Vítejte na stránkách Manželství.cz

Tradice žádání o ruku nevěsty se postupně proměňuje. Obvykle žádal mládenec rodiče o ruku jejich dcery, a pak se slavily zásnuby. V současnosti většinou nejprve požádá o ruku svoje děvče, zasnoubí se, a pak teprve řeší, kdy a jak to mají oznámit rodičům. Univerzální recept neexistuje, aspektů, které ovlivňují rozhodnutí jak doma svatbu oznámit, je celá řada, a je jen na vás dvou, jak se rozhodnete.

Jedno africké přísloví říká: „Ženy podpírají polovinu nebe,“ je zřejmé, že muži podpírají tu druhou. Proto je na místě kromě svátku matek, slavit se stejnou vážností i svátek tatínků. V některých zemích se běžně slaví třetí neděli v červnu jako poděkování za otcovskou péči a lásku, za legraci, kterou děti s tátou prožívají.

Svatba u nás už není společenskou nutností. Manželství se nejen neuzavírá, ale je mnohými považováno za překonané, zbytečné a nespolehlivé. Je to přece naše věc ! – řeknou ti dva.

Když se manželství vydaří, pak shodně jak manžel, tak manželka uvádějí, že to byly jejich rozhovory, co přispělo k dobrému vzájemnému vztahu. Když se manželství nevydaří, pak se může stát, že muž řekne: „Koupil jsem si psa. Tomu mohu něco vykládat, kdy chci, neskáče mi do řeči, pořád mne neokřikuje, nepřerušuje a nenapomíná – a nedává mi stále všelijaké chytré rady."

„Já …, odevzdávám se Tobě …, slibuji, že Ti zachovám lásku, úctu a věrnost…“ Slova, která se manželům vrývají hluboko do paměti a zásadně mění naše životy. Dávají jistotu a stabilitu. Proč tedy není víc lidí, kteří seberou odvahu a vysloví je?

Zasnoubení je „přátelství, které se rozhodlo“, píše Karel D. Skočovský ve své knížce Zasnoubení čas milosti. Mimo jiné zde uvádí sedm věcí, které je dobré stihnout před svatbou.