Naše manželství je nanic

8.4.2019

Naše manželství je nanic Ve starém Rusku přišla jednoho dne k rabímu Mose žena a stěžovala si trpce na svého muže: „Naše manželství je nanic. On už mě nemiluje. Už ani nevím, kdy mi naposledy projevil svou lásku.“ „Pošli ke mně svého muže,“ odpověděl rabín. Muž přišel a říká: „Naše manželství je nanic. Ona už mě nemá ráda, to je celá příčina. Už ani nevím, kdy mi naposledy dala najevo svou lásku.“ „Přijďte zítra oba spolu ke mně,“ odpověděl rabín.

Když druhého dne oba před ním seděli, obrátil se rabín nejprve k ženě: „Nepracoval tvůj muž těžce po všechna ta léta, aby tvoje děti měly co jíst? Neutíkal před lety uprostřed noci několik hodin, aby ti přivedl včas lékaře, když jsi byla nemocná? Nebyl vždy s vámi doma, zatímco druzí vysedávali v hospodě? Nespravil ti řetízek na krk, když se ti roztrhl? Neseděl sám před domem a neplakal sám pro sebe, když byl bez práce a nevěděl, jak to bude dál? Neutíral ti s něhou a soucitem slzy, když vám umřela pětiletá Aňuška na zápal plic? A co snad o tom nevíš, že se za tebe modlí každý den?“

Pak se obrátil rabín k muži: „Neporodila ti tvoje žena v bolestech všechny tvoje děti? Nestarala se ve dne v noci o tvoji rodinu? Nemá ohnutá záda od vší té namáhavé práce? Nekoupila na trhu novou dýmku, když se ti ta tvoje zlámala? Nezastala se tě, když zlí lidé o tobě špatně mluvili? Nesnášela celá léta tvoje hněvy a mrzutost a nebyla vždy ochotná ke smíření? Nemá ty hluboké vrásky v obličeji od starostí o vás všechny? Nezapálila o výročí vaší svatby svíčku před Černou Madonou v Kyjevě? Nezahrnuje tě den co den do svých modliteb?“

Láska se skrývá za spoustou drobných věcí, o kterých si myslíme, že jsou samozřejmé

Muž i žena mlčky sklonili hlavy. „Podívejte se,“ pokračoval rabín „láska se skrývá za spoustou drobných každodenních věcí, o kterých si myslíte, že jsou samozřejmé. Děkujte Bohu, že máte jeden druhého. A děkujte mu společně. A najednou bude vaše láska viditelnější a obdaruje vaši rodinu pokojem a bezpečím.“

Muž a žena seděli dále mlčky vedle sebe. Najednou je jako blesk proniklo poznání. Podívali se do očí jeden druhému a ve světle toho poznání viděli jeden druhému do hloubi duše, jak se navzájem potřebují. Mlčky vstali a odešli. Rabín se díval za nimi. Viděl ještě, jak žena s něžností upravila manželovi kabát a ten vzal pozorně její ruku a stiskl ji ve svých dlaních…

Zdroj: P. Prokop Sziostrzonek, zamyšlení pro ranní vysílání ČRo 30. 12. 2018.

Štítky: láska v manželství, manžel, manželka, manželství – etapy  
Sekce: Povzbuzení | Věrnost | Krize v manželství   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články