Když si duše porozumí

26.3.2020

Když si duše porozumí Zdrojem porozumění v manželství se může stát vzájemné sdílení manželů, které se čas od času promění v bytostný rozhovor. Duševní porozumění s humornou nadsázkou nazvané DUPO bývá považováno za typické očekávání žen. Pro muže hlubší sdílení obvykle nebývá snadné, ale pokud se spolu s manželkou vydá na cestu, zakusí nečekanou radost a potěšení.

Podle známého psychologa a manželského terapeuta Stanislava Kratochvíla jsou to hlavně ženy, kdo touží posedět a popovídat.

Posedět a popovídat

Žena má potřebu sdílet své zážitky, projevit své pocity, mluvit o nich a získat k tomuto sdělování pozorného posluchače a jeho kladnou odezvu. Očekává hlavně uspokojení potřeby "vypovídat se" ze svých zážitků, pocitů a starostí. Nezřídka však očekává i určitou vzájemnost, tj. že i muž se podělí se svými zážitky, příhodami, úspěchy či starostmi a svými myšlenkami.

Zpravidla nepotřebuje, aby jí muž radil, ale potřebuje, aby ji vyslechl, vcítil se, pochopil a utěšil. Typické povrchní mužské komentáře a rady jako: "na to se vykašli, to jsou všechno blbosti", nejsou obvykle přijímány zvlášť vděčně. Vděčněji se přijímá uznání významnosti a závažnosti sdělovaných starostí.

Rozhovor nemusí být jen hovorem o ženiných starostech. Může být také jednoduchou konverzací, která je prostředkem k navozování pocitů vzájemné blízkosti, pocitů, že žena má vedle sebe někoho, kdo jí naslouchá a rozumí. Hovor může být i povrchní o běžných denních dojmech (jaké je počasí), společně na něco nadávají (např. na růst cen), někoho pomlouvají (např. sousedy) nebo si něco pochvalují (třeba jak jsou šikovné jejich děti).

Duševní porozumění

Jestliže manželé mohou otevřeně a bez obav sdílet své prožívání, pocity, postoje, zážitky a názory, jsou na cestě k duševnímu porozumění. Znamená to, že muž je ochoten ženě nejen naslouchat, ale i rozumět tomu tak, jak ona to myslí a cítí. Nezlehčuje a neironizuje její sdělení ani jí její názory nevymlouvá a neargumentuje proti nim. Naopak: vciťuje se do významu jejích slov a pomáhá jí, aby si své pocity a názory ujasnila a vyslovila je. Přijímá to od ní jako její právo, jako projev samostatného svébytného člověka, jehož názory respektuje.

Při duševním porozumění mají manželé na mnoho diskutovaných záležitostí shodný či podobný názor, ale počítají také s možností odlišného hodnocení. Taková odlišnost je nestaví do konfliktu, ale spíš podporuje jejich vzájemné obohacování a společný duchovní růst.

Bytostný rozhovor

Duševní porozumění znamená, že žena se může manželovi svěřit i se svými niternými problémy. Může s ním, aspoň občas, zavést rozhovor, který psychoterapeutka Helena Klímová označila jako "bytostný rozhovor". Je to rozhovor, který se týká názorů na život, splněných i nesplněných přání, záležitostí, které jsou důvěrné, skryté, neříkají se každému. Vyžaduje to vcítění muže, podněcování k hlubšímu sebevyjádření. Podstatné je, aby muž bral takové sdělení vážně a aby se žena nemusela obávat, že ho někdy v hádce využije proti ní.

Duševní porozumění také znamená, že žena se může manželovi svěřit, když se dopustí chyb, když má pocity viny a muž ji nebude zahrnovat výčitkami a zdůrazňovat, že "věděl, jak to dopadne", že ji na to "předem upozorňoval", že "se to dalo čekat". Projeví pochopení i pro její pocity selhání, zklamání, neúspěchu a provinilosti.

Vzájemnost

Duševní porozumění neznamená jen samé vážné hovory, partneři spolu mohou a měli by často sdílet i pěkné zážitky. Žena očekává, že když bude prožívat něco krásného, bude to moci manželovi sdělit a on bude její radost prožívat s ní. Radost se přenese i na něj. Dá jí najevo, že ho to zajímá a těší. Manželé si pak budou umět projevovat něžnosti a vyjadřovat potěšení jeden z druhého.

Duševní porozumění není nikdy jednostranná záležitost, je to cesta vzájemného přijímání a odevzdávání se. Také muž se autenticky angažuje ve vztahu, chce se ženou sdílet své plány, představy, přání a city. Hovoří o sobě a nestydí se před ní. Je k ní upřímný, umí vyjádřit, co cítí. Počítá s ní. Součástí duševního porozumění je také pocit jistoty a bezpečí: žena cítí, že se na manžela může spolehnout a může mu věřit a totéž samozřejmě v hloubi srdce touží zakoušet i muž.

Podle Stanislava Kratochvíla: Manželská a párová terapie, Portál, 2009.

(jš)

Štítky: komunikace, očekávání, láska v manželství, radost z manželství  
Sekce: Povzbuzení | Jednota | Čas známosti   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články