PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Boží obraz

  • "Velké tajemství" (MD 23) (článek) Zásadní význam tu mají slova z listu Efesanům. „Muži, (každý z vás) ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil a očistil koupelí ve vodě a slovem. Tím si chtěl církev připravit slavnou, bez poskvrny, vrásky nebo něčeho takového, aby byla svatá a bez vady. Tak také muž má mít svou ženu rád jako vlastní tělo. Kdo má svou ženu rád, projevuje tím lásku sám sobě. Nikdo přece nemá v nenávisti vlastní tělo, ale dává mu jíst a přeje mu. Tak i Kristus (jedná) s církví, protože jsme údy jeho těla. Proto opustí člověk otce i matku a připojí se k své manželce, a ze dvou se stane jen jeden člověk. Toto tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a církve" (5,25-32).
  • Antropologický základ manželství a rodiny (článek) Manželství a rodina nejsou ve skutečnosti náhodnou sociologickou konstrukcí, ovoce zvláštních historických a ekonomických situací. Naopak: otázka správného vztahu mezi mužem a ženou má svoje kořeny v nejhlubší podstatě lidského bytí a může nalézt svoji odpověď pouze jen když vyjde odtud. Nemůže být oddělena stará a stále nová otázka člověka o sobě samém: Kdo jsem? Co je člověk?
  • Bible a morálka o manželství 1 (článek) 97. „Nezcizoložíš” (Ex 20,14; Dt 5,18). Původní přikázání sledovalo hlavně společenský cíl: zajistit stabilitu rodiny i širší rodové pospolitosti. To je cíl, který, aniž je snad třeba to upřesňovat, neztratil nic ze své aktuálnosti a naléhavosti. I v tomto případě Ježíš rozšiřuje dosah zákazu, a to až k vyloučení veškeré, i činem neprojevené, žádostivosti, směřující k manželské nevěře, a k prohlášení mojžíšského příkazu o rozluce za neúčinný (Mt 5,27-32).
  • Co je to rodina? (článek) Papež František zaslal účastníkům prvního latinskoamerického kongresu o pastoraci rodin, který se konal 4.–9. srpna v Panamě, list, ve kterém vyjádřil hlavní smysl a poslání rodiny.
  • Co nás Bible učí o dnešku (článek) Když tu dnes znovu čteme Bibli právě na kongresu, jehož účastníky nejsou bibličtí exegeté, ale spíše odborníci na pastoraci na poli rodinné péče, nesmíme se při četbě omezovat pouze na zjevné věcné poznatky, spíše bychom měli být otevřeni tomu, jak na nich vysvětlovat současné problémy. „Bible roste spolu se svým čtenářem (cum legentibus crescit),“ prohlásil Řehoř Veliký; odhaluje nám nové souvislosti tou měrou, jakou si ve vztahu k ní klademe nové otázky. A dnes na nás čeká celá řada nových provokativních otázek.
  • Člověk je stvořen k Božímu obrazu (GS 12) (článek) Věřící i nevěřící jednomyslně soudí, že všechno na světě má být zaměřeno k člověku jako svému středu a vyvrcholení.
  • Lidská osoba: její velikost i ubohost (článek) 27. Hovoří se běžně o „velikosti i ubohosti" lidské osoby zároveň. Ve Starém zákoně se tyto dva termíny jako charakteristika stavu člověka nevyskytují, ale vyskytují se tam odpovídající výrazy:
  • Lidský život - plod manželské lásky (článek) 87. Lidský život je plodem manželské lásky. Jde o vzájemné, naprosté, definitivní a výlučné sebedarování mezi mužem a ženou.
  • Manželství nepokřtěných (článek) Manželství nepokřtěných mají křesťané v úctě.
  • Manželství v řádu stvoření (článek) 1603. „Důvěrné společenství života a manželské lásky, které Stvořitel založil a vybavil vlastními zákonitostmi, se uskutečňují manželskou smlouvou ... Sám Bůh je původcem manželství" (GS 48). Povolání k manželství je vepsáno do samé přirozenosti muže a ženy, jak vyšli z rukou Stvořitele. Manželství není čistě lidské zřízení, přes všechny změny, kterými prošlo během staletí, v různých kulturách, sociálních strukturách a v duchovních postojích. Tyto rozmanitosti nesmějí dát zapomenout na společné a trvalé rysy. I když důstojnost tohoto zřízení (instituce) nevysvítá všude se stejnou jasností (srov. GS 47), existuje ve všech kulturách určitý smysl pro velikost manželského spojení, protože „šťastný život člověka i lidské a křesťanské společnosti těsně souvisí s dobrým stavem manželského a rodinného společenství" (GS 47).
  • O svátosti manželství (článek) Na generální audienci na náměstí sv. Petra 2. 4. 2014 uzavřel papež František cyklus katechezí o svátostech promluvou o manželství. Svátost manželství nás uvádí do středu Božího plánu, který je plánem smlouvy s Jeho lidem, s námi všemi, plánem společenství.
  • Pohlavní rozdílnost (článek) „I řekl Bůh: ‚Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby (…).‘ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ (Gn 1,26–27) Lidstvo je zde popsáno jako bytí, které se od svého počátku projevuje ve vztahu muže a ženy. Toto podle pohlaví rozdělené lidstvo je výslovně prohlášeno „obrazem Božím“.
  • Společenství muže a ženy (článek) 110. Vztah mezi Bohem a člověkem se odráží ve vztahovém a společenském rozměru lidské přirozenosti.
  • Stvořeni k Božímu obrazu (článek) Mnohá společenství ve Spojených státech se nyní účastní nové diskuse o významu slova „manželství“, přičemž řeší otázku, mělo-li by se pokládat za pouhý svazek mezi mužem a ženou.

Sekce: Věcný rejstřík   |   Tisk   |   Poslat stránku známému