PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Tři slova

9.11.2010

Tři slova Jedna žena, ještě mladá, propadla hluboké depresi. Přestala vycházet z domova; vstávat z postele jí začalo působit utrpení a vyčerpávalo ji, jídlo bylo pro ni trestem.

Denní světlo se jí zdálo nesnesitelné. Okna zůstávala zavřená a žaluzie stažené. V hlavě jí kroužily nejčernější myšlenky, které se často dovolávaly smrti jako určitého způsobu vysvobození. 

Manžel, který ji něžně miloval a zahrnoval ji láskou a pozornostmi, byl stále víc znepokojený a sklíčený. Přesvědčil ji, aby se nechala prohlédnout nejváženějšími neurology a psychiatry, známými doma i v zahraničí. Řada profesorů předepisovala léky, terapeutická sezení, cestování, dovolenou. Vyzkoušeli všechno – bez jakéhokoliv úspěchu. Žena se stále víc utápěla ve svém bezútěšném světě a nevycházela z trudnomyslnosti.

A přece ji manžel uzdravil. 
Svou prostou a nezištnou láskou a třemi slovíčky. 
Jednou ráno se k ní sklonil, pohlédl na ni a se slzami v očích jí řekl: 
„Máš ještě mě."


Učitelka se ve škole zeptala nejmladších dětí: „Co člověk potřebuje, když chce být šťastný?" 
Odpovědi byly různé: krásný byt, dobré jídlo, peníze, nemít žádnou bolest...
Učitelka dětem napověděla: „Je tu ještě práce, uznání od ostatních, Boží požehnání..."
Všechno popořádku napsali na tabuli.
„Zapomněli jsme na něco?" zeptala se učitelka. Jedna holčička zvedla ruku a řekla: „Ano, potřebujeme blízkého člověka."

 

Z knihy Bruno Ferrero, Úsměvy pro duši, kterou vydalo nakladatelství Portál roku 2010.
Převzato s laskavým svolením.

 

Autor: Ferrero, Bruno  |  Štítky: láska v manželství, manžel, manželka, povzbuzení  
Sekce: Povzbuzení   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články