Co očekávat po svatbě

28.5.2020

Co očekávat po svatbě Ať už je svatba začátkem společného života, a nebo vyústěním několikaletého spolužití, očekávání mladých lidí stále souzní s pohádkovým: „a žili spolu šťastně až do smrti.“ Po svatbě začíná nová etapa života a mnohdy je to perná práce, která má do pohádky daleko.

Možná znáte od přátel spoustu veselých historek z prvních let manželství, například o prkénku na záchodě nebo o vymačkávání zubní pasty. Při zpětném pohledu jsou úsměvné, ale jedno je jisté: vzájemné poznávání a překonávání jinakosti toho druhého se neobejde bez potíží. Přitom pro manželství je rozhodující, najít způsob, jak problémy překonávat, jak spolu vyjednávat, jak si odpouštět a neztrácet optimismus.

Různý start

Na první pohled by se mohlo zdát, že ti, kteří se již „vyzkoušeli“ několikaletým spolužitím budou mít výhodu, ale opak je pravdou. Cílem společného života bez závazků je především příjemný život. Někdy také potřeba ověřit si, jak si s konkrétním partnerem budu rozumět. Reálné poznání partnera v situaci, kdy nechceme příliš ohrozit intimní soužití, je těžko uskutečnitelné. Máme přece stále otevřená zadní vrátka, a když se spolu nebudeme cítit dobře nebo nastanou problémy, rozejdeme se.

Partneři většinou uzavírají manželství ve chvíli, kdy zatouží po dětech. Chtějí jim připravit jisté a bezpečné zázemí. Po letech bezstarostného soužití však velmi často začínají vztahové problémy. Jakoby se partner nebo partnerka najednou změnili. Předtím bylo všechno dobré a harmonické. Stále častěji se objevují názory, že na vině je právě manželství. Přitom partneři pouze začínají objevovat své další tváře a k tomu ještě přichází těhotenství a narození dítěte jako další zátěžová situace. Psycholog Josef Zeman, ředitel Národního centra pro rodinu upozorňuje také na skutečnost, že „experimentování s nezávazným intimním soužitím zvyšuje pravděpodobnost celoživotní vztahové neúspěšnosti.“

Počátek manželského života může být krásný a jedinečný v případě, že svatba je přímým vyústěním doby známosti. Atraktivnost intimního manželského soužití velmi napomáhá překonávání nutných obtíží na počátku partnerského soužití.

Skrytá očekávání

Jeden mladý muž popisuje svou zkušenost takto: „Když jsem byl svobodný, byl jsem zvyklý přečíst každý týden jednu knížku. V tomto zvyku jsem pokračoval i po svatbě. Nevěnoval jsem moc pozornosti tomu, když se Klára ptala, zda si nechci zahrát nějakou hru či navrhovala procházku nebo návštěvu obchodního centra. Považoval jsem to za vyrušování. Zdálo se mi, že už si nemůžu přečíst nerušeně ani kapitolu. Bohužel jsem si neuvědomil, že ona čekala od našeho manželství mnohem víc. ,Chtěla jsem vztah,´ řekla mi Klára později. ,Místo toho jsem dostala spolubydlícího.´ Moje představa manželství nebyla stejná, jako její.“

Když se lidé berou, přinášejí si s sebou do manželství soubor skrytých očekávání. Ta tvoří bolestné překvapení, které časem vyjde najevo. Jednak jsou to očekávání související s tím, na co jsme byli zvyklí ve své původní rodině, ale také s jinakostí mužů a žen. Stanislav Kratochvíl shromáždil nenaplněná očekávání mužů a žen, kteří přicházeli se svými problémy do manželské poradny. Výstižně je pojmenoval zkratkami: UU – uvařeno, uklizeno, SEZA – sex, kdy se muži zachce, NESTA – nezatěžovat starostmi a OSTA – muž podvědomě očekává obdiv stále.

Žena naopak touží posedět a popovídat – POPO ,  hledá duševní porozumění – DUPO, chce sdílet své pocity, nečeká řešení svých stesků, ale především pochopení, VYCE – vyjadřovat lásku celým životem a VYPO – vycítit, co potřebuje.

O svých konkrétních představách a očekáváních je proto potřeba spolu mluvit a hledat taková řešení, abychom byli spokojení oba dva. Bez toho, abychom se sobě navzájem přizpůsobovali to nejde. Manželská láska nemůže stát pouze na citech, je zároveň aktem rozhodnutí a vůle, kdy se učíme dávat svého partnera na první místo. Psychologové potvrzují, že trvalý životní vztah umožňuje rozvoj osobnostních kvalit člověka, které jinak zůstávají těžko dostupné.

Dosvědčuje to i zkušenost onoho mladého muže: „Až po té, co jsem odložil své knihy, začal jsem zažívat pravou radost z manželství. Když jsem se naučil dávat svou ženu na první místo, pak nebylo tak těžké přinášet oběti, které mě dřív vytáčely. Brzy se procházky v naší čtvrti stávaly zajímavější než čtení a zjistil jsem, že bych o mnoho přišel, kdybych byl pořád zahloubaný v knihách.“

(jš)

 

Štítky: očekávání, svatba, soužití před svatbou, vztahy, zátěžové situace  
Sekce: Život v manželství | Čas známosti   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články