věrnost

  • Cesta manželů v Rokoli (článek) Možnost nového pohledu na svého partnera a na svůj vztah nabízí poutní místo Rokole v podhůří Orlických hor, nedaleko Náchoda. Manželé, ale i snoubenci se mohou společně projít jedinečnou cestou v přírodě – podobnou jako bývají křížové cesty – která je zaměřena na manželství. Myšlenka Cesty manželů pochází od maďarských schönstattských rodin.
  • Kdy se slaví perlová svatba (článek) Nejznámější výročí svatby jsou stříbrná a zlatá svatba – pětadvacet a padesát let. Každé výročí svatby je ale důvodem k zastavení. K prohlédnutí svatebních fotografií, k návštěvě místa, kde jsme společnou cestu zahájili a k vděčnosti, za všechno, co jsme spolu překonali. Návrat ke kořenům bývá také povzbuzením na další cestě.
  • Přátelství je jako šňůra perel (článek) Velká většina štěstí, které v životě prožijeme, nepramení ze zamilovanosti ani z profesních úspěchů, ale z kvalitních přátelských vztahů. Přitom manželství je největším přátelstvím. Zkušenosti švédských terapeutů ukazují, že přátelství se posiluje opakovaným sdílením okamžiků kontaktu – podle nich jsou to „perly“.
  • Identita rodiny se zakládá na slibu (článek) Lze říci, že rodina žije ze slibu lásky a věrnosti, který si muž a žena vzájemně dávají. Obsahuje závazek přijmout děti a vychovat je, ale uskutečňuje se také péčí o staré rodiče, ochranou a opatrováním nejslabších členů rodiny, vzájemnou pomocí při uskutečňování vlastních vloh a přijetím vlastních omezení.
  • Ať je příběh našeho manželství živý (článek) Pokud nám jde opravdově o to, abychom skrze manželství duchovně rostli, musíme se přesvědčit, že nemá smysl klást si nebezpečnou otázku, zda jsem si vzal/a toho pravého člověka. Když jsme si jednou vyměnili manželský slib, taková otázka nepřinese nic užitečného a může naopak velmi uškodit.
  • Co drží rodiny pohromadě? (článek) Nejnovější poznatky o českých rodinách přináší obsáhlá Zpráva o rodině 2020 Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Poprvé obsahuje rozsáhlé kapitoly o životě rodiny a věnuje se také tématu stability rodin. A tak může být inspirací nejen pro politiky, ale i pro rodiny samotné. Vybíráme malou ukázku, která poukazuje na důležitost partnerského vztahu.
  • Co vyjadřuje snubní prstýnek (článek) Součástí svatebního obřadu v kostele je také žehnání snubních prstenů. Novomanželé si je vzájemně předávají se slovy: „… tento prsten je znamením věrnosti.“ Prsten je hlubokým symbolem, kterým vyjadřujeme spojení s milovanou osobou.
  • Díky, že jste stále spolu (článek) Kdy jste naposledy slyšeli „díky“? Pojem „děkovat“ vychází v němčině z výrazu „myslet“. A souvislost tu opravdu existuje. Vděčnost dokáže projevit jenom ten, kdo myslí. Anselm Grün nahlíží na vděčnost jako na základní lidský postoj, který dělá člověka člověkem. Nevděčník, který nepřemýšlí a opomíjí dary každého dne, dosud se skutečným člověkem nestal. Naopak vděčnost polidšťuje.
  • Jak zacházet s nevěrou (článek) Nevěra mužů i žen není dnes nic neobvyklého. Odhaduje se, že asi padesát procent provdaných a ženatých se během manželství dopustilo nevěry. Jestliže je výskyt nevěr a mimomanželských vztahů tak velký, měli bychom o tom otevřeně hovořit a zajímat se, co dělat, když se „to“ stane.
  • Kdy začíná nevěra (článek) Přátelé oslavovali dvacet let společné cesty životem. V době, kdy mnoho partnerů řeší obtíže ve vztahu rozchodem, je to důvod k oslavě. Jejich příklad mne přivedl k zamyšlení nad tím, kdy začíná nevěra a jak zůstávat věrný.
  • Malé a velké rady před vstupem do manželství (článek) Známý francouzský kněz Guy Gilbert po desetiletí doprovází páry ke svatbě. Ve své knížce o rodině mimo jiné posílá do světa svoje malé i velké rady. Jeho osobní zkušenost z vlastní rodiny je pokladem, ze kterého čerpá.
