PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Sedminásobná rodinná dovolená

11.7.2016

Sedminásobná rodinná dovolená Naší prázdninovou tradicí se stala týdenní dovolená se společenstvím rodin. Doby, kdy s námi jezdilo všech jednadvacet dětí, už jsou nenávratně pryč. I když děti postupně ubývají, nejspíš zase začnou přibývat vnoučata...

Ten, kdo jednou zakusil život ve společenství, nechce zůstat sám, hledá si přátele a vytváří společenství. S nostalgií vzpomínáme na prázdninové čundry po Jeseníkách, nebo Malé Fatře. Spolu s přáteli jsme zažili dobrodružství, do kterých bychom se sami stěží pustili. Naposledy jsme tak putovali po svatbě před narozením prvního dítěte. Přátelé se postupně oženili, povdávali, a rozprchli po vlastech českých. My jsme bydleli v podnájmu a těšili se, že až jednou budeme mít svůj byt, najdeme si v okolí přátele. Kněz, který nás připravoval na manželství, nám kladl na srdce, abychom nezůstávali sami. 

Výlety jsou základ

Náš sen se naplnil. S příchodem druhého děťátka jsme bydleli ve vlastním bytě a na novém sídlišti jsme našli přátele stejného smýšlení. Za tu dobu, co se známe, jsme spolu ušli pěkný kus cesty. Dětí přibývalo a na dovolených bylo veselo. Zvlášť, když se nás někde ptali, jestli nejsme dětský domov. Dětí byla přece jen přesila. Postupně jsme se zbavili „pytlů plných ohledů“ a našli způsob, jak být spolu a zároveň sladit různé potřeby.

Základem společné dovolené jsou každodenní výlety, protože s tolika dětmi – celkem dvacet jedna – se v jedné chalupě nedá dlouho vydržet. Ti z nás rodičů, kteří si rádi čtou v mapách, plánují trasu. Objevujeme tak společně pěkné kouty naší země. Je pravda, že musíme přizpůsobit tempo pomalejším a někdy musíme čekat, než všichni dojdou, ale společné putování má i své klady. Maminky se při pomalejší chůzi pěkně vypovídají, tatínkové zase proberou pánská témata a děti, které nerady chodí, se mezi kamarády nenechají zahanbit. Naučili jsme se sbírat památeční razítka, která nám po čase putování připomenou. Někdy to vyžaduje velkou trpělivost, než se všichni zájemci o razítka uspokojí. Alespoň je čas se pokochat krásnou přírodou a ulovit nějaké foto na památku.

Máme své speciality

Kdybychom dali slovo mužům, asi by se spíš přikláněli k názoru, že základem je dobré jídlo, a nebyli by daleko od pravdy. Přišli jsme totiž na to, že při společném vaření se užije spousta legrace, a tak i když vařit pro takový regiment není jen tak, užíváme si to. Každá rodina má na starosti jedno hlavní jídlo, což znamená zajistit pouze jeden den z celého týdne. Většinou se v kuchyni nakonec sejdeme skoro všichni, ale šéfkuchaři jsou pouze dva. Postupně se ustálil stabilní jídelníček, a tak se těšíme na rodinné speciality, jako jsou špagety, vuřtguláš, rizoto, bramborové knedlíky, mušličky s mákem, tarhoňa a sekaná s bramborem. Zkrátka není nad domácí stravu. Zatímco my dospělí po jídle odpočíváme, děti se prohánějí s pingpongovými pálkami, s míčem, nebo jen tak po lese. Jak je známo, jsou neunavitelné a doby, kdy po obědě odpočívaly spánkem, už jsou nenávratně pryč. Zato tatínkové, kteří by si chtěli dát dvacet, potřebují špunty do uší, protože o klidu se mluvit rozhodně nedá.

Abychom děti zabavili, vymýšlíme i jiné společné činnosti, například: soutěž „kufr“, bingo, aktivity. Vytvářeli jsme nádherná trička savováním a hráli si s keramickou hlínou. Děti zvyklé ze skautských táborů vymýšlejí pro mladší kamarády různé „bojovky“. Někdy jim neunikneme ani my dospělí. To pak běháme po lese, hledáme dopisy a plníme úkoly. Večer, když jdou mladší děti spát a starší už nás nepotřebují, máme chvíli klidu pro sebe. Každý přispěje svou troškou do mlýna, a tak si zkoušíme bibliodrama, hrajeme psychohrátky, povídáme si na předem domluvené téma, ochutnáváme různé druhy čajů nebo vína a oslavujeme něčí kulaté výročí. Tradicí se stalo divadelní představení, které přímo na místě secvičí a k radosti všech sehrají tatínkové. Zlatým bodem celého týdne je pak dětská a dospělá tombola. Každé dítě vyhrává jednu cennost, jednu ptákovinu a jednu sladkost, se kterou je spojena úsluha od někoho z dospělých. Nejzajímavější na celé tombole je chvíle, kdy děti mezi sebou své výhry vyměňují. Dospělá tombola probíhá podobně, jako ceny jsou ale pouze samé úžasnosti, které se nám doma opravdu nehodí. Většinou to dopadá tak, že si odvážíme stejné množství neužitečných pokladů, ale ta legrace stojí za to.

Jana Šilhavá, napsáno pro týdeník Naše rodina 2006/34.

 

Štítky: dovolená, rodina, společenství, zkušenosti  
Sekce: Manželská společenství   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články