PLODNOST LÁSKA VĚRNOST JEDNOTA ÚCTA

Kdy umírá láska

5.9.2016

Kdy umírá láska Promluvy Luise Evelyho zachycené v knize Láska a manželství dovedou protrhnout i kožené závěsy zvyku, předsudků, prostředí... I po letech neztratily na své naléhavosti. Přinášíme malou ochutnávku.

Někoho milovat, znamená poskytnout mu úvěr

Osoba je bytost, která má o mnoho víc budoucnosti, než má minulosti a přítomnosti, tedy to nejlepší v ní se dosud neprojevilo.

Někoho odsoudit, znamená ztotožnit ho s tím, co o něm víme, a to je prostředek, jak člověka zabít – "teď vidíš, zač stojíš, co jsi zač". Je to totéž, jako když jednáme s člověkem jako s věcí. Věc můžeme dokonale prozkoumat, definitivně ji zařadit – osobu nikdy. Někoho milovat, znamená poskytnout mu úvěr. Znamená to očekávat ještě něco jiného, než to, co jsme dodnes našli.

Co očekáváme jeden od druhého? Očekáváte ještě mnohem víc, než co dosud o sobě víte? Jakmile si myslíte, že někoho znáte, tak už ho nemilujete.
Nejsem sentimentální, když mluvím o lásce. Myslím si, že láska vytváří pouta, že znamená sled událostí, že nic vás k druhému tak nepřipoutá jako to, co jste společně vytrpěli, společně prožili, společně milovali a společně poznali.

Cílem lidského života je naučit se milovat

Ten, kdo není přijat, nemůže přijímat. Ten, kdo není milován, nemůže milovat. 
Naši lidskou i náboženskou hodnotu určují naše láskyplné vztahy k našim bližním. Tato láska, by ale měla být zralá. Zralá láska znamená překonání lhostejnosti, odporu, zklamání. Vyjádření zralé lásky: „Má špatnou povahu, ale mám ji rád." – Tento muž má dost světla, aby snášel tmu, dostatečně miluje, aby snášel chyby svého partnera. Stav dospělosti je být věrným v temnotách tomu, co jsem viděl ve světle. 

Přečti si Jan 21,18-19. Máš jen jeden prostředek, jak dojít spásy: Měj k někomu osobní vztah, miluj ho. Žádné zpřesnění, žádné omezení, žádná podmínka. Podmíněné manželství neexistuje. Ale budete dovedeni tam, kam jste jít nechtěli. Budete hrdi na to, že jste tam šli. Jednoho dne budete děkovat: „To vykřesalo z mého srdce všechnu lásku. Nikdy jsem nevěděl, že bych jí byl schopen."
V úzké ohradě jednoho manželství získáváte zkušenost veškeré vykupitelské lásky Kristovy. Začněte s věčným životem hned! Nečekejte! Je strašné čekat na budoucí život. 

Věrnost je víc než pouhé "Neopustím tě!", či ještě horší: " Nebudu ti nevěrný!" 
Pohromadě nás neudrží ani zákon ani svátost ani povinnost uložená nám pod smrtelným hříchem. Pohromadě nás udrží jen stále obnovovaný souhlas. Chci být znovu živým, abych tě znovu mohl začít milovat.
Manželství není nerozlučitelné proto, že to říká zákon, ale protože je to přirozená povaha pravé lásky. 
Oběť neznamená jen zničení, vzdání se, umrtvení, pouhou ztrátu. Pravý smysl oběti je posvěcovat. Posvěcovat znamená učinit profánní posvěceným, naplnit Bohem. Není na světě nic, co by bylo víc božské než úkon lidské lásky člověka k člověku. 
To, co děti především potřebují, není skutečnost, že je milujete, ale že vy se milujete!

Mlčení zabíjí lásku

Manželství je plavba mezi dvěma úskalími – mezi požadavky a rezignací. Praví manželé zůstávají otevření, zranitelní, citliví, vznětliví – v obojím slova smyslu – je to třeba bolestné, ale je to znamením, že jsou zde ještě nějaké jiskřičky. Mlčení zabíjí lásku! Nic se neděje tak nevědomky, jako když něco odumírá. Když se lidé na sebe přestanou dívat, končí to tím, že se už nevidí. A to vše se děje bez jediného vědomého pochybení. Přece však hřích opomíjení, na který ve vyznání zapomínáme, je hříchem nejhorším. Manželství nezabíjejí hádky, dokonce je nezabíjí ani nevěra. Ale když už se manželé na sebe nedívají, když spolu nemluví, když už se ani nehádají, když ztratili naději, že se dorozumí, tam je smrt v domě. 

Podle Luis Evely: Láska a Manželství. Promluvy. Ústí nad Orlicí, Grantis 2000.

 

Autor: Evely, Luis  |  Štítky: láska v manželství, naděje, těžké období  
Sekce: Krize v manželství | Láska   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Související články