Židovská svatba
22.6.2008
Uvádíme zde pro informaci podstatné okamžiky svatby, která vychází z tradice První smlouvy (Starého zákona) a je dodnes aplikována v židovském náboženství.
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž stvořil plod révy!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nás posvětil příkazy Svými a nám udělil zákony o manželství; Jenž zakázal nám, pokládati snoubenku za manželku, a dovolil nám manželskou pospolitost jen s tou, jež s námi oddána byla chuppou a kiddušin (pod nebesy a posvěcením sňatku). Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvěcuje lid Svůj Israelský chuppou a kiddušín.
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nás posvětil příkazy Svými a nám udělil zákony o manželství; Jenž zakázal nám, pokládati snoubenku za manželku, a dovolil nám manželskou pospolitost jen s tou, jež s námi oddána byla chuppou a kiddušin (pod nebesy a posvěcením sňatku). Pochválen budiž, Hospodine, Jenž posvěcuje lid Svůj Israelský chuppou a kiddušín.
Když dává ženich snubný prsten na ukazováček pravé ruky své nevěsty, praví k ní:
Budiž mi posvěcena tímto prstenem dle zákona Mojžíšova a Israelského.
Následujících 7 požehnání pronáší se i při svatební hostině:
Pochválen budiž, Hospodine, Bože nás, králi světa, Jenž stvořil plod révy!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž všecko stvořil ku cti Své!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, tvůrce člověka!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenžstvořil člověka k obrazu Svému, a podle obrazu a podoby Jeho (člověka) učinil z něho samého ustrojnost na věky. Pochválen budiž, Hospodine, tvůrce člověka!
Nechť jásá a plesá osamělá (Sion), neb shromáždíš její děti uprostřed ní v radosti. Pochválen Budiž, Hospodine, Jenž potěšuje Sion dětmi jeho!
Potěš soudruhy v lásce spojené, jako Jsi kdys potěšil první stvoření Své v ráji v pravěku. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž potěšuje ženicha a nevěstu!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž stvořil slast a radost pro ženicha a nevěstu, radování a plesání, jásot a veselost, lásku a svornost, mír a družnost. Brzy, Hospodine, Bože náš, nechať slyšeti jest ve městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas slasti a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas jásajících ženichů z bajdachýnu svého a jinochů při hostině veselého zpěvu svého.
Pochválen budiž, Hospodine, Jenž potěšuje ženicha s nevěstou!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž všecko stvořil ku cti Své!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, tvůrce člověka!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenžstvořil člověka k obrazu Svému, a podle obrazu a podoby Jeho (člověka) učinil z něho samého ustrojnost na věky. Pochválen budiž, Hospodine, tvůrce člověka!
Nechť jásá a plesá osamělá (Sion), neb shromáždíš její děti uprostřed ní v radosti. Pochválen Budiž, Hospodine, Jenž potěšuje Sion dětmi jeho!
Potěš soudruhy v lásce spojené, jako Jsi kdys potěšil první stvoření Své v ráji v pravěku. Pochválen budiž, Hospodine, Jenž potěšuje ženicha a nevěstu!
Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž stvořil slast a radost pro ženicha a nevěstu, radování a plesání, jásot a veselost, lásku a svornost, mír a družnost. Brzy, Hospodine, Bože náš, nechať slyšeti jest ve městech Judských a v ulicích Jeruzalémských hlas slasti a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas jásajících ženichů z bajdachýnu svého a jinochů při hostině veselého zpěvu svého.
Pochválen budiž, Hospodine, Jenž potěšuje ženicha s nevěstou!
Při svatební hostině před modlitbou po jídle:
Bol od nás odvrať, Pane, a též hněv, pak z hrdla němého Ti zavzní zpěv. Veď nás po dráze ctnosti do skonání a přijmi od Ješúrun požehnání!
S dovolením našich zde přítomných mistrů a učitelů a ostatních pánů -
Chvalme Boha svého, na Jehož místě radost panuje a z Jehož věci jsme požívali!
S dovolením našich zde přítomných mistrů a učitelů a ostatních pánů -
Chvalme Boha svého, na Jehož místě radost panuje a z Jehož věci jsme požívali!
Přítomní odpovídají:
Pochválen budiž Bůh náš, na Jehož místě radost panuje, z Jehož věci jsme poívali a Jehož dobrotivostí žijeme!
Kantor opakuje tuto větu, pak koná modlitbu po jídle.
Podle Prof. S. J. KAEMP. Modlitby pro dny všední sabaty a svátky, jakož i Jom Kipur Kátan. Praha, 1903.
Autor: Kaemo, S. J. | Štítky: modlitba, obřad, svatba, židovská tradice
Sekce: Svatba
| Tisk
| Poslat článek známému
