Láska omlouvá nedokonalosti

18.10.2021

Láska omlouvá nedokonalosti Výklad Velepísně lásky z prvního listu Korinťanům je skutečnou perlou dokumentu Amoris Laetitia. Papež František poukazuje na krásu manželství a radí, jak láskyplný vztah rozvíjet, očišťovat a posilovat.

Výčet charakteristik lásky se završuje čtyřmi výrazy, které obsahují slovo "všechno". Všechno omlouvá, všemu věří, ve všem doufá, všechno vydrží. Tímto způsobem se důrazně podtrhuje dynamika lásky směřující proti stávající kultuře, schopná čelit čemukoli, co by ji ohrožovalo.

Na prvním místě stojí, že "všechno omlouvá". To je něco jiného než „nevšímá si zla“. Uvedený výraz se týká používání řeči, může znamenat „nemluvit“ o něčem záporném, co je v druhém člověku. Předpokládá zdržení se soudu, ovládnutí sklonu vyslovovat tvrdé a neúprosné soudy. 

Manželé, kteří se milují a patří jeden druhému, mluví jeden o druhém dobře, snaží se ukazovat na dobré stránky svého partnera i přes jeho slabosti a chyby. V každém případě raději mlčí, aby nepoškodil jeho obraz. To ale není jen vnější gesto, nýbrž vychází z vnitřního postoje. A není to ani naivita, která se tváří, že nevidí obtíže a slabé stránky druhého, ale je to široký pohled, který vidí slabosti a chyby v celkovém obrazu. Je si vědom toho, že nedostatky jsou jenom část, nejsou celým bytím druhého. Nějaká nepříznivá skutečnost ve vztahu není vztah jako celek.

Všichni jsme spletitá kombinace světel a stínů

Boží slovo nás žádá: „Nemluvte špatně jeden o druhém“ (Jak 4,11). Vytrvalé poškozování obrazu druhého je způsob, jak si vylepšovat obraz vlastní, jak si odreagovat zášť a závist bez ohledu na to, zda tím někoho raníme. Často zapomínáme, že pomluva může být vážným hříchem, těžkou urážkou Boha, když vážně poškodí dobrou pověst druhých, a tím jim způsobí škodu, která se těžko napravuje.

Lze tedy prostě přijmout, že všichni jsme spletitá kombinace světel a stínů. Druhý není jen někdo, kdo mě obtěžuje. Je něčím víc. Ze stejného důvodu si nenamlouvám, že jeho láska musí být dokonalá, abych si ho mohl vážit. Miluje mě takový, jaký je a jak to dokáže, se svými limity, ale skutečnost, že jeho láska je nedokonalá, neznamená, že je falešná nebo že není skutečná. Je skutečná, ale omezená a pozemská. A tak vyžaduji-li příliš mnoho, dá mi to druhý nějakým způsobem najevo, protože nebude schopen ani ochoten hrát roli nějaké božské bytosti, ani být služebníkem všech mých potřeb. Láska žije s nedokonalostí, omlouvá ji a umí mlčet ohledně limitů milované osoby.

Papež František: Láska v manželství. Výklad Velepísně lásky ve 4. kapitole exhortace Amoris laetitia. Karmelitánské nakladatelství.

Autor: František - papež  |  Štítky: komunikace, láska v manželství, odpuštění, přijetí  
Sekce: Povzbuzení | Texty papeže Františka | Láska   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články