PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Prožitek Vánoc

22.12.2016

Prožitek Vánoc Oslava Vánoc je dodnes v mnoha rodinách vzácným časem. Nejspíš proto, že si hluboko v srdci neseme vzpomínky a prožitky z dětství a moc rádi bychom je zprostředkovali našim blízkým. Co by se nám při všem starání nemělo vytratit, najdeme ve vzpomínce P. Josefa Šplíchala.

V zásadě ve mně stále zůstává prožitek Vánoc z dětství, jako dotyk něčeho krásného, vznešeného, z čeho se radujeme, na co se těšíme a přitom prožíváme posvátnou úctu. Je to zážitek, který se nedá ničím nahradit, ale ani vyhladit.

Základní postoj, který jsme doma nasáli, bylo nás jedenáct, je radost z toho, že Bůh je! Moc dobře jsme rozuměli vánoční písni, ve které se zpívá: „Kde byl chlad, je teplo.“ Z třeskuté zimy jsme se po dlouhé–tridentské štědrovečerní bohoslužbě vraceli domů na samotu, do světnice, kde jsme byli všichni spolu, a hřáli jsme se u kamen. Tahle zkušenost ve mně o Vánocích pokaždé znovu ožívá. Až později jsem si uvědomil, že to je obraz budoucnosti, na kterou se můžeme těšit a která je naší nadějí.

Teplo – dobro, ke kterému se o Vánocích vyšponují i ti, kteří na něj běžně tolik nedbají, pomine. Ale to, že Bůh je něžný a je stále s námi, je trvalý vztah Boha k nám a je zcela nezávislý na Štědrém večeru. Když si tohle uvědomím, tak potom jsou pro mě Vánoce velkým povzbuzením.

P. Josef Šplíchal, SDB

Štítky: Vánoce, bezpečí, důvěra, hodnoty, společenství  
Sekce: Povzbuzení | Věrnost | Rodina s dětmi   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články