PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Co je to rodina?

6.8.2014

Co je to rodina? Papež František zaslal účastníkům prvního latinskoamerického kongresu o pastoraci rodin, který se konal 4.–9. srpna v Panamě, list, ve kterém vyjádřil hlavní smysl a poslání rodiny.

     I přes její trýznivé problémy a naléhavé potřeby je rodina „centrem lásky“, kde kraluje zákon úcty a sdílení a které je schopno odolat útokům manipulace a vlády světských „center moci“. V rodinném krbu se člověk přirozeně a harmonicky integruje do lidské skupiny a překonává falešnou opozici mezi jednotlivcem a společností. V lůně rodiny nikdo není skartován: starému člověku i dítěti se dostává přijetí. Kultura setkání a dialogu, otevřenost solidaritě a transcedenci mají v rodině svoji kolébku.

     Proto je rodina „společenským bohatstvím“ (Caritas in veritate, 44). V této souvislosti bych rád zdůraznil dvojí zásadní přínos: stabilitu a plodnost. Vztahy založené na věrné doživotní lásce jako jsou manželství, otcovství, synovství či bratrství si každý osvojuje a žije v rodině. Formují-li tyto vztahy nosné pletivo lidské společnosti, dávají jí soudržnost a konzistenci. Nelze totiž být součástí lidu, vnímat bližního, brát ohled na vzdálené a méně obdařené, pokud byly v srdci člověka porušeny tyto základní vztahy, které obdarovávají člověka bezpečím v otevřenosti vůči druhým.

     Za druhé – pokračuje papež – je rodinná láska plodná, a to nejenom tím, že rodí nový život, ale také proto, že rozšiřuje životní horizont a rodí nový svět; umožňuje nám proti vší beznaději a všem ztroskotáním věřit, že toto soužití založené na úctě a důvěře je možné. Ve srovnání s materialistickým viděním světa, rodina neredukuje člověka na sterilní prospěch, ale sjednocuje jeho nejhlubší touhy.

     Nakonec bych rád řekl, že díky nosné zkušenosti rodinné lásky člověk roste v otevřenosti vůči Bohu jakožto Otci. Rodinu netřeba považovat za pouhý předmět evangelizace, nýbrž také za evangelizační činitel. Zračí se v ní obraz Boha, který je ve svém nejhlubším tajemství rodinou, a tak umožňuje spatřovat v lidské lásce znamení a přítomnost božské lásky (Lumen fidei, 52). V rodině se víra mísí s mateřským mlékem. Například ono prosté a spontánní gesto prosby o požehnání uchovávající se u mnoha našich národů dokonale vyjadřuje biblické přesvědčení, že se Boží požehnání předává z otce na syna.

     S ohledem na to, že rodinná láska zušlechťuje všechno, co člověk koná, a dává mu hodnotu navíc, je důležité povzbuzovat rodiny k pěstování zdravých vztahů mezi jednotlivými členy, aby si mezi sebou dovedli říkat „odpusť“, „děkuji“ a „prosím“ a obracet se k Bohu krásným jménem „Otče“.

     Kéž Naše Paní z Guadalupe, vyprosí u Boha hojnost požehnání rodinám Ameriky a dodá jí zárodky života, svornosti a pevné víry živené evangeliem a dobrými skutky.

Zdroj: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20626

 

 

Autor: František - papež  |  Štítky: Boží obraz, důvěra, plodnost, povzbuzení, rodina, úcta  
Sekce: Rodina s dětmi | Texty papeže Františka   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články