PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Polibek pod rozkvetlým stromem

30.4.2018

Polibek pod rozkvetlým stromem Manželé Jan a Jitka se seznámili v tanečních. Každý z nich navštěvoval jiný taneční kurz, proto se potkali až na závěrečném plese. Ani jednomu z nich nepřišel taneční partner, při první volence na sebe prostě zbyli. Protančili spolu večer, na jehož konci Jan Jitku pozval na nedělní věneček a tím začal jejich životní příběh.

Na prvního máje

Přestože je to v současnosti neuvěřitelné, chodili spolu tančit každou neděli několik měsíců, než se poprvé políbili, na prvního máje pod kvetoucím stromem. Po pěti letech od prvního polibku se vzali. Vychovali spolu tři děti, radovali se z osmi vnoučat a v šesti pravnoučat. Po všechny ty roky zachovávali manželé tradici a na prvního května vyhledali kvetoucí strom, pod kterým se políbili.

Manželé měli moc pěkný vztah a bylo jim požehnáno, ani jeden z nich nebyl vážněji nemocný. Drobné příznaky stáří oba přecházeli s úsměvem a vtípky, kterými se po celý život častovali. Důchod si užívali. V zimě bydleli v pražském bytě, chodili za kulturou, navštěvovali se s přáteli. Na jaře odjížděli na chaloupku, kterou měli nedaleko Sázavy. Tam pěstovali kytičky, ovoce a zeleninu. Jan domek pečlivě udržoval a popouštěl uzdu své vášni pro kutilství. A právě to se mu stalo osudným.

Domek je obložený palubkami, které je potřeba občas natřít. Marně děti rodičům domlouvaly, že jim s opravou stěn pomohou. Jan byl netrpělivý, koupil si barvu, opřel žebřík o stěnu a začal natírat. Hned první den ošklivě spadl, polámal si několik kostí najednou, a natloukl si hlavu. Následovala hospitalizace v okresní nemocnici, potom překlad do Prahy. Absolvoval několik operací, potom pobyt na rehabilitaci, přesto zůstal upoutaný na lůžko. Rodina si objednala naši službu, abychom za ním Jitku každý den vozili do nemocnice. Ta trpěla s manželem, její životní energie slábla, záda se ohnula, nejdříve chodila o hůlce, potom se začala opírat o chodítko.

Nakonec byl Jan propuštěn domů. Rodina zařídila v bytě vše potřebné pro péči o ležícího pacienta. My jsme zahájili každodenní péči. Blížilo se další jaro a oba manželé viditelně slábli. Měli jedno přání, chtěli se políbit pod rozkvetlým stromem. Vnoučata se rozhodla jejich přání splnit. Půjčili si od nás vozíky a oba staroušky pod ten strom na prvního máje odvezli. Za několik dní na to Jan pokojně vydechl ve spánku naposledy.

Všichni jsme se čekali, že Jitka bude nešťastná, ale ona se chovala stejně mile jako obvykle. Na pohřbu na projevy soustrasti odpovídala prostě: „Ale to je v pořádku, my jsme domluvení. Jeník tam na mě čeká.“

Eva Černá, ředitelka Charity-Chodov, autorka knížky Sestřičky na cestách. Článek byl otištěn ve Věstníku 2018/5 farnosti Lhotka.

Autor: Černá, Eva  |  Štítky: láska v manželství, manželé, nemoc, rituály, stárnutí  
Sekce: Povzbuzení | Věrnost | Láska   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články