PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Poklad archanděla Michaela

3.12.2015

Poklad archanděla Michaela Cesty za pokladem po značkách s plněním nejrůznějších úkolů jsou oblíbenou hrou nejen na táboře, ale i na rodinné dovolené. Děti, kterým se nechce moc šlapat, rázem chytí druhý dech, když mají konkrétní cíl. Díky přátelům jsme objevili novou hru geocaching, a tak hledáme skrýše pomocí GPS navigace. Zatím nejhezčí byl určitě poklad z Jitravy.

Léta jezdíme na společnou dovolenou s rodinami našich přátel. Když byly děti malé, stalo se nám, že se nás při kupování vstupenek ptali, jestli nejsme dětský domov? Přitom s námi byli i tatínci, ale dětí jsme měli opravdu víc, než je obvyklé. Ke společnému programu přispívá každá rodina tím, co je jí blízké. Jeden tatínek, fanda do techniky, například před cestou auty, rozdá dětem vysílačky pro případ, že by někdo zabloudil. A také pro nás objevil novou hru geocaching – česky běžně geokešink.

Geocaching je hra

Jedná se o turistickou, navigační a trochu i internetovou hru původem z USA. Jejímu vzniku napomohlo politické rozhodnutí vlády Spojených států amerických vypnout chybu uměle přidávanou do signálu GPS pro civilní využití. Do té doby byl vojenský navigační systém pro běžného uživatele jen drahou hračkou s přesností kolem padesáti metrů. V noci z 1. na 2. května 2000 se přesnost GPS rázem zvýšila na metry. Hned následující den jistý Dave Ulmer umístil do lesa v Oregonu schránku s pokladem a zveřejnil na internetu její souřadnice. Kdo ji našel, mohl si z ní něco vzít a na oplátku zanechat něco svého – knihy, CD, software... Během několika dnů se v USA objevily další podobné schránky a do měsíce byla založena zvláštní internetová stránka, kam se daly psát dojmy a zážitky z hledání. Slovo geocaching bylo poprvé použito 30. května 2000. Předpona geo- označuje činnost související se Zemí a cache znamená skrýš. Dnes si můžeme vybrat mezi více než milionem pokladů v několika stovkách zemích. U nás v České republice najdeme přes sedmnáct tisíc skrýší, neboli „keší“ a jejich počet neustále stoupá.

Hurá za pokladem

Přípravu hry za nás pokaždé odpracuje kamarád Jakub. V místech, kde se o dovolené pohybujeme, najde na internetu nějakou pěknou kešku, tj. skrýš s pokladem, kterou tam někdo založil a udržuje ji. Přehled skrýší, tzv. listing cache, se dá najít na www.geocaching.com., kde jsou také uvedeny jejich souřadnice a různé doplňující informace. Pomocí navigace GPS nás pak Jakub v průběhu výletu vede až k místům, kde máme poklad hledat.

Poslední cesta za pokladem byla zvlášť napínavá, protože byla na pokračování. Začínali jsme na hřbitově u kostela v Jitravě v Podještědí, kde jsme na jednom náhrobku měli vyčíst potřebné údaje. Po vložení do GPS nám šipka ukázala další směr putování, a tak jsme cesta necesta zdolávali Jitravský vrch a prošli několika určenými stanovišti. Na jednom jsme se dokonce měli všichni vyfotografovat. Poslední souřadnice nás teprve dovedly k cíli. Pak už zbývalo jen se pořádně porozhlédnout.

 Byla to maxikeš

Schránky bývají dobře ukryté a zamaskované, aby se pokud možno zabránilo náhodnému nálezu nezasvěcenými osobami. Jako v Harry Potterovi se jim i v geocaschingu říká mudlové. Schránky bývají různě velké a náš poklad opravdu stál za to. Byla to maxikeš! Velká umělohmotná krabice ještě pečlivě zabalená v igelitu proti vlhkosti. Tentokrát jsme byli napjatí i my dospělí, nejen děti. A obsah schránky byl opravdovým pokladem. Kromě pravidel pro nálezce a sešitku, tzv. logbooku, do kterého se zapisují informace o návštěvě, různé postřehy a poděkování, byly ve schránce staré mince na výměnu. Trvalý poklad, historické fotografie a pohledy, jsme si dlouho prohlíželi. Korunou všeho byla kovová soška archanděla Michaela, ten měl celý rodinný poklad hlídat. Dočetli jsme se, že hru připravila jedna rodina a zahájení bylo právě u hrobu jejich předků.

Podle pravidel jsme se zapsali, vybrali si z pokladu jednu minci a vložili místo ní naši. Pečlivě jsme vše opět naskládali do schránky, uzavřeli, zabalili a ukryli na původní místo. Ještě jsme vše zamaskovali, abychom zabránili prozrazení úkrytu. A to všechno proto, aby i ti, co přijdou po nás, mohli prožít radost z hledání i z objevu. Po návratu ještě kamarád dokončil celou operaci tím, že zapsal naši návštěvu do přehledu keší na internetových stránkách geocaschingu. Vložil tam společné foto, jak si zakladatelé přáli a ještě jednou jménem nás všech poděkoval, za opravdu krásně připravenou hru. Doufáme, že to i rodinu, která si s pokladovkou dala takovou práci, potěšilo. A pokud byste měli chuť hledání kešek vyzkoušet, nemusíte si hned kupovat navigaci GPS, dá se hledat i s pomocí mapy. A jak na to? To už přenechám zkušeným geocascherům. (jš)

.

 

 
Sekce: Manželská společenství   |   Tisk   |   Poslat článek známému