Malé dítě dělá to nejlepší, co dovede
4.10.2021
Zkušenosti s poznáváním sebe sama skrze druhé zachytil Kay Pollak, švédský filmový producent. Jeho poznatky můžeme využít při výchově svých dětí, ale i ve svém partnerství.
Sociologický výzkum v Americe se zabýval skupinou tříletých dětí. Každé dítě bylo vybaveno nahrávacím přístrojem, který běžel celé hodiny. Nahraná zpráva byla každé dva týdny přehrána. Všechny nahrávky byly shromážděny a výzkumníci začali analyzovat a hodnotit jednotlivé dětské záznamy. Ukázalo se, že 85 % záznamů obsahovalo slova „přestaň“, „ne“ nebo „nedělej to“. Ale především 85 % záznamů obsahovalo zásadní ohodnocení: „Nejsi dost dobrý. Nejsi takový, jaký máš být. Nejsi dobrý.“
Výzkum připomíná fakt, že ne vždycky jsme schopni chovat se k dětem „velkoryse“. Zápory a zákazy neměly konce: „Nesmíš…“ „Nedělej nepořádek…“„Nedávej si tam ty boty!...“ „Nezmeškej autobus!“… atd.
Je dobré vědět, že mnozí z nás máme tisíci různými způsoby, více či méně, tento „osobní zákon“ vštípený do mysli. Přitom není pravdivý, ale je důvodem, proč si tak špatně vykládáme skutečnost a naše interpretace skutečnosti proto není pravdivá.
Kay Pollak připomíná, že malé dítě dělá vždycky to nejlepší, co v danou chvíli dovede. Všechno ostatní je výrazem naší vlastní interpretace. A proto odsouzení, zesměšnění, ironie vůči dětem je ve skutečnosti voláním o pomoc ze strany dospělého člověka. Je to sdělení, že se já (dospělý člověk) v tomto okamžiku necítím moc dobře. Že jsem ve stresu. Jsem rozrušený, podrážděný, nevyrovnaný. To, co nastane, je příkladem projekce mých vlastních problémů.
Podle Kay Pollaka: Žádná setkání nejsou náhodná. Nakladatelství Onyx.
Autor: Pollak, Kay | Štítky: děti, radost, výchova, zkušenosti
Sekce: Rodina s dětmi
| Tisk
| Poslat článek známému
