Ty jsi ďábel a já anděl
29.5.2025
Podnětů pro to, co bychom neměli dělat, aby bylo naše manželství dobré, je mnoho. Řada z nich má obdobnou hodnotu jako lék. Ten však je zapotřebí nejprve spolknout, aby mohl účinkovat. S níže uvedenými radami Jara Křivohlavého je to obdobné.
Během svého života a dlouholeté praxe s doprovázením manželských párů, formuloval známý psycholog Jaro Křivohlavý soubor patnácti doporučení. Uvádíme dalších osm:
8. Ty jsi ďábel a já – anděl
Je dobré, když máme o sobě dobré mínění. To patří k životu. Psychologové zde hovoří o sebevědomí a kladném sebehodnocení. Je-li toto sebehodnocení „reálné“, tj. podložené fakty, má svou cenu. Může se však stát – a naneštěstí se to stává dost často, že se nadhodnocujeme. Své klady vidíme větší, nežli ve skutečnosti jsou. A může to jít tak daleko, že ztrácíme ze svého zorného pole klady druhého – manžel nevidí, co je na manželce kladného, případně manželka nevidí, že manžel má určité klady. Není člověka, který by byl stoprocentně špatný, stejně jako není pravda, že by někdo byl stoprocentně dobrý. Nikdo není výjimkou.
9. Řešit problémy, když jsme pod tlakem
Jsou situace, které nám nejen zvednou krevní tlak, ale i zvýší hladinu adrenalinu. Navenek se to projeví zčervenáním, „kohoutěním“, zvýšením intenzity hlasu a někdy až křikem. To není ta nejvhodnější situace pro řešení rodinných či manželských konfliktů. Zdá se, že se ještě žádné manželské dvojici nepovedlo něco moudře vyřešit, když byli „pod tlakem“. Bylo by dobré vzít toto zjištění vážně a do řešení konfliktů se nepouštět, dokud je zvýšena hladina adrenalinu v krvi.
10. Pátrání v tvé minulosti
Když vstupujeme do manželství, neznáme se tak dlouhou dobu. Co je to roční známost v porovnání s dvaceti lety, které jsme prožili každý „po svém“? Ano, prožili jsme toho každý mnoho. Mnohé zajímavé, mnohé pěkné, avšak i něco takového, že bychom o tom raději nehovořili. A nyní, když jsme se vzali, máme o čem hovořit – jaké to bylo, nežli jsem se vdala. Hodiny si o tom vyprávíme – avšak – dobrovolně. Nikdy z přinucení. Pak to není krásná vzpomínka na mládí, ale výslech! A kdo by měl rád výslech!
11. Nemáme před sebou žádné tajemství
I tak je možno rozumět naprosté harmonii v manželství. Je to však ideální stav. Nechci zakrývat před druhým složitá tajemství. Mám zde na mysli řadu maličkostí, které je možné sdělit, ale není nutné je sdělovat. Není třeba říci vše, abychom si dobře rozuměli a měli se rádi. Zkusme dopřát tomu druhému určitý prostor pro jeho „tajemství“.
12. Já ti řeknu, co se ti má líbit
Každému z nás se něco líbí a každému z nás se líbí něco jiného, nežli tomu druhému. Je to správné? Otázka, zda je to v manželství správné, není dobrá otázka. Není tak dávná doba, kdy se nám málem předepisovalo, co se nám má líbit a co ne – a jak se nám to protivilo! Nedělejme to ani jeden druhému v manželství. Mohli bychom se pak zprotivit navzájem, nebo sami sobě.
13. Rozhovor o nevěře
Jsou slova, která by v manželském rozhovoru nikdy neměla padnout. Hovořit se může o všem, jsou témata podobná onomu pověstnému „malování čerta na zeď“. Mezi tato témata patří i rozhovor o nevěře. Základem dobrého manželského soužití je vzájemná důvěra. Tato důvěra tvoří mezi manželi pevné pouto. Nedůvěra je jejím opakem. Nepřináší nic dobrého – ani rozhovor o ní. A zvláště pak rozhovor o tzv. „duševní“ nevěře. Kdopak ji kdy definoval? Kdopak ví, co to je?
14. Nevěru vyřešíme diskusí
V životě máme mnoho iluzí a falešných představ. Je dobré si to uvědomit. Zdá se, že mezi ně patří i představa, že nevěru je možné „oddiskutovat“. Opravdová nevěra je něčím, ne sice ohnivzdorným, ale vzdor všemu přece vzdorujícím rozhovoru. Je o ní možné s partnerem či partnerkou hovořit, ale obvykle se tím moc nevyřeší. Co tedy dělat? Chovat se k tomu druhému v manželském páru lépe, být milejší a laskavější.
15. Žárlím na tebe
Se žárlivostí bychom si neměli hrát. V první řadě by manžel neměl sdělovat manželce, že na ni žárlí. I opak zde platí. Proč? Protože se tím jen přilévá oleje do ohně. Co tedy dělat? Když zjistím, že žárlím, je na místě návštěva dobrého psychiatra nebo psychologa. Je dobré si uvědomit, že žárlivost je nemoc. Pro vzájemné soužití je velmi nebezpečná! A proto výzva: Nehovořit o ní, navštívit odborníka a léčit se.
Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc. (1925–2014) známý český psycholog a spisovatel. Zabýval se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoterapií, pozitivní psychologií a problematikou manželského života. Napsal řadu populárně-vědeckých knih věnovaných tématům štěstí, stresu, stárnutí nebo odpuštění a jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví.
Autor: Křivohlavý, Jaro | Štítky: konflikt, nevěra, vztahy
Sekce: Čas známosti | Krize v manželství
| Tisk
| Poslat článek známému
