Přijde Mikuláš

3.12.2018

Přijde Mikuláš Mikuláš je známý jako štědrý dárce. Je to světec, jehož úcta se rozšířila po celém světě a k oslavám jeho svátku se připojuje celá společnost. I když mnozí slaví spíš jen folklorně pojatý předvečer církevního svátku. Mikulášská návštěva v rodině přináší řadu výchovných možností, ale i psychologických nebezpečí.

Má to svou poezii a velkou sílu, když děti věří, že do bytu vstupuje skutečný Mikuláš a že ho doprovází opravdový čert a anděl. Poezie však bývá zaplacena ošklivým okamžikem odhalení, případně výsměchem okolí. Musíme si proto položit otázku, co mají naše malé děti vědět a v co mají věřit? Domnívám se, že je dobře přiznat plnou pravdu už od začátku. Říci, že ta návštěva připomíná člověka tak štědrého a spravedlivého k dětem, že se na něj vzpomíná už osmnáct století. Možná obětujeme milý sen, ale nemusíme ztratit celou poezii mikulášské návštěvy. Může se stát milou hrou, vždyť mikulášskou návštěvu hrají převlečení lidé.

Co možná nevíte

Mikuláš žil okolo roku 250–350. Traduje se, že často dával tajně dary na vykoupení dětí z hrozícího otroctví za okno, do střevíce přede dveřmi, jednou hodil měšec dokonce komínem, odkud slyšel slabý pláč. Odtud pravděpodobně pochází zvyk dávat dary do krbu, za okno, za dveře, punčocha zase připomíná měšec. Jako biskup v Myře začal zřizovat školy a sirotčince. Měl pověst velkého inspektora škol, chodil kontrolovat učitele i žáky. Taková zkouška (examen) probíhala na školách každou sobotu. Před správce školy předstoupili všichni žáci a z knihy záznamů byly přečteny všechny jejich pochvaly a přečiny za celý týden. Podle výsledku pak byli žáci odměněni dobrůtkou nebo metlou. Kdy se proměnil správce školy v Mikuláše a jeho pomocníci v anděla a čerta, nevíme. Jisté je, že návštěva sv. Mikuláše probíhá přesně podle scénáře examenu. Děti říkají Mikulášovi básničky, ukazují, jak se umí modlit, z knihy se čtou jejich uličnictví a připomínají se jejich zásluhy. Anděl odměňuje a čert hrozí a trestá.

Mikulášská návštěva má v sobě cosi rozverného, skoro masopustního. Vystupují tu masky, dělají se legrácky. I to vyrůstá ze života středověkých škol. Svátek sv. Mikuláše se na školách velmi slavil, žáci měli povolené karnevalové hry. V předvečer si dokonce vyměnili role: žáci byli učiteli a učitelé žáky. Pro učitele to byla hodina pravdy, žáci jim mohli otevřeně říkat, co jim vadí a co by si přáli. Nevím, jestli by dnešní učitelé byli tak odvážní.

Zvláštní návštěva

Sama postava Mikuláše může svou podivností vyvolat úlek. Malinké děti mohou propadnout až děsu, který působí jako šok. Dítě se z něho může vzpamatovávat několik dní. Myslet si, že postava anděla je líbezně povzbudivá může být naivní o čertovi nemluvě. Měli bychom uvážit, čemu jsou děti při návštěvě tak zvláštní, vystaveny.

Z hlediska výchovného nám mikulášská návštěva dává do ruky mocný nástroj. Ponaučení, pochvalu i pokárání vyslovuje někdo jiný, než my rodiče. O našich činech se ví a jsou vysloveny přede všemi shromážděnými. Dítě ale nesmíme vystavit posměchu. Takovou roli může Mikuláš sehrát jen pokud zná dobře a dlouhodobě prostředí, kde vystupuje. Musí to být zároveň laskavý a taktní člověk. Vůči sv. Mikulášovi jsme dětmi všichni, takže se může stát, že Mikuláš upozorní i rodiče a prarodiče na jejich poklesky, ale také jim může přinést nadílku.

Básnička pro Mikuláše
  • Milý svatý Mikuláši, když jsi v světě žil,
  • dbal jsi, aby v tvém okolí každý šťastný byl.
  • Dobrý svatý Mikuláši, chceme jako ty,
  • mít své srdce pro každého plné dobroty.
  • Až nám budeš do punčošek dárky rozdávat,
  • nezapomeň té své lásky velký kus tam dát!     (z jedné mikulášské besídky, autor neznámý)

Když vidím na sloupech vylepené inzeráty s telefonním číslem na objednání mikulášské návštěvy, nemám z toho dobrý pocit. Jak může neznámá trojice sehrát pozitivní úlohu při výchově našich dětí? Kvalita mikulášské trojice se dnes asi hodnotí spíš podle kostýmu. Bydlíme na sídlišti, kde se 5. prosince večer pohybuje množství mikulášských skupinek sotva odrostlých dětí, které si chtějí přivydělat. Jiné skupiny dospívající mládeže Mikuláše honí s petardami a tak je opravdu „veselo“. U nás v rodině nezveme Mikuláše na návštěvu, „naděluje“ tajně v noci na talíře. Večer si je všichni připravíme na stůl a ráno, světe div se, je na každém vrchovatá kupa dobrot. Uprostřed trůní malý maňásek – Mikulášek. Připomínáme si štědrost sv. Mikuláše a svorně mlsáme.

jš, zdroj Petr Piťha: Adventní čas

Autor: Piťha, Petr  |  Štítky: děti, hranice, chvála, konflikt, výchova  
Sekce: Rodina s dětmi   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články