PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Peníze nás rozdělují

19.5.2016

Peníze nás rozdělují Mnozí z těch, kdo plánují společnou budoucnost, jsou přesvědčeni, že peníze nemohou být nikdy problém. Přece, když se máme rádi, tak peníze nepočítáme. Ale není to jen iluze? Nad tím, jak je to ve skutečnosti, se zamýšlí Denis Sonet, který se léta věnuje poradenství a duchovnímu doprovázení manželských párů.

V naší konzumní společnosti zaujímají peníze takové místo, že by bylo udivující, kdyby neměly vliv na rodinný život a na lásku jako takovou. Dobře využité peníze jsou zdrojem pohodlí a jistoty i při zábavě a nejrůznějším využití volného času. Jsou však také dost často zdrojem konfliktů při rozhodování, jak s nimi naložit, do čeho je přednostně investovat, do auta či do zařízení bytu?

Při určování priorit se mohou objevit skryté výčitky té, co „nepracuje“, nebo tomu, kdo je nezaměstnaný. Výčitky pak brání těm, kdo nepřispívají do rodinné kasy, vyjádřit své potřeby, rodí se žárlivost kvůli rozdílným platům... A to nemluvíme o konfliktech, vznikajících kvůli penězům se širší rodinou, s bratry, sestrami při rozdělování dědictví, s rodiči partnera, kteří jsou odsuzováni, když nepřispěchají na pomoc manželskému páru v nouzi. Nejčastější konflikty však vznikají proto, že jeden z manželů je vnímán jako „závislý“ na penězích, nebo naopak jako rozhazovač.

Šetřím za každou cenu

Do první kategorie manželů silně závislých na penězích patří ti, kdo jsou posedlí jejich hromaděním. Utrácejí opatrně a šetří každou korunu. Touží po vlastnění a hromadění kapitálu. Zaštiťují se tím, že ukládají, aby „zabezpečili rodinu“. Hlásají nutnost šetřit a sebemenší finanční ztráta je rozčílí. Hon za výprodeji a výhodnými nákupy u nich hraničí s posedlostí. Najdeme mezi nimi takové, kteří mají rádi peníze pro peníze, a ne pro výhody, které jim peníze mohou poskytnout.

Do kategorie šetřílků, kteří s potěšením sledují, jak jim roste bankovní konto, můžeme zařadit i ty, kdo se úzkostlivě zajišťují pro případ války, nemoci nebo ztráty zaměstnání. A to nemluvíme o tom, že ten druhý z manželské dvojice, který si musí odříkat, neustále počítat, občas dávat dětem peníze skrytě, může jen trpět a omlouvat toto mimořádné chování.

Utrácím, jak to jde

Naproti tomu jsou manželé či manželky, kteří mají za to, že peníze jsou na utrácení, a utrácení se nezříkají. Rozhazují bez soudnosti, zbožňují spotřebu, vyžívají se v nakupování, běhání za výhodnými koupěmi, novinkami, hromadí zbytečností. Horují pro nový model bot, stále doplňují šatník, který je nacpaný oblečením, kupují nejnovější typ počítače, stovky doplňků do auta... 

To všechno podle Soneta podporuje pocit vlastní existence, ale může to pěkně popuzovat druhého z manželského páru, hlavně, když musí platit! Pokud jsou rozhazovační oba manželé a nestanovili si žádná pravidla pro hospodaření, nevyhnou se přečerpání účtu v bance, shánění půjček a věřitelů. Některým manželským párům s více než vyhovujícími příjmy se nedaří uniknout ze začarovaného kruhu.

Do této skupiny patří i ti, kdo utrácejí, aby „omračovali“ sousedy, či sourozence. A konečně nesmíme zapomenout na všechny, kdo v záchvatu ušlechtilosti přispívají na dobročinné účely, mnohdy i na úkor potřeb pro rodinu.

Vztah k penězům

Škála mezi utrácením a šetřením za každou cenu je široká a ti dva v páru se prý často nacházejí na opačných pólech. Přitom každý z postojů má své přednosti i slabiny, jZákladem pro zmírnění možných konfliktů podle zkušeného terapeuta je, aby se každý z manželů zamyslel, nad svým vztahem k penězům. Na téma peněz často neradi mluvíme jak s druhými, tak sami se sebou. Jsou otázky, které si raději nepokládáme. Například: Jsou moje prohlášení o příjmech pravdivá? Co dělám s přebytky? – Takže je účelné, abychom sami sebe poctivě prozkoumali: Mám tendenci k rozhazování, nebo spíš lpím na penězích?

K hlubšímu zamyšlení nad tím, proč se upínáme na peníze, Sonet nabízí možné motivy: Kvůli starosti, abych je měl, což má kompenzovat jiný nedostatek, který pociťuji? Z potřeby zajištění? Ze strachu, že se mi jich bude nedostávat? Aby si mě druzí považovali, aby mě oceňovali? Abych v manželském páru nebyl já ten závislý? Abych si užíval života? Abych měl ve vztahu nebo mimo něj moc?

A proč utrácíme? Abych si dokázal, že jsem? Pro kompenzaci citu, kterého se mi nedostalo? Z neschopnosti ovládnout nutkání mít všechno, co vidím? Abych upoutal pozornost nebo, jednoduše, abych se zalíbil?

Denis Sonet doporučuje, aby se každý z manželů pokusil pochopit bez odsuzování jednání svého protějšku, které ho rozčiluje. Co má za motivace a jaké jsou hlubší příčiny jeho vztahu k penězům? – Není to výchovou, sociálním prostředím, chováním jeho rodičů, nedostatkem peněz v rodině v době dětství? Nebo je příčinou snadné podřízení penězům, úspěchy či neúspěchy partnera, jeho ideje, obklopení společností, která se penězům klaní. Pochopení je důležité proto, aby bylo možné mluvit bez výčitek, a tak společně zcela konkrétně problémy s penězi řešit. Jestliže ve vztahu začínáme uvažovat pouze v kategoriích má dáti a dal, něco zásadního jsme ztratili. Neměli bychom zapomínat, že ty nejlepší a nejvzácnější věci v životě se za peníze koupit nedají. 

Podle knížky Denise Soneta Miláčku netrap mě... připravila Jana Šilhavá, napsáno pro týdeník Naše rodina 2012/25 

Autor: Sonet, Denis  |  Štítky: hodnoty, moc, obtíže v manželství, vztahy  
Sekce: Krize v manželství | Čas známosti   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články