  • Na cestě ke zlaté svatbě (článek) Doktor John Gottman, který se více než 40 let věnuje párové terapii uvádí, že 80 % párů vyhledá terapeuta proto, že partneři „mají pocit, že se postupně odcizují, ztratili pocit blízkosti a necítí se milovaní a oceňovaní“. Autoři knížky věnované choreografii úspěšného vztahu s ním souhlasí. Odpovídá to i jejich zkušenostem. Proto přicházejí s jedinou radou, která může být párům k užitku: Nepřestávejte spolu mluvit o důležitých otázkách.
  • Na rozcestí a další tipy na filmy (článek) Mnohé filmy o vztazích předstírají, že nevěra je zcela normální a někdy žádoucí. Existují ale i filmy, které vedou k zamyšlení nebo dávají lidem sílu být si věrní a chránit to nejcennější, na čem jim záleží. A na ty bychom chtěli upozornit.
  • Našli jsme navždy jeden druhého (článek) Manželé, ale i snoubenci se mohou na poutním místě v Rokoli projít jedinečnou cestou v přírodě – podobnou jako bývají křížové cesty – která je zaměřena na manželství. Myšlenka Cesty manželů pochází od maďarských schönstattských rodin. Pro zajímavost uvádíme celý text prvního zastavení.
  • Nejen historka pro návštěvy (článek) Manželé Jiří s Karličkou technicky vzato už léta nejsou klienty naší charity. Jiří měl před dvaceti lety lehčí mrtvičku a v rekonvalescenci chvilku využíval naše služby. Od té doby se s manželi přátelím.
  • Opravdová láska je navždycky (článek) Láska mezi dvěma bytostmi je dobrodružství, které stojí za to. Láska je středem všeho, to ona dává každé bytosti sílu žít. To ona každého zmámí. To ona působí, že člověk dokáže převrátit hory a překonat propasti. Když je člověk sám, není skutečně sám sebou, sám si nevystačí. Náš život se odvíjí skrze druhého člověka, který má klíče k naší budoucnosti.
  • Rozmarýn (článek) Malé příběhy známého italského salesiána Bruna Ferrera zahřívají srdce, dávají radu, posilují dobré rozhodnutí, vyvolávají úsměv nebo podněcují k zamyšlení.
  • S láskou si nelze zahrávat, v sázce je celý život (článek) Papež František se ve svém cyklu katechezí o Desateru věnuje šestému přikázání – které se týká citové a pohlavní sféry a zní: „Nezcizoložíš“. Bezprostředně odkazuje k věrnosti. Láska chce být definitivní. Nelze milovat, pouze dokud to „konvenuje". Láska se vyjevuje teprve za hranicí vlastního prospěchu.
  • Slavíte výročí svatby? (článek) Léto je podle statistik dlouhodobě nejčastějším svatebním časem. Díky tomu si mnozí manželé mohou připomenout a oslavit výročí svatby. Stojí za to se přitom ohlédnout a udělat si malou revizi svého manželství.
  • Slepota (článek) Staří manželé oslavili 50 let šťastného společného života. Druhý den žena připravovala snídani pro sebe a pro manžela, tak jako vždy po mnoho let.
  • Sousedova tráva je vždycky zelenější (článek) Ve chvíli, kdy se nám začne zdát, že někdo jiný by byl jako manžel, či manželka mnohem lepší, než ten, komu jsme slíbili svoji lásku, přijde vhod zkušenost psychologa a rodinného terapeuta Roba Parsonse. Malé zastavení nás může uchránit chyb, které se velmi těžko napravují.
  • Tři polibky (článek) Byli svoji už dvacet čtyři let. Pokaždé, když se loučili, byť třeba na jediný den, si vyměnili tři polibky. Jejich děti a přátelé se tomu zvyku smáli. „Jste jako ruská šlechta!“ říkali. „Tam se také líbají vždycky třikrát. Ale proč to děláte vy?“
  • Umění čekat (článek) Jaké vlastnosti musí člověk mít, aby se mohl připravit na svatbu? Vždycky říkám zamilovaným hrdličkám: čekejte. Nejlepší manželství neuzavřou ti, kteří se do toho vrhnou hlava nehlava, ale ti, kteří se dostatečně připravili na to, že budou vztahu otevření, ale přitom zůstanou sami sebou.
  • Věrnost v lásce (článek) Společná odpovědnost manželů za jejich děti je jedním z nejpřesvědčivějších argumentů pro nerozlučitelnost manželství. Věrnost však můžeme vztáhnout přímo k základnímu smyslu lásky. Na rozdíl od zvířat člověk postrádá bezpečí instinktivního chování v jasně definovaném a konkrétním prostředí.
