PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Jak hovořit s manželem

14.4.2011

Jak hovořit s manželem Když se manželství vydaří, pak shodně jak manžel, tak manželka uvádějí, že to byly jejich rozhovory, co přispělo k dobrému vzájemnému vztahu. Když se manželství nevydaří, pak se může stát, že muž řekne: „Koupil jsem si psa. Tomu mohu něco vykládat, kdy chci, neskáče mi do řeči, pořád mne neokřikuje, nepřerušuje a nenapomíná – a nedává mi stále všelijaké chytré rady."

Jako podnět ke zlepšení vzájemných rozhovorů v manželství uvádíme několik poznámek s využitím materiálu nazvaného „10 způsobů, jak žena může muži říci mám tě ráda" Mony Hodgsonové z Focus on Family, 1991.

1. Dej manželovi příležitost, aby ti mohl něco říci. Tvůj manžel má přerůzné potřeby. Jednou z nich je promluvit si s někým „od srdce k srdci." Žena byla podle biblického obrazného pojetí stvořena z Adamova žebra. A to je jeho srdci nejbližší. Buď i ty svému muži – jako jeho žebírko – nejbližším ze všech lidí a dovol mu, aby ti vylil, co má na srdci, kdykoliv ho začne něco trápit.

2. Mluv s mužem o všem, o čem chce s tebou hovořit – mezi čtyřma očima. Proč? Je možné, že na řadu věcí, úkolů a problémů budete mít odlišné názory. To je zcela přirozené. Lepší však je, když si to můžete vyříkat, když jste při tom jen vy dva a nemáte posluchače či diváky.

3. Vytvářej příležitosti, kdy byste si mohli spolu mezi čtyřma očima popovídat. Když jste tři, není to „ono". Proto se snaž s manželem chodit ve dvou na procházky, na výlety nebo spolu pracujte na zahrádce, případně – když prší – sedněte si spolu a hrajte (cokoliv) a povídejte si.

4. Více naslouchej, nežli povídej. Vím, že toho máš mnoho na srdci, co bys chtěla manželovi říci. Vím však též, že ho máš ráda. A právě z této lásky mu dopřej, aby začal on. Z práce i veřejné činnosti toho má na srdci mnoho. Často tam musí být zticha a  musí toho vyslechnout mnoho. To, co má na srdci, potřebuje někomu „vysypat". Dej mu k tomu příležitost. Až se tak jeho srdce vyprázdní, zbyde čas i na tvé starosti.

5. Když manžel přijde domů z práce, dopřej mu alespoň 15 minut naprostého klidu, aby si mohl vydechnout a odpočinout. Veď též své děti k tomu, aby tatínkovi dopřály poznat „klid domova". Nezahrnuj ho hned svými starostmi. Nebombarduj ho ihned svými problémy. Snaž se mu říci něco povzbuzujícího a radostného, aby se i příště těšil na příchod domů.

6. Stůj vždy na straně svého manžela, když se někdo – např. děti nebo někdo jiný – snaží  dostat vás do protikladu, sporu, či konfliktu. Stůj při něm i tehdy, když třeba zcela nechápeš, oč jde. S manželem si o tom můžeš potom doma v klidu mezi čtyřma očima pohovořit. Nikdy manžela před lidmi – ani před dětmi doma – nekritizuj. Je-li toto „hříchem", je „smrtelným hříchem" shazovat manžela za jeho zády! Kdybys manžela shodila před druhými lidmi, musel by se bránit a v této obraně vlastní cti by mohl zasadit – třeba i nechtěně – bolestnou ránu i tobě. A tebe by to bolelo! Proto si schovej své kritiky manžela jen do naprostého soukromí.


7. S ochotou manželovi naslouchat začni už před svatbou. Muži jsou již takoví. Rádi se předvádějí. Rádi se ukazují. Rádi se poslouchají. Dopřej to svému chlapci. Bude si pak myslet, že si tě namluvil — tak že je šikovný. Ty však budeš vědět své...

8. Ptej se ho, co chce říci. Tvůj muž musí kolikrát něco někde veřejně říci. S něčím vystoupit. Promluvit ve společnosti. Zeptej se ho proto vždy předem, co asi chce říci. Připrav se na to, že bude brumlat, ale nedej se. Tím, že ti doma v klidu vysvětlí, co chce říci, ujasní si to, a pak se mu bude ve společnosti lépe mluvit – a bude ti za to vděčný.

9. Ptej se ho, jaké to bylo. Když se ti muž vrátí ze společnosti, kde musel promluvit, požádej ho, aby ti řekl, o čem tam mluvil, o čem diskutovali (věz, že ženy si povídají, avšak muži „diskutují"), jaký si odnesl dojem, jak se mu dařilo, co se mu líbilo, co ho znepokojilo atp. Neopomeň ho pochválit za to, o čem jsi přesvědčená, že je chvályhodné. Nedávej příležitost jiným ženám, aby tvého muže chválily – jako jediné!

10. Přijímej manžela takového, jaký je. Každý z nás je „nějaký". Ideální není nikdo z lidí. Každý má svou skvrnu, někdo zde, druhý jinde. Nedomnívej se, že tvůj manžel bude jiný, když ho budeš neustále peskovat, napomínat, „vychovávat", okřikovat atp. Nevěř, že by se změnil, když ho budeš honit. Miluj ho takového, jaký je – a buď za něj vděčná. Je-li ti bližší řeč humoru: „Nerozčiluj se nad nedostatky svého manžela. Věz, že kdyby je neměl, pak by si zřejmě vybral lepší děvče, nežli jsi ty." Zkus i jeho nedostatky brát s určitým humorem – a měj ho ráda.

 


S laskavým svolením zpracováno podle knihy Jaro Křivohlavého Povídej - naslouchám, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří roku 2010.

Autor: Křivohlavý, Jaro  |  Štítky: komunikace, manžel, manželka, povzbuzení  
Sekce: Povzbuzení   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články