PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Rodiče musí uvolnit místo

13.2.2017

Rodiče musí uvolnit místo O důležitosti prvních roků manželství vypovídá novinář Cyril Lepeigneux, který se svou rodinou žije v Paříži. Pro inspiraci vybíráme z jeho knížky zamyšlení na tím, že když člověk vstoupí do manželství, je třeba přetvořit i vztahy se širší rodinou.

Svatební obřad je také slavnostním rituálem, při kterém se odehrává důležitý okamžik, kdy rodiče symbolicky odevzdávají své dítě někomu jinému, kdo je bude milovat, ctít, chránit a pečovat o něj. Je to jasný a zřetelný předěl, který nastavuje hranice ve vztazích.

V Bibli čteme: „Proto opustí muž otce a matku a připojí se ke své ženě“ (Mk 10,7). Ale také je psáno: „Cti otce svého i matku svou, aby se ti dobře vedlo a abys dlouho žil na zemi“ (Ef 6,2–3). Zůstáváme sice dál dcerou nebo synem svých rodičů, ale zároveň jsme partnerem svého manžela či manželky. A aby toho nebylo málo, stáváme se také součástí jeho rodiny. Jak tedy přetvářet vztahy s rodiči, aby byly co nejlepší?

Partner je důležitější než rodiče

Stejně jako se postupně učíme vystupovat před rodiči jako pár, takže se nejprve dohodneme spolu a pak jim dáme vědět. Tak ani vztah rodičů k dětem se nepřemění ze dne na den. V některých rodinách rodiče postupně vystoupí z role vychovatele a dětem se přiblíží. Kontakty se zjednodušují, protože se jedná o vztah dospělých lidí. Velmi často však dochází k tomu, že jeden nebo oba rodiče i nadále zachovávají vůči svému dítěti autoritativní a výchovný postoj. A to i přesto, že žije v manželství a také se stal rodičem. Takový přístup způsobuje nepříjemné tření nejenom ve vztahu se synem či dcerou, ale také se zetěm či snachou.

Chování vlastních i partnerových rodičů může být různé. Mohou být moc vzdálení, nebo hodně blízcí, lhostejní nebo příliš zvědaví... „Je důležité mít na paměti, že vytváření nového rodinného zázemí je na prvním místě, ale lidská bytost zároveň nemůže a ani nemá zpřetrhat svá synovská pouta,“ zdůrazňuje Cyril Lepeigneux.

Mnoho rodičů se vůči partnerovi svého potomka chová výborně a jsou z nich i skvělí prarodiče. Zpravidla mají víc času a neváhají pomoci mladým párům s hlídáním dětí. Jsou pozorní a milující, s jinými rodiči je o něco těžší vyjít...

Rodiče musí uvolnit místo

Jsou i matky, které mají touhu komentovat úpravu domácnosti, výchovu dětí a bez přestání meldují, jak to vypadalo u nich. Někdy zapomenou, jaké místo jim patří, a míchají se do záležitostí, které se jich vůbec netýkají. Tento druh tchyně se vetře do života mladé dvojice a zapomíná, že musí uvolnit místo jiné ženě. Svou přítomností, pohledy či poznámkami může manželství svého dítěte povážlivě škodit. V některých rodinách tuto roli zastává tchán a někde i oba dva... Výsledkem jsou vztahy, které se často stávají zdrojem svárů, nebo dokonce otevřených konfliktů s novou rodinou. A i když se čerství snoubenci usilovně snaží bouřlivým kontaktům vyhnout, ne vždy je to dostatečná ochrana. Když tíha odsudku přichází od někoho blízkého, dotkne se nás tím více. A mnohdy jsou její dopady na rodinu ničivé.

„Na začátku našeho manželství pramenilo 70 % našeho hašteření z oboustranných potíží s partnerovými rodiči,“ vzpomíná muž po dvaceti letech manželství. Se svojí ženou se od samého začátku snažili hádky pojmenovat a eliminovat. Dokonce požádali o pomoc zkušeného poradce. Muž musel vyřešit dilema – autoritativní matka nebo manželka? Žena zase vyrůstala jako jedináček pouze s matkou, která ji hýčkala a všemožně se snažila nahradit jí nepřítomného otce. Žena se pak s každým problémem uchylovala k matce pro radu. Člověk samozřejmě může čas od času poprosit o radu, když se ale při sebemenší potíži utíkáme k „matince“, není se čemu divit, když zazní: „Oženil jsem se s tebou, nebo s tvojí matkou?“

Stejně jako tandem matka–dcera, může škodit i duo matka–syn. „Mám pocit, že jsem k ničemu a naprosto neschopná, když ho vidím, jak se s matkou zavře v obývacím pokoji a něco jí tiše špitá, když je smutný,“ svěřila se jiná žena. „Od čeho mě tedy má?“ Také ona o tom se svým manželem hovořila a on souhlasil s tím, že by se situace měla změnit. Bylo jasné, že se to nestane ze dne na den.

Na to, jak najít ten správný odstup mezi novou domácností a širší rodinou, není jednoznačný návod a jednoduché řešení, je potřeba ho hledat společně, tvořivě, ve svobodě a v lásce. Protože manželství je umění.

Podle knihy Cyrila Lepeigneuxe: První roky manželství.

Jana Šilhavá, napsáno pro týdeník Naše rodina 2013/7.

Autor: Lepeigneux, Cyril  |  Štítky: mladí manželé, rodiče, Svatební obřad, vztahy  
Sekce: Svatební obřady | Rodina s dětmi | Život v manželství   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články