PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Společné rituály tmelí rodinu

14.11.2016

Společné rituály tmelí rodinu „Téma rodinných tradic a rituálů je v současné době velmi aktuální, protože o roli a síle rodiny společnost často pochybuje. Přitom je ale rodina stále to nejdůležitější, co máme. Ve dvaceti zemích světa včetně České republiky a Slovenska proběhl zajímavý průzkum v domácnostech s dětmi od šesti do dvanácti let. Jeho výsledky stojí za zamyšlení.

Jsme spolu často?

Příjemným překvapením bylo zjištění, že čtvrtina českých rodičů tráví se svými dětmi víc než pět hodin denně a častěji jsou to právě matky. Ve světovém průzkumu si 56 % dotázaných myslí, že tráví s rodinou dostatek času, zatímco v Česku si to myslí jen 32 %. S názorem, že když jsou s dětmi, cítí se mladší – souhlasí ve světovém průzkumu 80% dotázaných, v českém pouze 20 %. S tím, že když jsme spolu jako rodina, každý si dělá to svoje – celosvětově souhlasí 33%, u nás pouze 12 %.

Co společně podnikáme?

Zjištění, že české i slovenské rodiny svůj společný čas nejčastěji tráví u televizních obrazovek, není příliš lichotivé. Společné sledování televize přiznalo 78% českých respondentů a 83 % slovenských. Přestože je Slovensko v porovnání s Českou republikou vnímáno jako země dbající více na tradici a rodinné vztahy, průzkum ukázal, že v Česku je mnohem silnější zvyk navštěvovat prarodiče. Pravidelně se u dědečka a babičky schází 70 % Čechů a pouze 53 % Slováků. Oba národy považují za podstatné společné večeře, u kterých se jako rodina schází téměř 70 % respondentů.

Bramborovou medaili by získalo společné nakupování, které je oblíbenou společnou činností 65 % rodin. Pak teprve následují oddechové činnosti jako čtení, procházky, hraní her, vyprávění, sportování, společná práce na zahrádce, návštěva kina, divadla, piknik... Překvapilo mě, že například společné zpívání, které u nás doma bylo oblíbenou společnou aktivitou, provozuje pouze 7 % dotázaných rodin.

Pravidelné rituály

Dalším předmětem průzkumu se staly pravidelné rituály s dětmi. Ukázalo se, že nejčastějším rodinným rituálem jsou oslavy narozenin (83 %) a jmenin (70 %). Dát druhému pocítit, že je důležitý a milovaný a že k nám patří, je důležitou skutečností pro vytvoření skupinové identity, ale formuje to i identitu osobní. Ze zkušenosti terapeutky, která se věnuje mladistvým v obtížných životních situacích, vyplynulo, že vůbec neznají důležité rodinné rituály usínací ani rituál loučení. Přitom přání sladkých snů, pohádka nebo vyprávění na dobrou noc je v 65 % rodin třetím nejdůležitějším pravidelným rituálem. V problematických rodinách se nezřídka stává, že rodiče odcházejí bez vysvětlení a děti pak ztrácejí jistotu a bezpečí.

I z toho je zřejmé, jak je důležité pěstovat rodinné rituály. Dávají životu řád, pravidelnost, zdravý stereotyp a jasné mantinely. Někdy i z nepříjemných věcí je možné udělat poutavý rituál, třeba při čištění zubů si můžeme říkat básničku a čistit, dokud neskončí...

Většinou si přinášíme nejrůznější rituály ze svých původních rodin (46 %), někdy se vzájemně doplňujeme, jindy vznikají na začátku konflikty, když se dva rituály střetnou. Velice často vznikají i rituály nové (36 %). Smutné je, že 17 % rodin buď nemá rituály žádné a nebo je nepoužívá.

A o jaké činnosti kromě výše jmenovaných se může jednat? Prohlížení starých fotografií; vyprávění svých snů; vlastní slova, kterým mimo okruh blízkých nikdo nerozumí; oslovování svými přezdívkami; hraní her, které si sami vymyslíme; vytváření krabice vzpomínek; slavení Vánoc; Velikonoc; slavení neděle...

Děti potřebují být s oběma rodiči a ani tatínkové v Česku nezaostávají co se týče rodinných rituálů. Však také děti zážitky s otcem prožívají jinak, než s matkou. Není to vždy pravidlem, ale maminky jako nejlepší manažerky často nemají sílu na spontánní aktivity. Zatímco tatínkové jsou hravější, víc se s dětmi baví. Společné blbnutí nebo lenošení v peřinách provozuje se svými dětmi 45 % tatínků. Rádi s dětmi sportují, věnují se společným koníčkům, staví bunkry, chodí na zápasy a nebo společně i vaří, aby si maminka na chvíli odpočinula.

I když v pubertě dítě začíná rodinné rituály negovat, není dobré s nimi přestávat. Je to zpráva, že život má řád a všechno je tak, jak má být.

Jana Šilhavá, napsáno pro týdeník Naše rodina 2012/17.

S použitím výsledků průzkumu firmy Oreo, která v roce 2012 oslavila sto let od svého založení. 

 

 

Štítky: rodina, výzkum, řád, tradice, výchova  
Sekce: Rodina s dětmi   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články