  • Zralý pár je jako světlo (článek) Je krásné, když jsou mladí v kontaktu se starými. Mladý pár je jako oheň – je pohlcený láskou. Starý pár je jako světlo, protože prožil lásku. Ví, že je třeba tří věcí, aby manželská láska přežívala stále dál: modlitby, odpuštění a přijetí odlišnosti druhého. A když se spojí světlo a oheň…
  • Zůstaňte připraveni na značkách (článek) Zamyšlení na téma bdělosti ve vztahu je velmi silným impulzem pro začátek adventu. Připravujeme se na Vánoce, kdy si připomínáme tajemství příchodu Ježíše Krista. V tomto čase zaznívá pozvání: Buďte bdělí, protože neznáte den ani hodinu. Slova Marcela Javory jsou inspirací k proměně a oživení partnerského vztahu.
  • "Život z víry" o manželství (článek) Přes mnohé mylné názory a postoje je dnes manželské společenství, ve kterém manželé usilují o partnerské společenství, zakoušeno jako humánní podoba manželství. Manželé prožívají partnerské manželství jako obzvláštní prostor pro zakoušení osobní náklonnosti a bezpečí, který je zároveň otevřen jak pro zodpovědné předávání života, tak i pro setkávání se s přáteli a známými, pro účast na kulturním a společenském životě, pro práci a povolání.
  • Boží věrnost a zatvrzelost srdce (článek) V diskusích na téma rozvodů v církvi se takřka vždy objeví argument typu: "Je nelidské a tvrdé, když církev požaduje věrnost až do smrti i po lidech, kteří už k sobě navzájem dávno nic necítí a jenom ubližují jeden druhému." Takové uvažování se zdá velmi šlechetné a laskavé, a leckdo proto podléhá přitažlivosti onoho chápavého tónu...
  • Buď všechno nebo nic (článek) Nad textem manželského slibu vždycky žasnu, protože je velmi stručný, a přitom tak obsažný: „Já, František, odevzdávám se tobě, Marie, a přijímám tě za manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen.“ A ona říká: „Já, Marie...“ píše P. Aleš Opatrný v článku pro Katolický týdeník.
  • Dobra a požadavky manželské lásky (článek) 1643. "Manželská láska ... zahrnuje všechny stránky osoby. Týká se těla a pudů, síly citů, smyslů, touhy ducha a vůle. Je hluboce zaměřena na osobní jednotu, která společenstvím v jednom těle vede manžele k tomu, aby se stali jedno srdce a jedna duše. Vyžaduje nerozlučitelnost a věrnost v definitivním vzájemném odevzdání a je otevřena pro plození. Jedním slovem, jde o normální vlastnosti každé přirozené manželské lásky, ale přece s novým obsahovým významem, který ji nejen tříbí a upevňuje, ale povznáší ji tak vysoko, že se stává vyjádřením zvláštních křesťanských hodnot" (FC 13).
  • Je vůbec možné milovat se navždy? (článek) Mnoho lidí se dnes bojí definitivních rozhodnutí na celý život. Zdá se to nemožné. Všechno se dnes rychle mění, nic netrvá dlouho... uvedl papež František ve své odpovědi snoubencům při setkání na svátek sv. Valentina.
  • Jednota manželského společenství (FC 19) (článek) První společenství je to, které se vytváří a rozvíjí mezi manžely. Mocí tohoto manželského pouta lásky nejsou muž a žena "už dva, nýbrž jeden" (Mt 19,6; srv. Gen 2,24) a jsou povoláni stále zvětšovat svou jednotu věrností, s jakou denně plní svůj manželský slib vzájemného úplného sebeodevzdání.
  • Manželé vyslali do světa nadějné poselství (článek) Na svátek sv. Valentina se v Singapuru, ale i v dalších velkých městech (Valencie, Madrid...) sešly manželské páry, které mají zkušenost, že je možné prožívat radost v trvalém a věrném vztahu.
  • Manželské okénko s Luisem Evelym (článek) podle jeho knihy Láska a manželství
  • Manželství (článek) 215. Rodina má svůj základ ve svobodné vůli páru spojit se manželským svazkem a respektovat přitom význam i hodnotu vlastní této instituci, která nezávisí na člověku, nýbrž na samotném Bohu.
  • Manželství – společenství mezi Bohem a lidmi (FC 12) (článek) Společenství lásky mezi Bohem a lidmi, základní obsah Zjevení a zkušenosti víry Izraele, je významným způsobem vyjádřeno manželským svazkem mezi mužem a ženou.
  • Manželství nepokřtěných (článek) Manželství nepokřtěných mají křesťané v úctě.
