Co je v životě důležité

16.9.2021

Co je v životě důležité Velká většina nás rodičů přemýšlí hlavně v hranicích vzdělání. Požadujeme vyšší výkon, řídíme a kontrolujeme své děti, aby řádně vykonávaly školní povinnosti. Možná je to proto, že sami od sebe očekáváme neustálý výkon. Žijeme hlavně povinnostmi, nemáme čas na odpočinek a na radost. Zapomněli jsme si hrát.

Malí žáčci druháčci těžce válčili s dělením. Celé třídě se nevyvedla jakási důležitá písemka, notýsky se hemžily čtyřkami a pětkami. Osmiletá holčička předložila notýsek matce k podpisu. Ta ji upřímně pochválila, že se snažila a aspoň něco vypočítala, a pod její první čtyřku usadila svůj rozmáchlý podpis. Asi za dva dny matka potkala dceřinu učitelku, která jí pověděla tuto historku: Když třídě rozdávala oznámkované písemky, byla sama nešťastná z toho, že to tak „hrozně dopadlo“ a zastavila se u její holčičky s poněkud vyčítavou otázkou: „Copak ti řekne maminka, až tu čtyřku uvidí?“ Malá prý na ni upřela své velké modré oči a s klidem odpověděla: „Nic. Moje maminka ví, co je v životě důležité.“ „Neumíte si představit, jak jsem se před těmi dětmi zastyděla,“ dodala ještě paní učitelka, která patřila do rodu těch moudrých...  Maminka z příběhu Heleny Chvátalové, patří také do rodu těch moudrých.

Velká většina nás rodičů přemýšlí hlavně v hranicích vzdělání. Otázkou je, kolik z nás rodičů je dnes schopno jen tak obyčejně si se svými dětmi hrát? Současné výzkumy Britské společnosti pro dítě a Společnosti pro dětskou hru ukazují, jak rozdílný pohled mají děti a jejich rodiče na hraní i na samotnou hru. Téměř tři čtvrtiny rodičů si myslí, že si hrají společně se svými dětmi každý den. Z pohledu dětí je to pouze jedna čtvrtina. Rodiče jsou podle dětí na hraní buď příliš unaveni, nebo mají příliš mnoho práce. A tak není s rodiči žádná zábava. Jednak musí mít vždy hlavní slovo, jsou vždy šéfy a pak, rodiče prý navíc zapomněli, jak má dobrá hra vypadat. Děti chtějí větší svobodu v rozhodování, ale i ve způsobu, jakým si chtějí hrát. Rodiče jsou odborníky nabádáni, aby si nedělali věčné starosti s tím, že jejich děti budou líné a hloupé, a raději s nimi trávili volný čas v radosti a s celým srdcem. Tim Gill z Organizace pro dětskou hru rodičům doporučuje: „Můžete s dětmi odpočívat. Hrajte si s nimi, přenechte jim vedení, jenom sledujte jejich fantazii a nápady. Nebojte se toho, že budete před dětmi vypadat hloupě.“

Čemu se můžeme od svých dětí naučit:

  •  více si hrát
  •  být zvědavý
  •  nechat se plně pohltit tím, co dělám
  •  těšit se z maličkostí

Hraní je odborníky uznáváno za velmi důležitou a nezastupitelnou fázi života. Je součástí růstu a dětského zrání. Děti ve hře zažívají radost z vlastních životů, radují se a přijímají samy sebe. Navíc se učí chápat různé povahové zvláštnosti, pravidla a normy ve společnosti. Učí se dělit, zažívají společenství a všechno to krásné, co z nás dělá lidi a jako lidi nás spojuje. Hra s rodiči také utvrzuje přátelství a vzájemnou důvěru. Jestliže si rodina spolu nehraje a vzájemně nekomunikuje, nedokáže se pravděpodobně ani později vzájemně strpět ve svých zvycích a povahách, vyšlo v průzkumech britským odborníkům. Neznamená to, že školní výsledky nejsou vůbec důležité, ale občas bychom měli myslet také na to, jak unaveným dětem jejich školní povinnosti odlehčit. Snažme se proto vnášet do života co nejvíc radosti.

K povzbuzení odvahy dítěte přispěje, uslyší-li co nejčastěji: 

  • díky, to se ti skutečně povedlo
  • sám bych to neudělal lépe
  • s tebou na tom rád pracuji
  • ty ses ale zlepšil
  • věřím ti

Jana Šilhavá, napsáno pro Týdeník Naše rodina 2005/6.

Zdroj: Helena Chvátalová: Malá povzbuzení pro mámy a táty. (Portál 2004) a článek z Britských listů přel. Janou Klepkovou 

Autor: Chvátalová, Helena  |  Štítky: děti, chvála, radost, rodiče, výchova  
Sekce: Rodina s dětmi   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články