Krize v manželství

Podnětů pro to, co bychom neměli dělat, aby bylo naše manželství dobré, je mnoho. Řada z nich má obdobnou hodnotu jako lék. Ten však je zapotřebí nejprve spolknout, aby mohl účinkovat. S níže uvedenými radami Jara Křivohlavého je to obdobné.

Manželství je pro většinu lidí to nejhodnotnější, co v životě existuje. Jsme vděčni za krásný manželský vztah svých rodičů. Také my bychom chtěli mít pěkné manželství. Podle zkušeností psychologa Jara Křivohlavého cesta k dobrému soužití vyžaduje kázeň a některých věcí je nutné se vyvarovat.

V knize umění rozhovoru na konci života jsou uvedené inspirativní otázky k zamyšlení nad životem. Je velká škoda, že si je neklademe mnohem dřív. Proto na ně upozorňujeme a doporučujeme je k zamyšlení individuálnímu i v partnerském vztahu.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky P. Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Pro zamyšlení vybíráme sedmé zastavení věnované dalšímu pádu a trpělivosti.

Křížovou cestu se zaměřením na manžele připravil nejen pro své farníky pater Martin Sklenář. Přemýšlí o tom, jak jsou jednotlivá zastavení Ježíšovy poslední cesty také zastaveními našimi. Jako ukázku vybíráme osmé zastavení – to on...

Domácí násilí není pouze soukromou záležitostí dvou dospělých. Týká se i ostatních členů rodiny – hlavně dětí, které jsou bezmocnými svědky traumatického pouta. Jednou vidí mámu a tátu ve fázi líbánek, jenže druhý den táta dostane záchvat zuřivosti a mámu zbije. Je velmi pravděpodobné, že v dospělosti také propadnou destruktivnímu chování anebo navážou vztah s agresorem. Cyklus se může opakovat po řadu generací.

Gary Chapman, autor knihy Pět jazyků omluvy by si přál, abychom o omluvě víc přemýšleli. Naučili se rozpoznat a překonat sklon svalovat vinu na druhé, popírat ji nebo vyslovovat spěšnou chabou omluvu, místo abychom se k chybě skutečně přiznali.

Říká se, že minulost vidíme v růžovějších barvách. Je tomu tak nejen se vzpomínkami na školní léta, ale i když vzpomínáme na dětská léta našich potomků. Je tu ale záhada. Jestliže paměť umí vymazat malé horory minulosti, jak je možné, že je nám tak zatěžko zapomenout na chvíle, kdy nás naši nejbližší zranili či urazili?

Přirozená roční období – zima, jaro, léto, podzim – poskytují vhodnou analogii ke změnám, jež se odehrávají v našich manželských vztazích. Gary Chapman na základě zkušenosti s vlastním manželstvím a poradenské práce s manželskými páry ukazuje, jaké emoce, postoje a způsoby jednání formují dané období a ukazuje, jak přejít z jednoho období do jiného.

Naše emoce jsou projevy, kterými náš organismus reaguje na podněty z okolí. Spojují nás s druhými. Emotivní stavy se odrážejí ve výrazu tváře, v pozici těla, síle a zabarvení hlasu. Tím dáváme druhým najevo, co se uvnitř nás odehrává. Můžeme také popsat slovy, co cítíme a do větších detailů odhalit své vnitřní rozpoložení. Vnímáme také neustále rozpoložení lidí kolem nás.

Promluvy Luise Evelyho zachycené v knize Láska a manželství dovedou protrhnout i kožené závěsy zvyku, předsudků, prostředí... I po letech neztratily na své naléhavosti. Přinášíme malou ochutnávku.

Manželé Gottmanovi a Abramsovi shrnuli do své společné knihy Rande na osm způsobů nejen své odborné zkušenosti, ale i zkušenosti z manželského života. Pro dobré fungování a růst partnerského vztahu doporučují hlavně nepřestat chodit na rande, tj. vyhradit si jeden pro druhého pravidelný speciální čas.