlubování vztahu. Nebezpečí je v tom, že o novém partnerovi toho zatím víte málo. Na začátku to jinak ani nejde. K pravdivému poznání vede ještě dlouhá cesta. Být "defenzivní" na schůzkách je dobré, zvláště v několika prvních měsících. Důležité je, že takto můžete poznat, nakolik se cítíte s novým partnerem emočně i fyzicky bezpečně, třebaže ho dosud neznáte.

Miluje mě opravdu? Myslí to se mnou vážně? Můžu mu/jí důvěřovat? Říká mi pravdu? Jak to poznám? Hledat odpověď na tyto otázky pomáhá Jean-Benoit Casterman, kněz, který doprovází mladé lidi při přípravě na manželství, ve své knize Láska, která za to stojí.

„Lidi toho naslibují, sliby jsou chyby, kdybys nesliboval a raději udělal.“ Naše nedůvěra ke slibům všeho druhu je zřejmá a někdy je opodstatněná. Ve vztazích s druhými lidmi, zvlášť s těmi nejbližšími, se ale potřebujeme o něco opřít, potřebujeme jistotu slibu.

Lze říci, že rodina žije ze slibu lásky a věrnosti, který si muž a žena vzájemně dávají. Obsahuje závazek přijmout děti a vychovat je, ale uskutečňuje se také péčí o staré rodiče, ochranou a opatrováním nejslabších členů rodiny, vzájemnou pomocí při uskutečňování vlastních vloh a přijetím vlastních omezení.

11. První novinka biblické víry spočívá, jak jsme viděli, v obrazu Boha. Ta druhá, která je s první hluboce spjata, spočívá v obrazu člověka. Biblické vyprávění o stvoření hovoří o samotě prvního člověka Adama, k němuž chce Bůh přidružit pomoc.

221. ... Díky lásce, která je zásadní skutečností definující manželství a rodinu, každá osoba, muž i žena, dochází uznání, přijetí a respektování vlastní důstojnosti.

Důvěrné společenství života a manželské lásky, které Stvořitel založil a vybavil vlastními zákonitostmi, se uskutečňují manželskou smlouvou neboli neodvolatelným osobním souhlasem.