PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Jedno tělo a jedna duše

30.3.2020

Jedno tělo a jedna duše Lze se naučit milovat sebe samého? Není to pokrytectví a sobectví? Příběhy ukazují pohledy na to, co můžeme konkrétně udělat. Při našem třetím mediačním setkání s Pavlem a Janou, jsme se dostali opět na začátek. Naše povídání se točilo kolem Pavlovy jemné, ale neustálé nespokojenosti, která Janě brala chuť a sílu usilovat o zlepšení jejich vztahu.

„Pavel je celý den v práci, a když přijde domů, očekává, že bude uklizeno, navařeno a že se na něj bude usmívat vzorně upravená žena. Naše dvě malé děti mi dávají pořádně zabrat a ne, že bych se nesnažila, ale vždy se něco semele a o nějakém pořádku si tak můžu nechat zdát.“

Nic ti není dobré

„Ale vždyť na tebe, Jano, nekřičím. A co je na tom špatného, když dám najevo svůj názor?“ schoval se Pavel za svoje vidění věcí.

„Nic, vůbec nic,“ řekla již dost naštvaně Jana, a když již byla v ráži, pokračovala. „To totiž není jen o té tvé nespokojenosti s mým úklidem. Neustále hodnotíš, jak jsem co udělala, a nikdy ti nic není dobré. A k tomu všemu kontroluješ i mne, a když ti řeknu, že nemáš důvod pro žárlivost, vyskočíš jako čert z krabičky a já potom musím poslouchat, že to není pravda. Tak co to tedy je?“

„Já v tom nevidím problém. Vždyť co je mé, je i tvé, a o manželích se říká, že mají být jedno tělo a jedna duše. Tak co je na tom špatně, když se občas podívám, s kým si píšeš. Já před tebou nemám žádná tajemství, tak se klidně dívej i ty ke mně,“ reagoval Pavel a pokračoval: „A co se týká úklidu doma, auta i věcí v práci, vnímám, že to všechno stojí na mně. Protože nikdo to neudělá, nedotáhne, nezpracuje tak dobře, jak je to potřeba udělat. Lidé kolem jsou častokrát tak líní a nezodpovědní! Já jsem potom přetížený a jsem v tom všem sám. Přece tu všichni máme nějaké poslání a smysl, proč žijeme, a svojí nedbalostí všechno, úplně všechno můžeme pokazit.“

Zajímalo mne, co prožívá Jana, a tak jsem se zeptal: „Jak to vnímáte a jaké máte pocity, když zjistíte, že vám Pavel něco kontroloval?“

Připadám si jako malé dítě

Jana odpověděla bez rozmýšlení: „Připadám si jako malé nesvéprávné dítě, na které není možné se spolehnout. Já všechny ty věci plním, ale ať to udělám jakkoliv, vždycky je na tom nakonec něco špatně, anebo jsem to měla udělat jinak. A to se potom odráží v našem vztahu. Mám potřebu se Pavlovi vyhýbat, být někde mimo s lidmi, se kterými si dokážu odpočinout. Sama sobě vlastně nerozumím. Pavla mám ráda a přitom se těším, že až přijde, tak já budu moci jít pryč. A je to takové zvláštní i v naší intimní oblasti. Prožíváme buďto období, kdy ve své podstatě nemohu říct ne, protože Pavel tak naléhá, až je nakonec po jeho. A potom přichází pravý opak. Vůbec jej nezajímám a jakoby se mne nechtěl ani dotknout.“

Reagoval jsem na to, co zaznělo, a zeptal jsem se: „Vy, Pavle, o váš vztah usilujete, což je evidentní z toho, že na naše společná setkání chodíte.“ Pavel mlčky přikývl, a tak jsem pokračoval. „Vaším cílem je mít dobře fungující vztah s Janou. A jak si myslíte, že vašemu cíli prospívá to, co popisuje Jana? Myslíte si, že získáváte to, co ve skutečnosti chcete?“

Po chvilce ticha Pavel řekl: „Asi moc ne. Já jenom vím, že chci mít jistotu, že se vše dělá správně a včas a že se nestane nic, co by mohlo ohrozit naši rodinu nebo náš vztah.“