  • Manželství pod vedením zákona (článek) 1609. Bůh ve svém milosrdenství neopustil hříšného člověka. Utrpení, vyplývají z hříchu, „bolesti těhotenství" (Gn 3,16), práce „v potu tváře" (Gn 3,19) jsou také léky, které oslabují škody hříchu. Po pádu člověka napomáhá manželství překonat sklon uzavřít se do sebe, sobectví, shon po vlastní rozkoši; pomáhá otevírat se vůči druhému, vzájemně si pomáhat a dávat se.
  • Manželství podle Malého katolického katechizmu (článek) Každé manželství se rodí v rodině. Tváře otce a matky jsou to první, co dítě vidí. Jejich úsměvy probouzejí v dítěti lidství. Drží se jich za ruku a učí se chodit zpříma. Od nich se učí důvěřovat v lásku. Ti, kdo postrádají této pozitivní zkušenosti od začátku života, shledávají často těžkým důvěřovat druhým.
  • Manželství se nedá vyzkoušet (článek) „Mám se syna nebo dcery, kteří žijí s partnerem, zeptat, kdy bude svatba?" Tuto otázku si dnes klade stále více rodičů. Tak to prostě je: většina mladých párů dnes začíná společný život tím, že spolu žijí bez svatby. Těch, kdo plují odvážně proti proudu, chtějí své manželství vybudovat na pevných základech a nenechají se svým okolím ovlivnit, opravdu není mnoho.
  • Na co se nedá zapomenout (článek) Lidé obvykle nezapomínají na projevy opravdové lásky. Vzpomínám na příběh starších manželů. Manželka byla v pokročilém stádiu Alzheimerovy choroby. Tato nemoc se projevuje kromě jiného i postupnou ztrátou paměti.
  • Naučme se milovat v lednu (článek) Všichni chceme svým rodinám dát to nejlepší. Ale co to je? Kdosi jednou řekl, že ten největší dar, jaký mohou rodiče dětem dát, je láska mezi nimi dvěma. Rob Parsons, zakladatel organizace Care for Family (Péče o rodinu) ve své knížce Deset tipů pro rodinu ukazuje, že každý pár nutně musí projít i obdobím, kdy alespoň jeden z partnerů „necítí“ lásku.
  • Nerozlučné společenství (FC 20) (článek) ... Těm, kdo v naší době pokládají za těžké nebo přímo nemožné připoutat se na celý život k jednomu člověku, a těm, kdo se nechávají strhnout kulturním proudem, který odmítá nerozlučitelnost manželství a otevřeně se posmívá závazku manželů k věrnosti, musí církev přinášet radostné poselství o definitivnosti manželské lásky, jež má svůj základ a svou sílu v Ježíši Kristu (srov. Ef 5,25).
  • Potřebujeme svědka svého života (článek) Ve filmu Smím prosit? Shall we dance režiséra Petera Chelsoma (USA, 2004) je pěkný dialog mezi manželkou Susanne Sarandon a soukromým detektivem, kterého si najala, aby zjistil, co její manžel Richard Gere vyvádí. Ukáže se, že chodí na hodiny tance... Na detektivovu otázku: Proč se lidé berou? Manželka odpovídá:
  • Rozvod – zdánlivě snazší řešení (článek) Církev učí, že manželství je nerozlučitelné. Ježíšovy učedníky to zarazilo. „Jestliže to je mezi mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit," reptali (srov. Mt 19,3-10). Ale Bůh a církev hlásají to, co je pro nás nejlepší. Rozvod je nesmírně stresující záležitostí, která ve většině případů vede k dalším nešťastným vztahům a k samotě. Rozvod má navíc trvalé a zničující účinky na děti.
  • Slabosti jako základ vztahu (článek) Skála, na které můžeme stavět dům našeho manželství, je střízlivé zhodnocení reality. Neměli bychom druhého vidět optikou svých soudů ani svých snů, které jsme si do svého partnera promítli. Často nepřijímáme toho druhého takového, jaký je, nýbrž takového, jakého bychom ho chtěli mít. A nerealisticky vidíme i sami sebe. Vůbec si nevšimneme, že ani my sami neodpovídáme vlastním ideálům. Základem vztahu nejsou totiž jen naše silné stránky, nýbrž i naše slabosti.
  • Láska a úcta až do konce (článek) Manželské páry, které si navzájem slíbily věrnost v dobrém i zlém až do smrti, potkávají také pracovníci služeb Domácí péče. Jejich příběhy najdeme mezi mnoha dalšími, které zachytila ředitelka Charity-Chodov Eva Černá v milé knížce Sestřičky na cestách.

Sekce: Věcný rejstřík   |   Tisk   |   Poslat stránku známému