Pokusil jsem se celé téma otevřít více do hloubky a tak jsem se zeptal: „Takže tomu mohu rozumět tak, že Janu vlastně kritizujete proto, abyste narušil její sebedůvěru a tím si zajistil, že vás neopustí?“

Pavel se na mne naštvaně podíval a rychle dodal: „Nechci podkopávat Janinu sebedůvěru. Chci, aby se věci dělaly zodpovědně a byly v pořádku. A na mojí ženě mi záleží jako na nikom jiném!“

„Dávalo by to smysl i ve vaší intimitě, o které Jana hovořila,“ pokračoval jsem. „Uměl bych představit, že vaše sexualita je jednou z mála oblastí, kde si můžete odpočinout a dovolíte si prožívat své pocity. Je to možná vaše jediná odměna, kterou si za svoji práci a snahu dovolíte. A protože potřebujete mít vše pod svou kontrolou a přitom cítíte, že kontrolovat svoji sexualitu úplně nedokážete, můžete prožívat období silné až téměř neovladatelné touhy. Po jejím vybití může následovat období zklamání ze sebe sama, které u vás vyvolá pocit nejistoty, že se vám vše vymklo z rukou, a jako důsledek se snažíte vše opět pevně uchopit, což vede k výsledku, který popsala Jana.“

„Já jenom chci, aby se věci dělaly vždycky správně,“ reagoval již docela naštvaně Pavel. „A nemyslete si, že pro mne samotného to nejsou tlaky. Tak rád bych to někdy vypustil, ale prostě to nejde. Ihned mi naskočí myšlenky o mé zodpovědnosti, které provází pocit nejistoty, zda je vše v pořádku, a potom stačí maličkost a je to. Podle mne jsou věci buďto správné, nebo špatné, a žádné výjimky neexistují. A já nechci, aby byly ty špatné.“

„Jak se v tom všem asi cítí Jana, když má potřebu mít čas pro sebe bez vás? Získáváte tím to, co opravdu chcete? Je pořádek, důslednost a přesnost více než váš vztah?“ zeptal jsem se již dost otevřeně na podstatu našeho rozhovoru.

„Takže, jak to tak poslouchám, je to všechno vlastně moje vina.“ Dost rozhorleně se bránil Pavel. „Já jsem nakonec tím špatným za to, že se snažím – a hodně moc snažím! Myslím si, že nemá cenu, abychom v našich rozhovorech pokračovali. Viník je bezpečně určen, tak se již nemáme o čem bavit. Jano, odcházíme, nebo alespoň já odcházím!“ uzavřel Pavel naše poslední setkání a odešel.

Můžeš se naučit:
  • Vzpomeň si, kdy někdo jiný udělal něco dobře, anebo ses na někoho spolehl a vyšlo to.
  • Přiznej si, v jakých situacích si vnitřně odpočineš, a to tak, že se opravdu dokážeš zastavit, ztišit, zvolnit a být sám sebou. Pravidelně si tyto chvíle dopřávej.
  • Dovol ostatním, aby ti pomáhali, dopřejte si luxus toho, že věci dopadnou jinak.
  • Sdílej se svým okolím a hlavně se svým partnerem své emoce. Budou ti lépe rozumět a lidé, kterým na tobě záleží, ti nabídnou pomoc, kterou potřebuješ. Krátké období zranitelnosti vystřídá pocit bezpečí a blízkosti, po kterém tak silně toužíš. A pokud by toho někdo zneužil, budeš alespoň bohatší o další zkušenost. Pomůže ti to poznat, kdo je skutečný přítel a kdo ne.
  • Pokud se potýkáš se svojí netrpělivostí, jsou jejím kořenem tvoje nenaplněné potřeby a tužby. Zastav se a ztiš se, nebo to s někým důvěrně prober, pokus se na ně přijít a v rámci možností je naplňuj. 

Rostislav Macošek, vedoucí střediska Výzva, Centrum pro rodinu a sociální péči Ostrava, 2019.

Nauč se milovat sebe samého – celá brožura ke stažení.

Autor: Macošek, Rostislav  |  Štítky: obtíže v manželství, partnerský vztah, pocity  
Sekce: Krize v manželství   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články